Životy Svatých

 

Svt. Cyril, biskup Jeruzalémský (♰ 386)

památka 18. / 31. března

Narodil se, výchovu i vzdělání získal v Jeruzalémské Církvi. Okolo roku 346 byl vysvěcen na kněze a v této hodnosti v letech 346 až 349 dával poučení těm, kdo se připravovali na křest, a nově pokřtěným.

V roce 350 se stal jeruzalémským biskupem. Pastýřský život a práce byly pro svatého Cyrila velmi obtížné, protože tehdy ariáni, Židé a manichejci znepokojovali život Církve. Ve stejné době byl však poznamenán mimořádnými znameními od Boha.

Tehdy se, k zahanbení heretiků, k víře nevěřících a k utvrzení pravoslavných, ve svatém městě Jeruzalémě zjevilo podivuhodné znamení. Ve dnech Svaté Padesátnice, 7. května roku 351, o třetí hodině, se na nebi zjevilo znamení čestného Kříže Páně, zářící nevýslovným světlem, silnějším než sluneční paprsky, které spatřili všichni lidé a každý byl tehdy zasažen velikou bázní a údivem. Záře kříže byla tak jasná, že ani záře slunce nebyla o nic jasnější.

Zjevení trvalo několik hodin, k údivu zraků obyčejných lidí i návštěvníků města Jeruzaléma. Mnoho Židů i pohanů se obrátilo ke Kristu. „Všichni viděli,“ napsal tehdy svt. Cyril císaři Constantiovi, „že zbožná křesťanská víra nespočívá na vemlouvavých slovech lidské moudrosti, ale prokazuje se Duchem a mocí.“ (1. Kor 2,4)

V roce 357 Akakios, metropolita cesarejský, na svém sněmu sesadil Cyrila za to, že během hladomoru prodal církevní majetek chudým, ve skutečnosti to však bylo pro nesouhlas svt. Cyrila s ariány a jejich herezí. Cyril zůstal sesazen až do roku 361, kdy císař Julián pro své vlastní účely nechal z vyhnanství znovu vrátit všechny dříve sesazené biskupy.

Tento císař pak Židům povolil a jeruzalémskému místodržiteli nařídil, aby znovu postavil židovský chrám. Svatý Cyril upozornil tyto slepce ve víře na proroctví Daniela (Dan 9,26–27) a našeho Spasitele (Mat 24,2).

A jako ponaučení na věky věků Prozřetelnost Boží tehdy zničila tento záměr pýchy stejně slavnou, jako i strašlivou hrůzou: oheň ze základů chrámu vrhal kameny a pálil strůjce té marnivosti. Pohané se tehdy třásli a obrátili ke Kristu, Židé přiznávali Syna Mariina za Boha.

Císař Valens pak Cyrila v roce 367 znovu vypověděl do vyhnanství za to, že odmítl přijmout ariánství. Císař Theodosius ho pak v roce 378 znovu dosadil do úřadu.

V roce 381 se Cyril zúčastnil 2. všeobecného sněmu v Konstantinopoli, na kterém podepsal odsouzení duchoborců (známých také jako makedoniáni).

Svatý Cyril zesnul v Pánu v roce 386. V jednom ze svých kázání vysvětluje, že blahodať znovuzrození nás nezbavuje povinnosti bojovat proti hříchu, a říká: „Stejně jako Kristus po křtu a sestoupení Svatého Ducha na Něj bojoval s nepřítelem, tak i vy po svatém křtu a myropomazání, obléknuvše se do plné zbroje Ducha Svatého (Efez 6, 11-18), stůjte proti ďáblu a bojujte s ním.“