Životy Svatých

pondělí 21. prosince 2020

Sbor Přesvaté Bohorodice

památka 26. prosince / 8. ledna

Na druhý den po svátku Narození Pána našeho Ježíše Krista se Pravoslavná církev s oslavnými a děkovnými písněmi obrací k Matce Boží, která se stala vybraným nástrojem Boží prozřetelnosti, když porodila Spasitele. Tento sbor čili shromáždění věřících oslavující v tento den Matku Boží byl nazván Sborem Přesvaté Bohorodice. Spolu s Matkou Boží se v tomto sboru připomíná i památka svatého spravedlivého Josefa Snoubence, svatého krále a proroka Davida a svatého apoštola Jakuba – bratra Páně, který doprovázel spolu se svým otcem Matku Boží a děťátko Ježíše při útěku do Egypta.

Ustanovení tohoto svátku se vztahuje už k dávným dobám křesťanské Církve. Již svt. Ambrož, biskup mediolánský (milánský) (♰ 397), a také svt. Epifanios Kyperský (♰ 403) a blažený Augustin, biskup hipponský (♰ 430), ve svých poučeních k svátku Kristova Narození spojovali chválu narozenému Bohočlověku s chválou Panně, která Ho porodila.

Tropar, hlas 4.

Přečistá Matko Boží, Bohorodice! Sbor tvůj posvátný okrášlen jest ozdobami rozličnými. Dary ti přináší mnoho lidí ze světa. Pouta hříchů našich roztrhni milostí svou a zachraň, Paní, duše naše.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)

Svatost a dobrota jsou všemocné. Nikdy nebudeme moci pochopit vznešenost a velkolepost Církve, jestliže se nezamyslíme nad tím, že ona vznešenost a velkolepost je budována na krvi a ostatcích tisíců mučedníků, vyznavačů, ctihodných a spravedlivých všech společenských postavení, národností a věku. Celá země je každodenně poskvrňována lidskými hříchy, avšak ve stejné době je též posvěcována krví svatých mučedníků a těly svatých.

Všichni svatí, proste Boha za nás!

Když si dáme tu práci a přečteme knihu, ve které jsou popsány životy svatých a různá strádání mučedníků, ještě lépe poznáme, jak silná a mocná je naše víra! Zde, na jejich osobním příkladu, uvidíme, že ani zármutek, strádání a pronásledování, hlad nebo nahota, ani nebezpečí, meč a smrt nemohly odloučit Kristovy vojíny od lásky Boží v Kristu Ježíši, našem Pánu. Mučedníci byli vždy přirovnáváni k „ovcím vedeným na porážku“ (Řím 8,36). Pro Krista přijímali pouta namísto ozdob, vězení a urážky namísto královských komnat a pohanu namísto cti. Spěchali vstříc potupné smrti, byli trháni zvěří a spalováni ohněm… Co jiného je vedlo s takovou radostí přijímat různá strádání, ne-li víra a rodná sestra víry, láska ke Kristu Ježíši.

Svt. Tichon Zadonský

„Čím rozehřát a živit v sobě ducha zbožnosti, ne-li službou Bohu a jeho svatým služebníkům, v duchu svaté Církve? Jsme slabí a potřebujeme nebeskou pomoc. Hospodin nám slíbil, že ji daruje každému, kdo o ni prosí, a také tak činí. Jakým způsobem? Jako déšť nepadá z čistého nebe, ale z mraků, tak i spasitelná moc Boží sestupuje skrze zvlášť ustanovené prostředky – skrze slovo Boží kázané v chrámu, v Církvi a skrze tajiny konané sloužícími Církve. Proto vždy pospíchám do Božího chrámu, abych svoji duši vystavil proudu nebeské blahodati. Proto jsem i nyní přišel sem – hlavně proto, neboť v tento den Hospodin nemůže, pro modlitby svého korunovaného služebníka, nebýt štědřejší… Hospodin uschoval svou blahodatnou moc ve svatých chrámech a ukázal nám rychlé přímluvce ve svých svatých služebnících. A kolik máme zkušeností s rychlou a blízkou pomocí Boží skrze přímluvy jeho svatých služebníků za všechny, kteří se k nim utíkají do jejich chrámů! A to nejen v duchovních, ale i v materiálních potřebách. Kde vám bylo sesláno nejvíce útěchy a ulehčení v zármutku? Zde – u svatých ostatků. Proto k nim budeme přicházet, vždy s žízní, kterou zde uhasíme.“

Svt. Theofan Zatvornik