Zobrazují se příspěvky se štítkemJoanikij Devičský divotvůrce ctihodný. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemJoanikij Devičský divotvůrce ctihodný. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 8. května 2026

 

Ctihodný Joanikij, Devičský divotvůrce (1430)

památka 2. / 15. prosince, v den jeho zesnutí,

a 26. dubna / 9. května, v den nalezení a vyzvednutí jeho svatých ostatků

 

Ctihodný a bohonosný otec náš Joanikij pocházel ze staré Duklji (nebo Zety), z Přímoří (dnešní Černé Hory). Žil a vedl svůj duchovní zápas mnicha v době srbského despoty Jiřího (Đurađe) Brankoviće (1427–1456). Jeho rodiče nejsou známi jmény, ale je známo, že to byli Srbové pravoslavného vyznání. Ctihodný již od dětství miloval samotu a zbožnost v ústraní. Proto opustil dům svých rodičů, vydal se do východních krajů srbské země a přišel k řece Ibar.

Na pustém a divokém místě zvaném Crna Reka (Černá Řeka) se zastavil a v jedné úzké jeskyni vedl odříkavý život poustevníka. Podle tradice v této jeskyni už dříve vedl asketický život mnicha ctihodný Petr Korišský ( 1270).

Jeho příchod do Crne Reky přilákal mnoho mnichů, kteří se od něj učili odříkavému životu v modlitbě. Mnoho lidí k němu také začalo přicházet pro jeho poučení a modlitby. Když se kolem něj shromáždilo dostatek bratří, postavil tam chrám. Ale když se jeho věhlas začal příliš šířit mezi lidmi, uprchl do Drenice (západně od Kosovské Mitrovice) a ukryl se v opuštěném Devičském lese.

Svatý Joanikij tam strávil léta v samotě, tichu a modlitbě. Vedl velké duchovní boje s démony, ale svými modlitbami, potoky slz zkroušenosti a blahodatí Boží překonal všechna jejich pokušení. Od Boha za to obdržel moc nad nečistými duchy a svými modlitbami je vyháněl. Když srbský despota Jiří (Đurađ) Branković uslyšel o jeho skutcích a velké svatosti, přivedl k němu svou nemocnou, šílenstvím postiženou dceru a svatý ji svými modlitbami uzdravil.

Z vděčnosti a uznání za tento skutek nechal despota Jiří na tom místě postavit chrám ke cti Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu a poté i celý monastýr, dodnes známý pod jménem Monastýr Devič – Манастир Девич.

Ctihodný Joanikij vytrval ve svých Bohu milých duchovních zápasech až do vysokého věku. Zesnul v monastýru Devič 2. prosince 1430.

Jeho svaté ostatky byly pohřbeny v hrobce v jeho monastýru, tři lokte hluboko v zemi. Hned po jeho zesnutí začala od jeho svatých ostatků pramenit mnohá znamení a zázraky. Lid z toho kraje, srbský i arbanaský, začal přicházet k jeho hrobu a prosit o uzdravení z různých nemocí.

A svatý uzdravoval všechny nemoci a neduhy těch, kteří k němu s vírou přicházeli. Zvláště uzdravoval a dodnes uzdravuje duševně nemocné a posedlé démony. Za tato četná uzdravení lidé z vděčnosti obdarovávali hrob a monastýr ctihodného různými dary jako projev díků za jeho pomoc.

Na rozdíl od nich nepřátelé Boží, kteří vedli válku proti pravoslavným, chtěli umenšit úctu ke svatému Joanikiji Divotvůrci a pokoušeli se (v první i druhé světové válce) zničit jeho hrobku. Svatý divotvůrce to však nedopustil a nevěřící stihl hrozný Boží trest.

Ctihodný Joanikij dodnes uzdravuje z různých nemocí všechny, kdo k němu s vírou přicházejí a povznášejí modlitbu u jeho hrobu.

Modlitbami našeho svatého otce Joanikije Devičského Divotvůrce, kéž i nás Pán uzdraví od každé zhoubné vášně a hříchu a učiní nás hodnými Nebeského království. Amen.


Tropar, hlas 1.

Půstem, modlitbami a božskou blahodatí jsi byl osvícen a všechny končiny světa jsi osvítil světlem zbožnosti. Od Boha jsi obdržel dar zázraků, abys uzdravoval nemoci a vyháněl zlé duchy z lidí, kteří se s vírou shromažďují k tvým svatým ostatkům, svatý otče Joanikije; sláva Tomu, jenž ti dal blahodať, sláva Tomu, jenž tě posílil, sláva Tomu, jenž skrze tebe uděluje všem uzdravení.


Modlitba:

Svatý a ctihodný otče náš Joanikiji, devičský divotvůrce a modlitebníku před trůnem Nejvyššího! Shlédni na nás hříšné a nehodné, kteří se k tobě s láskou a vírou v modlitbě obracíme. Ty, který jsi svůj život strávil v devičských poustevnách a vzlétl k výšinám ctnostmi a půstem, přijmi tuto naši pokornou modlitbu. Stejně jako jsi za svého života uzdravoval nemocné a utěšoval zarmoucené, tak i nyní z výšin nebes navštiv nás a pomoz nám. Vypros modlitbou svou u Pána a Boha našeho, svatého Lazara Kosovského a u všech srbských svatých, abychom byli ochráněni před všelikým pokušením, neviditelnými nepřáteli a před duševními i tělesnými nemocemi. Osviť naši mysl světlem evangelia, utvrď nás v pravoslavné víře a nauč nás konat Boží vůli. Ctihodný otče Joanikiji, buď ochráncem monastýru Devič i nás všech, kteří tě oslavujeme. Abychom v pokoji a radosti oslavovali Boha, Otce i Syna i Svatého Ducha, po všechny věky. Amen.