Životy Svatých

 Svatý nový mučedník,

protojerej Branko Veljunský (♰ 1941)

památka 24. dubna / 7. května

Otec protojerej Branko Dobrosavljević, se narodil 4. ledna 1886 ve Skradu (dnes Gornji Skrad) u Vojnića. Po základní škole a gymnáziu, absolvoval v roce 1908, teologii v Sremských Karlovcích. V roce 1909, byl rukopoložen nejprve na diákona, poté na presbytera. Působil ve farnostech v Buhači, Radovici a Veljunu. Byl vyznamenán Řádem svatého Sávy a Řádem Јugoslávské Кoruny pátého stupně.

Na svátek svatého Jiří, 6. května 1941, v den své Slavy ¹, byl otec Branko zatčen ustašovci ² vedenými Ivanem Šajforem z Veljunu. Toho dne bylo zatčeno přes 500 Srbů, včetně otce Dimitrije Skorupana, kněze z vesnice Cvijanović Brdo, a syna otce Branka. Nejprve byli zadrženi a mučeni na četnické stanici ve Veljunu. Zvláště mučili syna otce Branka, kterého následujícího dne donutili, aby za svého syna, ještě živého, odsloužil pohřeb.

Následující dne 7. května, byli spolu s ostatními pěti sty Srby odvedeni a zabiti, poblíž vesnice Blagaj v lese zvaném Kestenovac ³.

V roce 1946 byly ostatky mučedníka protojereje Branka a dalších umučených Srbů přeneseny do společného hrobu ve Veljunu.

Na řádném zasedání Svatého sněmu, archijerejů Srbské Pravoslavné Církve, byl, protojerej Branko Dobrosavljević připočten do zástupu svatých jako nový mučedník a zapsán do kalendáře svatých Srbské Pravoslavné Církve.

Tropar hlas 4. (obecný světiteli mučedníku)

Následníkem apoštolů jsi byl na stolci jejich a patřil k nim i svými způsoby, získav jejich skutky, Božskou inspiraci i jejich stupeň duchovního zření. Pročež jsi hlásal slovo Pravdy a pro víru jsi trpěl až k prolití krve své. Světiteli mučedníku Branko, pros Krista Boha, aby byly spaseny duše naše.

________ 

¹ Slava -  Слава, Крсна слава. Srbský a Černohorský lidový církevní obyčej, po Velikonocích a Vánocích třetí nejvýznamnější rodinný svátek. Každoroční oslava – sláva, památky svátku či svatého, který je ochráncem rodiny. Je to oslava svátku, nebo svatého, ze dne, kdy předek rodiny po mužské linii, jako první přijal svatý křest. Svátek svého ochránce – patrona slaví především rodiny, oslavují ho, ale také města a vesnice, ​​různé řemeslnické, obchodnické nebo zájmové sdružení, a instituce. V roce 2014 byla Slava, zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO Srbska.

² Ustašovci - Ustaše. Byli stoupenci Chorvatské revoluční organizace - Hrvatska revolucionarne organizacija – UHRO, v Chorvatsku v období II. světové války. Chorvatská revoluční organizace, byla chorvatská fašistická a ultranacionalistická organizace aktivní v letech 1929 až 1945. Od svého vzniku a před druhou světovou válkou se organizace zabývala řadou teroristických aktivit proti Království Jugoslávie, včetně zavraždění jugoslávského krále Alexandra I., v roce 1934 v Marseille. Během druhé světové války v Jugoslávii Ustašovci pokračovali v holocaustu a genocidě proti jejímu srbskému, židovskému a romskému obyvatelstvu, přičemž zabili stovky tisíc Srbů, Židů, Romů a také muslimských a chorvatských politických disidentů. Ideologie hnutí byla směsí fašismu, římského katolicismu a chorvatského ultranacionalismu. Ustašovci podporovali vytvoření Velkého Chorvatska, které by překlenulo řeku Drinu a rozšířilo se až k hranici Bělehradu. Cílem bylo vytvořit samostatný chorvatský stát. Hnutí obhajovalo rasově „čisté“ Chorvatsko a propagovalo genocidu proti Srbům, Židům a Romům.

³ Masakr v Blagaji. Tento ustašovský masakr Srbů z oblasti Veljuně v roce 1941, byla masová vražda více než 520 Srbů z vesnice Veljuna a jejího okolí, která trvala od 6. do 8. května 1941. Jednalo se o druhý velký masakr Srbů na území Nezávislého státu Chorvatsko (Nezavisna Država Hrvatska - NDH), po masakru v Gudovci u Bjelovaru 28. dubna 1941. Masakr byl spáchán skupinou pod přímým velením Vjekoslava Luburiće. Na tomto zločinu, který vedl Ivan Nikšić katolický kněz ze Slunje, se kromě zástupců Ustašovské dozorčí služby (Ustaška nadzorna služba - UNS) podílelo i několik dalších římskokatolických kněží.