Životy Svatých

 

Ctihodný Aredius z Attanum (♰ 591)

památka 25. srpna / 7. září

Ctihodný Aredius (též Yrieix, či Yriez) se narodil ve Francii, ve městě Limoges. Pocházel z urozené galsko-římské rodiny. Své vzdělání získal v monastýru ve Vigeois od představeného Sebastiana.

Jako mladý muž byl poslán na dvůr franského krále Theudeberta I. z Austrasie v Trevíru (Augusta Treverorum). V roce 540 byl jmenován královým kancléřem.

Na popud svt. Nicetia z Trevíru (♰ 566) ¹, opustil marnivý život u dvora. Po smrti svého otce a bratra se Aredius vrátil do Limousin, aby se staral o matku. Té pak svěřil správu svých statků a žil nějakou dobu jako poustevník v jeskyni.

V letech 564 až 572 založil monastýr v Attanum (Attanum byl název starověkého římského místa, které se nacházelo na území dnešního Saint-Yrieix-la-Perche) v jihozápadní části Francie, v historickém regionu Limousin, na půdě svého zděděného panství, které se nachází na řece Loue v Haute-Vienne. Byl prvním představeným monastýru a nejstaršími mnichy byli členové jeho vlastní domácnosti. Později se k nim připojili další mniši. Místo monastýru dalo později vzniknout městu Saint-Yrieix-la-Perche.

Svt. Řehoř z Tours píše, že monastýr se řídil dle pravidel svatého Jana Cassiana a později do pravidel monastýru začlenil některé aspekty pravidel svatého Basila Velikého.

Aredius svůj čas rozděloval mezi práci na poli a studium Svatého písma. Byl známý svými evangelními cestami po celé Galii. Monastýry založil také ve městech Vigeois a Excideuil.

Když chodil na církevní poutě, chodil vždy pěšky. Každý rok takto konal pouť ke svatému Martinu z Tours, cestoval také do opatství Svatého Kříže v Poitiers. Ctil svt. Medarda ze Soissonsu a nejspíše dal postavit i chrám na jeho počest v dnešním Saint-Médard-d'Excideuil. Aredius postavil několik chrámů ke cti svatých, jejichž svaté ostatky shromáždil.

Nemocní se hrnuli ke svatému Arediovi, který je uzdravoval. Kdokoli k němu přicházel se svými těžkostmi, vracel se jich zbaven, ať už byly tělesné, či duševní. O zázracích, které konal svýma rukama, je napsáno v knize svatého Řehoře z Tours „O boji králů a údělu spravedlivých“².

Krátce před svou smrtí přišel svatý Aredius po svátku svatého Martina do Tours. Poté, co tam krátce pobyl, svým bližním řekl, že na tomto světě už dlouho žít nebude. Když z Tours odcházel, vzdal díky Bohu za to, že se stal hodným toho, že ještě jednou mohl před svou smrtí uctít hrob svatého Martina. Poté se vrátil do své mnišské cely, sepsal závěť, provedl potřebná opatření a odkázal své dědictví biskupům Martinovi a Hilariovi. Následně onemocněl a trpěl úplavicí.

Šestého dne jeho nemoci jedna žena, která byla často posedlá nečistým duchem a kterou svatý nijak nedokázal od toho osvobodit, začala křičet a volat: „Běžte, měšťané, radujte se, lidé, vyjděte vstříc mučedníkům a vyznavačům, kteří se shromažďují na Arediovi na pohřeb. Podívejte se, je zde Julian z Brioude, Privatus z Mandes, Martin z Tours. Je zde Saturninus z Toulouse, Dionysius z Paříže a další, kteří žijí na nebesích a které uctíváte jako vyznavače a mučedníky Boží.“

Takto začala křičet, ještě brzy v noci a její pán ji proto svázal, ale zadržet ji tím nedokázal. Přetrhala pouta a spěchala do monastýru, stále křičíce svá slova.

Krátce nato ctihodný Aredius odevzdal svou duši Pánu, předtím, než obdržel pravdivé svědectví, že jeho duše byla přijata anděly.

A ona, posedlá křičící žena, byla očištěna od úkladů zlého ducha na pohřbu ctihodného, jakmile byl pohřben. Z Boží vůle, dle slov svt. Řehoře, ji Aredius za svého života nemohl z nemoci očistit proto, aby tímto zázrakem mohl být proslaven jeho pohřeb.

Když už byl pohřben, přistoupila k jeho hrobu jiná žena, která nemohla mluvit. Poté, co tato němá žena políbila světcův hrob, znovu získala svou řeč.

Následně byl monastýr a vesnice na jeho počest pojmenovány Saint-Yrieux. Ostatky svatého Aredia jsou uloženy v relikviářové bustě v kostele Saint-Yrieix-la-Perche.

___

¹ Svt. Nicetius z Trevíru (♰ 566). Památka 1. / 14. října, 3. / 16. října a 5. / 18. prosince. Svatý Nicetius (francouzsky Saint Nizier) byl trevírský biskup, narozený v druhé polovině VI. století. Nicetius byl nejvýznamnějším biskupem starověkého trevírského biskupství v době, kdy po nepokojích během stěhování národů v VI. století začala franská nadvláda v tehdejší římské Galii. Značné podrobnosti o životě tohoto svatého biskupa jsou známy z různých zdrojů, z dopisů, které napsal buď on sám, nebo mu byly napsány, ze dvou básní svt. Venantia (Venancius) Fortunatunata Pictavienského (♰ 600) a především z výpovědí jeho žáka ctihodného Aredia, pozdějšího opata z Limoges, které dochoval svt. Řehoř z Tours (♰ 594).

² Kniha svatého Řehoře z Tours „O boji králů a údělu spravedlivých“. Kniha X. kapitola XXIX. „Počíná se vyprávění o zázracích a o smrti opata Aredia “.