Životy Svatých

 

Svatý mučedník Justin Filosof

a spolu s ním umučení,

druhý Justin, Chariton, jeho žena Charita, Euelpistus, Hierax, Peon, Valerián a Justus (♰ 166)

památka 1. / 14. června

Svatý mučedník Justin Filosof, se narodil ve městě  Flavia Neapolis (Šekem, Náblus), v Samaří. Justinovi rodiče Řekové, byli pohané. Svatý byl od dětství obdařen podivuhodným rozumem, láskou k nauce a vroucí touhou po poznání Pravdy. V dokonalosti vystudoval různé školy řecké filozofie: stoiky, peripatetiky, pythagorejce, platoniky a přesvědčil se, že žádné z těchto učení, mu neotevírá cestu k poznání Pravého Boha.

Jednoho dne, když se procházel po odlehlém místě za městem a přemýšlel, kde hledat cestu k poznání Pravdy, potkal starce, který mu v dlouhém rozhovoru odhalil podstatu křesťanského učení a poradil mu, aby odpovědi na všechny životní otázky, hledal v knihách Svatého Písma. „Především však,“ řekl mu starec, „modli se pilně k Bohu, aby ti otevřel dveře Světla. Nikdo nemůže poznat a postihnout Pravdu, pokud mu rozum poznání, nedá sám Bůh, který ji zjevuje každému, kdo Ho s modlitbou a láskou hledá.“

Ve věku 30 let, přijal Justin svatý křest. Od toho času, pak svůj rozum a své vědění, rozsáhlé filozofické znalosti, věnoval kázání Evangelia prostřed pohanů. Začal proto putovat po celé Římské říši a všude zaséval semena spásné víry. Napsal: „Kdo může hlásat Pravdu a nehlásá ji, bude Bohem odsouzen“.

Otevřel školu, kde kázal křesťanskou filozofii. Důsledně hájil pravdu a spásonosnost křesťanského učení, přesvědčivě vyvracel jak pohanskou učenost (jako například ve sporu s kynickým filozofem Kriskentiem), tak heretické překroucení křesťanství (zejména se vyslovoval proti učení Markióna gnostika).

Kolem roku 155, když císař Antoninus Pius (138 - 161) začal pronásledovat křesťany, svatý Justin, císaři, osobně předložil „Apologii“¹ na obranu tří křesťanů, kteří byli nevinně odsouzeni ke smrti: Ptolemaia a Lucia, jméno třetího zůstalo neznámé. V této „Apologii“ dokázal nepravdivost všech obvinění vznesených proti křesťanům „jménem nespravedlivě nenáviděných a pronásledovaných křesťanů“. Jeho „Apologie“ měla na císaře tak příznivý vliv, že pronásledování zastavil. S tímto císařským rozhodnutím se svatý Justin vydal do Asie, kde byli křesťané obzvláště tvrdě pronásledováni, a sám tam šířil radostnou zprávu o císařském rozhodnutí, ve všech možných městech a zemích.

V Efezu, pak svatý Justin vedl disputaci s rabínem Tryfonem. Pravoslavný filosof, opíraje se o základy starozákonních prorockých spisů, v něm dokazoval pravdivost křesťanské věrouky. Tuto disputaci, pak svatý Justin zapsal ve svém díle „Dialog s Židem Tryfónem“².

Následovala jeho druhá „Apologie“³, která byla adresována římskému senátu. Byla napsána v roce 161, krátce poté, co na trůn nastoupil Marcus Aurelius (161 - 180).

Po svém návratu do Itálie, svatý Justin, opětovně všude kázal a šířil Evangelium a mnoho lidí obrátil ke křesťanské víře.

Toto jeho horlivé působení v zápase proti nepřátelům křesťanství, ho stála nakonec život. Sám to předvídal, v III. kapitole své Druhé apologie, kde napsal: „Očekávám, že budu chycen do sítě jednoho z těch, o kterých jsem se již zmínil (tj. falešných filosofů). Když pak přišel do Říma, závistivý Kriskentius, kterého Justin předtím porážel v disputacích, vznesl proti němu, před římským soudem falešná obvinění.

Svatý Justin, byl poté vzat do vazby a mučen. Spolu s ním, byli mučeni také další křesťané: svatí Justin, Chariton, jeho žena Charita, Euelpistus, Hierax, Peon, Valerián a Justus. Před soudem městského vládce Rustika, svatí mučedníci směle vyznávali svou víru v Krista. Rustik se svatého Justina zeptal, zda si skutečně myslí, že po mukách, která podstoupil, vystoupí do nebe a dostane od Boha odměnu. Svatý Justin mu na to odpověděl, že si to nejen myslí, ale spolehlivě to ví a je si tím jistý.

Rustik, pak všechny křesťanské vězně vybídl, aby obětovali pohanským bohům. To však oni odmítli, pro což byli odsouzeni ke smrti. Svatým, byla po mnoha mučeních setnuta hlava.

Takto zemřel pravý křesťanský filozof svatý Justin. Po sobě zanechal mnoho spisů, velmi prospěšných pro Kristovu Církev a naplněných moudrostí Svatého Ducha.

__________

¹ Tato jeho První Apologie (tj. Obhajoba), adresovaná císaři Antoninovi Piovi, byla pravděpodobně napsána kolem roku 150. Justin Filosof, v ní vyvrací obvinění z bezbožnosti, nemorálnosti a spiklenectvím vůči křesťanům. Popisuje v ní křesťanské zvyky a učení a snaží se ukázat, že nejsou v rozporu se zákony a morálkou Římské říše.

² Dialog s Židem Tryfónem. Nazýváno také „Rozhovor s Židem Tryfonem“ je apologetické dílo raně křesťanského spisovatele Justina Mučedníka. Spolu s oběma „Apologiemi“ je jedním z Justinových děl, o jejichž autorství se nepochybuje. Toto dílo, je napsáno formou dialogu a skládá se ze 142 kapitol. Je prvním podrobným výkladem křesťanské doktríny.

³ Druhá apologie svatého Justina Mučedníka, byla napsaná okolo roku 161, a je jeho oslovením k římskému senátu, v němž obhajuje křesťany před nespravedlivými obviněními a pronásledováními. Vznikla na základě konkrétní události – popravy tří křesťanů, včetně Ptolemaia a Lucia, na příkaz prefekta Urbika. Justin v ní opětovně vysvětluje křesťanské učení, vyvrací falešná obvinění a pokouší se přesvědčit senát o nevině křesťanů.