.jpg)
Svatý Zikmund,
král burgundský, mučedník († 524)
památka 1. / 14. května
Svatý Zikmund (Sigismunþ - Sigismundus), byl synem krále Gundobada a duchovním žákem svt. Avita z Vienne¹, který ho odvrátil od ariánské víry, ve které žili po dlouhou dobu jeho předkové. Když roku 515, přijal pravou víru, dal ve Valais založit monastýr zasvěcený svatému mučedníku Mauriciovi². V tomto monastýru v Agaune v údolí řeky Rhony, pak zavedl po vzoru jiných královských monastýrů, nepřetržité zpěvy žalmů - laus perennis (tj. neustálé chvály, ustavičná píseň chvály, neustálá modlitba).
Následujícího roku, po smrti svého otce, nastoupil na burgundský trůn, který byl toho času nejmocnější z galských království. Burgundské království udržovalo blízké vztahy s Východořímským dvorem a soupeřilo s franským a ostrogótským královstvím. Oženil se s dcerou ostrogótského krále Theodoricha, od východořímského císaře Anastasia I. poté obdržel hodnost patrikios.
Po nastoupení na trůn, se Zikmund projevil jako státník a zákonodárce a vydal kodex zákonů známý jako Lex Gundobada - Liber Constitutionum - Lex Burgundionum. Sigismund podporoval duchovenstvo pravé víry a kdysi rozšířený Arianismus, byl za něj potlačen. V roce 517 pak svolal církevní sněm Burgundských biskupů v Epaone, s cílem zpřísnit církevní kázeň a zcela vymýtit arianismus, sněmu předsedal svt. Avitus z Vienne.
Jedenkráte se však stalo, že Zikmund podlehl své vznětlivé povaze a vzdálil se od dobrých rad biskupů. Jeho druhá manželka jej přesvědčila, že Ségéric, syn kterého ho měl se svojí první manželkou, se ho rozhodl zabít a tím ovládnout Burgundsko a Itálii. Zikmund v návalu hněvu nařídil, aby byl Ségéric uškrcen. Když se poté král ze své zloby a hněvu vzpamatoval, zděsil se ze svého zločinu a odešel do monastýru svatého Mauricia, žil mnišským životem a modlil se, aby mu bylo odpuštěno, sloužil chudým a rozdával jim ze svého majetku. Zároveň však věřil, že jedině jeho vlastní smrt může odčinit a smýt jeho hřích. Prosil Boha o potrestání již na tomto světě za svá provinění a přál si zemřít mučednickou smrtí.
Brzy poté se stalo, že se Franská královna Chrodehilda³, dcera Chilpericha II. Burgundského, kterého dal zavraždit Zikmundův otec Gundobad, chtěla pomstít vraždu svého otce a tak podněcovala své syny proti Zikmundovi, přiměla své syny – Chlodomera, Childeberta a Chlothara, aby Zikmundovi vyhlásili válku, takto vyvolala mezi Burgundy občanskou válku, která vedla k Zikmundovu sesazení, uvěznění a následně i k jeho zavraždění.
Roku 523 bylo Burgundské království nepřáteli. Zikmund ještě spolu s bratrem Godomararem vedli burgundskou vojsko proti franským králům, ale bitvu prohráli. Godomar uprchl, zatímco Zikmund si znovu oblékl mnišský šat a ukryl se v příbytku poblíž monastýru. Nakonec byl zajat Chlodomerem, králem Aureliana (dnes Orléans), byla mu setnuta hlava a jeho tělo bylo vhozeno do studny. Spolu se Zikmundem byla zavražděna i jeho manželka a jejich děti. Stalo se tak v roce 524.
Mrtvý král byl od dne své smrti uctíván jako mučedník a jeho ostatky byly roku 535 vyzvednuty ze studny v Coulmiers a přeneseny do monastýru svatého mučedníka Mauricia, v Agaune, který založil. Byl ctěn jako mučedník, i když ne jako mučedník pro víru, ale jako jeden z velkých kajícníků. Jako muž, který litoval svých zločinů, činil pro ně neustále hluboké pokání a snažil se odčinit půstem a modlitbou svá přestoupení.
V roce 1366 převezl císař Svaté říše římské Karel IV. Zikmundovy ostatky do Prahy, kde byl svatý Zikmund postupem času vnímán jako patron Českého Království.
______________
¹ Svt. Avitus z Vienne († 525). Památka 5. / 18. ledna. Narodil se v Auvergne ve Francii, byl mladším bratrem svt. Apolináře z Valence (památka 5. / 13. října). Jejich otec svatý Isychius, byl římský senátor a byl také biskupem ve Vienne. Avitus ho v jeho díle následoval. Jako biskup vzbuzoval respekt svého stáda, stejně jak u pohanských Franků, tak i u ariánských Burgundů. Na pravou víru obrátil burgundského krále Zikmunda. Svatý Avitus byl také skvělým spisovatelem. Dochovalo se nám od něj, 80 dopisů franským a burgundským králům a několika biskupům a také didaktická kniha De mundi Principio.
² Monastýr Agaune. Založen roku 515, je jeden z nejstarších existujících monastýrů křesťanského Západu. Již od 4. století zde bylo poutní místo zasvěcené Svatému Mořici (Mauritius) Thébskému a mučedníkům Thébské legie. Dnes to je Opatství Saint Maurice d'Agaune, nachází se ve Švýcarsku, kanton Valais.
³ Svatá bohabojná Chrodechilda – Klotilda, královna Franků Galská († 545). Památka 3. / 16. června. Narodila se ve francouzském Lyonu a byla dcerou burgundského krále, provdala se za Chlodvíka, krále Franků, svého manžela přivedla ke křesťanství. Hodně trpěla kvůli mocenským hádkám svých tří synů.
.jpg)
