Svt. a nový mučedník Sáva (Trlajić), 

biskup Gornjokarlovačký

památka 4. / 17. července

Narodil se ve městě Mol v srbské Vojvodině roku 1884. Základní školu zakončil v rodném městě. Poté studoval na gymnáziu v Novém Sadu a teologii ve Sremských Karlovcích. Následně studoval Právnickou fakultu na Bělehradské univerzitě, přičemž zkoušky ze soudního práva složil na Právnické fakultě v Záhřebu. V roce 1909 byl rukopoložen na diákona a ve stejném roce i na presbytera. Počátkem roku 1927 byl vybrán za referenta a brzy poté i za hlavního sekretáře Posvátného archijerejského synodu. Jako ovdovělý kněz přijal v roce 1929 mnišství v monastýru Krušedol. Brzy nato byl v monastýru Krušedol ustanoven archimandritou a místním představeným. V roce 1934 byl rukopoložen na vikárního biskupa Sremského. V roce 1938 byl zvolen za biskupa Gornjokarlovačkého. Počátkem 2. světové války v Jugoslávii v roce 1941 odmítl nabídku italských okupačních sil, aby opustil jemu svěřenou eparchii a pastvu a aby odešel do Bělehradu. 17. června roku 1941 byl zajat a uvězněn spolu s dalšími třinácti srbskými občany a s trojicí duchovních, s otci Bogoljubem Gakovićem, Djurom Stojanovićem a Stanislavem Nasadilem. Byli několik dní vězněni a mučeni. Tento stav trval až do 19. července, kdy byli odvlečeni do koncentračního tábora Gospić. Zde byli společně mučeni až do půlky měsíce srpna. Následně byl vladyka odveden spolu s dalšími 2 tisíci Srby na pohoří Velebit, kde přijal svoji mučednickou smrt (přesné místo jejich mučednického skonu není známo).

Na řádném zasedání Posvátného synodu Srbské pravoslavné církve v roce 1998 byl vladyka Sáva připočten k zástupu svatých Srbské pravoslavné církve.

Svatý novomučedník jerej Stanislav (Nasadil) 

Ličsko-jeseničký

památka 7. / 20. června

Svatý nový mučedník a jerej Stanislav (Nasadil) Ličsko-jeseničký se narodil v roce 1907 ve městě Loštice na Moravě, v tehdejším Rakousko-Uhersku.

V roce 1923, při obnově pravoslaví u nás, využil otec Stanislav, tehdy ještě jako laik, zcela jedinečné možnosti a odešel studovat pravoslavnou teologii do města Sremski Karlovci (česky Sremské Karlovice). Později ve svém studiu pokračoval také v duchovním semináři sv. Jan Teologa v Bitoli¹. Na kněze byl otec Stanislav vysvěcen vladykou Irinejem (Ćirićem), biskupem Bačským v Novém Sadu. Svou kněžskou službu tehdy zahájil v chrámu sv. proroka Eliáše ve městě Lička Jesenica² v Gornjokarlovačké eparchii³.

Na počátku 2. světové války se stal otec Stanislav, jako i mnozí další pravoslavní křesťané, obětí pronásledování ze strany tzv. Ustašovců (stoupenců nacionální fašistické organizace v Chorvatsku v období 2. světové války). Byl zajat 17. června roku 1941 a vězněn ve vesnici Plaški, kde se svým archijerejem, světitelem a novým mučedníkem Sávou (Trlajićem) a spolu s dalšími dvěma duchovními otci Bogoljubem Gakovićem a Djurom Stojanovićem, jakož i s dalšími Srby, byl ponižován a mučen.

Několik dní poté, kdy byl 20. června roku 1941 odvlečen do koncentračního táboru Gospić⁴, přijal mučednickou smrt. Srbská pravoslavná církev připočetla otce Stanislava Nasadila k zástupu svatých v roce 1961. Liturgicky je svatý otec Stanislav oslavován společně se světitelem a novým mučedníkem Sávou Gornjokarlovačkým a s dalšími spolu s ním strádajícími Srby. Den jejich církevní památky v Srbské pravoslavné církvi připadl na 4. / 17. července.

Posvátný synod Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku zahrnul svatého nového mučedníka – jereje Stanislava (Nasadila) do zástupu svatých naší místní pravoslavné církve na svém jednání ze dne 29. ledna 2019.

V souvislosti s tím byla při této příležitosti vyzdvižena zcela zásadní a nesmírně důležitá úloha a podpora, které se nově obnovované místní pravoslavné církvi v tehdejším Československu dostalo stran Srbské pravoslavné církve. Posvátný synod naší Církve zcela po právu vzpomenul a vyzdvihl památku na strádající pravoslavné Srby při ustašovském teroru během 2. světové války.

Památka na nového mučedníka otce Stanislava bude v kalendáři svatých Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku vzpomínána vždy 4. / 20. června, tedy v den, kdy byl otec Stanislav odvlečen do koncentračního tábora Gospić.

Svatý nový mučedníku Stanislave, pros Boha za nás!

 

Tropar hlas 2.

Stal se svědkem víry svým životem, sám sebe jsi jako živou oběť přinesl Bohu, mučedníku knězi Stanislave. Nyní stojíš před trůnem Beránkovým v bělostném rouchu nesmrtelnosti a my zde na zemi s radostí ctíme tvoji památku; vždyť jsi přišel z moravské země, abys zazářil svatostí Kristovou v údělu svatého Sávy. Pros tedy za nás Dárce života, abychom spolu s tebou získali přislíbené Království.

 

Kondak hlas 4.

Zůstal jsi věrný Veleknězi Kristu až do konce, své trpící pastvě jsi byl pevnou oporou, proto se nyní raduješ se všemi spravedlivými Božími, ozdoben dvojím věncem kněžství a mučednictví, otče Stanislave, okraso naší země.

 

Modlitba svatým novým mučedníkům Gornjokarlovačkým

Kristovi svědci, kteří jste v nové době zazářili a nevinně strádali, proto abyste vyznali víru, rozpomeňte se na nás, vaše nedůstojné děti, kteří vás ve svých modlitbách chválíme a svými modlitebními vzdechy opěváme. Rozpomeňte se na nás v den druhého příchodu našeho Pána, rozpomeňte se i na náš strádající národ, jejž lámou bouře pokušení, také Církev svatou učiňte nedotčenou od nepřátel, oslavujíce tak Otce i Syna i Ducha Svatého, nyní i vždycky, až navěky věkův. Amen.

_________________________________________

¹ Duchovní seminář sv. Jana Teologa v Bitoli (Битољска богословија св. Јована Богослова)

Jde o Duchovní seminář Srbské pravoslavné církve, který existoval ve městě Bitola v letech 1922–1941. Byl založen bitolským biskupem Josifem (Cvijovićem) v roce 1922 za účelem přípravy duchovních z řad místních Makedonců. Mezi vyučujícími byli sv. Jan (Maximovič), ctih. Justýn (Popović), archimandrita Kyprián (Kern) a mnozí další. Na počátku dubna roku 1941 byla z důvodu napadení Jugoslávie nacistickým Německe výuka v Bitolském duchovním semináři přerušena a následně i ukončena. Budovu semináře zabrala německá vojenská nemocnice a nakonec bulharská policie. V polovině roku 1941 odjeli všichni místní vyučující z Bitoli do Srbska. V době ukončení výuky bylo v semináři 15 vyučujících a okolo 400 seminaristů.

Pozn.: Bitola (makedonsky Битола, bulharsky Битоля, řecky Μοναστήρι a rumunsky Bitule/Bituli) je město v jihozápadní části Severní Makedonie, 14 km na sever od hranic s Řeckem.

² Chrám sv. proroka Eliáše ve městě Lička Jesenica je srbský pravoslavný chrám v dnešním Chorvatsku, jenž byl v tomto městě vysvěcen už roku 1751. Dnes ve městě Lička Jesenica žije kolem 119 obyvatel z toho 70 Srbů starousedlíků a okolo 40 obyvatel přívrženců hnutí Hare Krišna, kterým bylo se souhlasem místní chorvatské samosprávy umožněno žít v domech vyhnaných Srbů.

³ Eparchie Gornjolarlovačka (Епархија горњокарловачка) je eparchií Srbské pravoslavné církve se sídlem ve městě Karlovac, kde se nachází jak katedrální chrám, tak i sídlo místního biskupa. Nachází se 56 km jihozápadně od Záhřebu, v blízkosti hranic s Bosnou a Hercegovinou.

⁴ Koncentrační tábor Gospić byl jedním z ustašovských koncentračních táborů v oblasti Like. Ihned po vyhlášení Nezávislého státu Chorvatsko (NDH) zde začalo být soustřeďováno jak srbské, tak romské obyvatelstvo, ale i obyvatelstvo židovského původu.

_______________________________________________________

Použité literární zdroje:

СЛУЖБА,АКАТИСТИ ЖИТИЈА СВЕШТЕНОМУЧЕНИКА ГОРЊОКАРЛОВАЧКИХ: САВЕ ЕПИСКОПА, И СА ЊИМЕПОСТРАДАЛИХ СВЕШТЕНОМУЧЕНИКА (МЕСЕЦА ЈУЛА У 4. ДАН.) str.53

„Нови сведоци васкрслог Христа: свештеномученик Сава епископ горњокарловачки, са пострадалим свештеномученицима: житија, служба, акатист“, Димитрије З. Плећевић,

Епархија Горњокарловачка, издавачка установа ,,Мартириа“, Београд Карловац, 2010.

АКАТИСТ свештеномученику САВИ, ЕПИСКОПУ ГОРЊОКАРЛОВАЧКОМ,

иса њим пострадалим свештеномученицима

ВелиборВ. Џомић: Усташки злочини над србским свештеницима

Протојереј др Радомир Милошевић: СВЕЦИ СРПСКОГ НАРОДА.

Месеца јула, 4. дан, СВЕТИ СВЕШТЕНОМУЧЕНИК САВА ГОРЊОКАРЛОВАЧКИ (str. 225 – 226)

Kanonizáciasvjaščennomučenika Stanislava v Košiciach