Životy Svatých

 

Svt. mučedník Patrikius, biskup prusský a sním tři presbyteři Akakios, Menander a Polyainos (♰ 362)

památka 19. května / 1. června

Svatý Patrikius, byl biskupem města Prusa v Bithýnii, za vlády prokonzula Julia, který šířil bezbožné pohanství. Patrikius otevřeně a směle kázal učení našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista a odsuzoval bludy pohanů. Za to byl spolu se třemi presbytery, Akakiosem, Menanderem a Polyainosem, zatčen a předveden k výslechu k prokonzulovi Juliovi.

V té době, se tento vládce vydal na léčbu k horkým pramenům poblíž města a také, aby obětoval pohanskému bohu lékařství Asklépiosovi a jeho ženě Epioně. Nařídil, aby k těmto pramenům, přivedli také biskupa Patrikia a jeho kněze, kteří byli spoutáni železnými řetězy. Poté, co se Julius umyl v teplých pramenech, obětoval svým bohům, zavolal svatého Patrika a další vězně a vybídl je k tomu, aby obětovali pohanským bohům. Požadoval po nich, aby přede všemi přiznali, že uzdravení z těchto horkých pramenů, se děje z vůle pohanských bohů. V případě odmítnutí, jim pohrozil mučením.

Svatý Patrik na to odpověděl: „Jsem křesťan a uctívám jediného pravého Boha, Ježíše Krista, který stvořil nebe i zemi, i tyto horké prameny ku prospěchu všech lidí.“

Na Juliův rozkaz byl poté svatý vhozen do horkého pramene, ve kterém se s pevnou vírou mučedník modlil o pomoc: „Pane, Ježíši Kriste, pomoz mi, služebníku Tvému“. Patrikius zůstal bez úhony.

V bezmocném vzteku, Julius nařídil, aby svatého Patrikia vytáhli z vody a jemu, i třem kněžím, byly useknuty hlavy.

Svatý Patrikius, ve své poslední modlitbě pozvedl ruce k nebi a oslavoval Pána: „Bože, Králi a Vládce všeho, jenž držíš ve své moci veškeré stvoření viditelné i neviditelné, jenž sluch svůj skláníš ke všem, kdo tě v pravdě vzývají, jenž jsi stvořil tyto vody ke spáse spravedlivých a k potrestání bezbožných! Předstupuji nyní před Tebe, umírajíc ke svědectví vyznání víry Tvé!“

Poté, co završil modlitbu a řekl „Amen“, poklekl spolu se svatými vyznavači Akakiosem, Menandrem a Polyainosem a všem byly setnuty jejich hlavy. Všichni společně, se tak zjevili před Kristem, Bohem naším ve slávě jeho svatých.