Svt.
Irenej, biskup města Lugdunum (♰ 202)
památka
23. srpna / 5. září
Svatý
Irenej, jeden z velkých Otců církve, se narodil ve Smyrně a byl žákem svt. muč.
Polykarpa ze Smyrny (♰
155). „Živě si pamatuji,“ napsal Irenej ve stáří, „všechno,
co nám Polykarp vyprávěl o
svých rozhovorech s Janem Teologem, který hovořil o
Ježíši Kristu, o Jeho zázracích a
o Jeho učení. A
Polykarp nám věrně předal, co slyšel od očitého
svědka života
Slova. Já jsem z Boží milosti tomu všemu
pozorně naslouchal a zapsal jsem si to ne na
list papíru, ale do svého srdce.“
Žák
svatého Polykarpa, který ho rukopoložil na presbytera, také horlivě sloužil
Bohu a spolu s dalším Řekem Pothinem ¹ kázal v Galii (v dnešní Francii).
Tam tito dva svatí muži v druhé polovině druhého století položili základy
církve v Lugdunumu (dnešním Lyonu) a Vienne.
Tyto
církve byly brzy zkoušeny tím nejtěžším pronásledováním a ukázaly se jako Bohu
věrné. Pohané tehdy rozšiřovali proti křesťanům ty nejodpornější pomluvy a také
proti nim štvali všechny obyvatele země. Křesťané byli zavíráni do vězení, biti
holemi, kamenováni, přicházeli o majetek, a přesto téměř všichni projevovali
neochvějnou odvahu a pevnou víru.
Mezi
těmi, kteří v této době trpěli, byla obzvláště pozoruhodná jedna mladá dívka
jménem Blandina ², služebná v jednom křesťanském domě. Byla podrobena
nejkrutějšímu mučení ve snaze ji donutit, aby přiznala zločiny křesťanů nebo
aby se sama zřekla Krista. Ona však jen opakovala: „Jsme křesťané a nedopustili
jsme se žádného zločinu.“ Několik dní ji mučili, a nakonec ji hodili k
roztrhání divoké zvěři. Před soud byl také předvolán starý biskup Pothinus. Na
vládcovu otázku: „Kdo je Bohem křesťanů?“ nebojácně odpověděl: „Poznáš to,
budeš-li toho hoden.“ Byl mučen a poté, polomrtvý, uvězněn, načež ve vězení
odevzdal svou duši Bohu.
Pronásledování
poté pokračovalo dál hroznou silou a mnoho křesťanů zahynulo při krutém mučení.
Pohané, kteří věděli, že věří ve vzkříšení mrtvých, spálili jejich těla a popel
vyhodili do řeky v domnění, že tak prokážou marnost jejich naděje.
Když
pronásledování ustalo, zvolili křesťané města Lugdunum po Pothinově smrti za
biskupa presbytera Ireneja. Ten byl před smrtí zachráněn tím, že před začátkem
pronásledování byl vyslán do Říma s listem k papeži svt. Eleutherovi (♰ 189) ³.
Nějakou
dobu pásl jako pastýř Boží stádo a na konci druhého století, za vlády Septimia
Severa, položil svůj život za Krista spolu s mnoha dalšími křesťany.
Během
jeho biskupství věřící znepokojovaly různé falešné výklady Písma svatého a
svatý Irenej napsal proti těmto herezím pět knih, v nichž jasně a výmluvně
vykládá křesťanské učení a vyvrací lži učitelů těchto herezí.
¹
Svt. Pothinus mučedník, biskup města Lugdunum (♰ 177).
Památka 2. / 15. června.
Světitel
a mučedník
Pothinus žil
ve druhém století. Byl původem
Řek, ale pro Krista trpěl ve městě
Lugdunum (dnešní Lyon), jednom z hlavních měst římské provincie Galie (dnešní
Francie), během pronásledování křesťanů za císaře Marka Aurelia. Křesťané byli
vystaveni hroznému mučení, někteří se báli a projevovali zbabělost, ale většina
věřících se Krista nezřekla. Pothinus jako starý biskup posiloval své stádo ve
víře a postavil se před soudce. Dav pohanů, kteří se mstili za své modly,
biskupa zbil a ukamenoval. O dva dny později ve vězení stařec odevzdal svou
duši Bohu.
²
Svatá mučednice Blandina (♰ 177). Památka 2. / 15.
června. Patří mezi 48 mučedníků města Lugdunum – lyonské mučedníky, kteří byli
umučeni a zabiti za vlády císaře Marka Aurelia. Ta se nacházela mezi vězni.
Byla to mladá otrokyně a pokřtěna byla po své křesťanské paní. Jméno této
zbožné ženy neznáme, ale prostá otrokyně Blandina se stala jednou z nejslavnějších
svatých mučednic v Galii. Její bratři a sestry v Kristu se o Blandinu velmi
báli, neboť se teprve nedávno připojila ke křesťanské církvi a byla fyzicky
slabá. Všichni byli zděšeni pomyšlením na to, co tato křehká dívka vydrží.
Mučení křesťanů trvalo několik dní. Blandina byla poté vyvedena na popravu jako
poslední spolu s mladým chlapcem, mučedníkem Pontikem. Byla svědkem jeho mučení
a pak přišla řada na ni. Ale ti, kteří byli svědky jejího utrpení, říkali, že
Blandina nešla na mučení, ale na největší slavnost a vítězství svého života. Až
do samého konce opakovala dívka tato slova: „Jsem křesťanka, není na nás nic
zlého.“ Blandina dala příklad toho, jak zdánlivá slabost a křehkost mohou
skrývat nebývalou statečnost. Poté se stala jednou z nejctěnějších
francouzských svatých.
³
Svt.
Eleutherus, papež římský (♰ 189). Památka 26. května /
8. června. Svatý Eleutherus se narodil v Nikopoli v Epiru v Řecku. Stal se
diákonem v Římě, kde sloužil pod vedením svatého Aniceta, papeže římského (♰ 168), a poté pod vedením následného římského biskupa svatého Soteria, po jehož smrti převzal římskou
katedru. V roce 177 mu Irenej z Lyonu, tehdy presbyter, přinesl dopis od lyonských vyznavačů týkající se
tehdy se šířící hereze montanismu, jak ji objasňoval Eusebius. Svatý Eleutherus byl podle tradice řecké církve v roce 189 umučen.





