Životy Svatých

 

Ctihodný Joanikij, Devičský divotvůrce (♰ 1430)

památka 2. / 15. prosince, v den jeho zesnutí,

a 26. dubna / 9. května, v den nalezení a vyzvednutí jeho svatých ostatků

 

Ctihodný a bohonosný otec náš Joanikij pocházel ze staré Duklji (nebo Zety), z Přímoří (dnešní Černé Hory). Žil a vedl svůj duchovní zápas mnicha v době srbského despoty Jiřího (Đurađe) Brankoviće (1427–1456). Jeho rodiče nejsou známi jmény, ale je známo, že to byli Srbové pravoslavného vyznání. Ctihodný již od dětství miloval samotu a zbožnost v ústraní. Proto opustil dům svých rodičů, vydal se do východních krajů srbské země a přišel k řece Ibar.

Na pustém a divokém místě zvaném Crna Reka (Černá Řeka) se zastavil a v jedné úzké jeskyni vedl odříkavý život poustevníka. Podle tradice v této jeskyni už dříve vedl asketický život mnicha ctihodný Petr Korišský (♰ 1270).

Jeho příchod do Crne Reky přilákal mnoho mnichů, kteří se od něj učili odříkavému životu v modlitbě. Mnoho lidí k němu také začalo přicházet pro jeho poučení a modlitby. Když se kolem něj shromáždilo dostatek bratří, postavil tam chrám. Ale když se jeho věhlas začal příliš šířit mezi lidmi, uprchl do Drenice (západně od Kosovské Mitrovice) a ukryl se v opuštěném Devičském lese.

Svatý Joanikij tam strávil léta v samotě, tichu a modlitbě. Vedl velké duchovní boje s démony, ale svými modlitbami, potoky slz zkroušenosti a blahodatí Boží překonal všechna jejich pokušení. Od Boha za to obdržel moc nad nečistými duchy a svými modlitbami je vyháněl. Když srbský despota Jiří (Đurađ) Branković uslyšel o jeho skutcích a velké svatosti, přivedl k němu svou nemocnou, šílenstvím postiženou dceru a svatý ji svými modlitbami uzdravil.

Z vděčnosti a uznání za tento skutek nechal despota Jiří na tom místě postavit chrám ke cti Uvedení přesvaté Bohorodice do chrámu a poté i celý monastýr, dodnes známý pod jménem Monastýr Devič – Манастир Девич.

Ctihodný Joanikij vytrval ve svých Bohu milých duchovních zápasech až do vysokého věku. Zesnul v monastýru Devič 2. prosince 1430.

Jeho svaté ostatky byly pohřbeny v hrobce v jeho monastýru, tři lokte hluboko v zemi. Hned po jeho zesnutí začala od jeho svatých ostatků pramenit mnohá znamení a zázraky. Lid z toho kraje, srbský i arbanaský, začal přicházet k jeho hrobu a prosit o uzdravení z různých nemocí.

A svatý uzdravoval všechny nemoci a neduhy těch, kteří k němu s vírou přicházeli. Zvláště uzdravoval a dodnes uzdravuje duševně nemocné a posedlé démony. Za tato četná uzdravení lidé z vděčnosti obdarovávali hrob a monastýr ctihodného různými dary jako projev díků za jeho pomoc.

Na rozdíl od nich nepřátelé Boží, kteří vedli válku proti pravoslavným, chtěli umenšit úctu ke svatému Joanikiji Divotvůrci a pokoušeli se (v první i druhé světové válce) zničit jeho hrobku. Svatý divotvůrce to však nedopustil a nevěřící stihl hrozný Boží trest.

Ctihodný Joanikij dodnes uzdravuje z různých nemocí všechny, kdo k němu s vírou přicházejí a povznášejí modlitbu u jeho hrobu.

Modlitbami našeho svatého otce Joanikije Devičského Divotvůrce, kéž i nás Pán uzdraví od každé zhoubné vášně a hříchu a učiní nás hodnými Nebeského království. Amen.

Tropar, hlas 1.

Půstem, modlitbami a božskou blahodatí jsi byl osvícen a všechny končiny světa jsi osvítil světlem zbožnosti. Od Boha jsi obdržel dar zázraků, abys uzdravoval nemoci a vyháněl zlé duchy z lidí, kteří se s vírou shromažďují k tvým svatým ostatkům, svatý otče Joanikije; sláva Tomu, jenž ti dal blahodať, sláva Tomu, jenž tě posílil, sláva Tomu, jenž skrze tebe uděluje všem uzdravení.

Modlitba:

Svatý a ctihodný otče náš Joanikiji, devičský divotvůrce a modlitebníku před trůnem Nejvyššího! Shlédni na nás hříšné a nehodné, kteří se k tobě s láskou a vírou v modlitbě obracíme. Ty, který jsi svůj život strávil v devičských poustevnách a vzlétl k výšinám ctnostmi a půstem, přijmi tuto naši pokornou modlitbu. Stejně jako jsi za svého života uzdravoval nemocné a utěšoval zarmoucené, tak i nyní z výšin nebes navštiv nás a pomoz nám. Vypros modlitbou svou u Pána a Boha našeho, svatého Lazara Kosovského a u všech srbských svatých, abychom byli ochráněni před všelikým pokušením, neviditelnými nepřáteli a před duševními i tělesnými nemocemi. Osviť naši mysl světlem evangelia, utvrď nás v pravoslavné víře a nauč nás konat Boží vůli. Ctihodný otče Joanikiji, buď ochráncem monastýru Devič i nás všech, kteří tě oslavujeme. Abychom v pokoji a radosti oslavovali Boha, Otce i Syna i Svatého Ducha, po všechny věky. Amen.