Svatý mučedník Jovan Vladimír,
král srbský († 1016)
památka 22. května / 4. června
Pocházel z knížecího rodu Zachlumlje ¹, jeho dědem byl Chvalimir, otcem Petrislav. Od dětství, byl Jovan – Vladimír, vychováván ve zbožnosti a moudrosti. Takto stejně, když dospěl, pak vládl nad Illyrií a Dalmácií. Jako vládce byl milosrdný, pokorný, ctnostný a chrabrý.
Svatou víru zachovával v čistotě, vroucně a oddaně se modlil Bohu. Chrámy, které vystavěl, nikdy nezanechal bez pomoci. Jako kníže, pak musel vést mnoho zápasů i bojů uvnitř i zvenčí své země. Uvnitř zápasil s heretiky – bogomili², zvenčí pak vedl převážně boj s bulharským carem Samuelem I., kterému se nakonec podařilo Jovana – Vladimíra, lstí vzít do zajetí. Ve vězení, se Jovanu – Vladimíru, dostalo znamení od anděla Páně o tom, že z vězení bude brzy propuštěn, avšak poté, přetrpí mučednickou smrt.
A tak se i stalo. Když se car Samuel I. seznámil blíže s Jovanem-Vladimírem, zamiloval si ho a začal k němu projevovat přízeň, a nakonec mu dal za ženu i svou dceru Teodoru Kosaru.
Když car Samuel I. zemřel, vlády se ujal jeho syn Radomír. Pro moc a vládu, však Radomíra zabil jeho vlastní bratranec Vladislav. Který poté, pod záminkou jednání k sobě pozval Jovana – Vladimíra, a dal jej 22. května roku 1015, u vchodu do chrámu, zrádně zabít.
Zbožná manželka svatého krále, Teodora Kosara, přijala poté mnišství se jménem Marie a uzavřela se v chrámu, který dal postavit její manžel. Předpokládá se, že zemřela ve svých třiceti letech a byla pohřbena v monastýru svaté Marie Krajinské³. V tomto monastýru, se pak až do roku 1215 nacházeli i ostatky svatého mučedníka Jovana Vladimíra, krále srbského. Poté byly přeneseny do monastýru v Elbasanu.
Netlené ostatky svatého krále, se tak dnes nachází v monastýru, který je zasvěcený svatému králi a mučedníku, a nachází se ve vesnici Shijon, v okrese Elbasan, v dnešní Albánii.
V průběhu staletí se z Boží milosti, od svatých ostatků krále a mučedníka, událo mnoho zázraků a den za dnem dějí se dodnes.
____________________
¹ Захумље - Zahumlje nebo i Hum, země Hum (lat. Chulmia) je název pro srbskou středověkou oblast a knížectví, které v sobě zahrnovalo významné části horní (jižní) Dalmácie, přibližně od řeky Neretvy až po město Dubrovník s jeho vnitrozemím i ostrovy.
² Bogomilové, bylo antiklerikálního hnutí rozšířené v X. - XV. století, které se objevilo na Balkáně. Bogomilové byli svého času velkou a velmi vlivnou náboženskou skupinou v bulharském království. Za zakladatele, tohoto ke křesťanství se hlásícího náboženského proudu, který byl však herezí, je považován Bogomil, venkovský kněz, působící v Bulharsku v X. století.
³ Monastýr Ostros - Манастир Пречиста Крајинска, byl srbský středověký monastýr v čest svátku Zesnutí Přesvaté Bohorodice, nacházející se ve Skadarské Krajině, na jihozápadním břehu Skadarského jezera, nedaleko vesnic Malý a Veliký Ostros, 22 kilometrů jihovýchodně od vesnice Virpazar, nedaleko hranic Černé Hory s Albánií.
