Životy Svatých

 Prorokyně Anna – Chana,

matka proroka Samuela

památka 9. / 22. prosince

Posledním soudcem¹ izraelského lidu byl prorok Samuel z kmene Levi. „Byl jeden muž z Ramatajim-sófímu, z Efrajimského pohoří; jmenoval se Elkána,“ říká Bible. „„Měl dvě ženy: jedna se jmenovala Chana a druhá Penina. Penina měla děti, Chana děti neměla.“ (1 Sam 1, 1-2). Samuelova budoucí matka Anna byla stejně jako svatá spravedlivá Anna matka Přesvaté Bohorodice, neplodná a byla vystavována urážkám a odsouzením.

Jednoho dne však, když přišla Anna do Šíla², kam se přišla poklonit k stanu úmluvy³, tiše se modlila k Pánu a slíbila, že pokud jí Bůh pošle syna, dá ho na službu do chrámu. Na schodech chrámu, kde se Anna modlila, byl i velekněz Élí. Když uviděl ženu stát u dveří a beze slova hýbat rty, nejprve si myslel, že je opilá. Ona mu však řekla: „Nikoli, můj pane; jsem žena hluboce zarmoucená. Nepila jsem víno ani jiný opojný nápoj, pouze jsem vylévala před Hospodinem svou duši. Nepokládej svou služebnici za ženu ničemnou. Vždyť až dosud jsem mluvila ze své velké beznaděje a žalosti.“ Élí jí odpověděl: „Jdi v pokoji. Bůh Izraele ti dá, zač jsi ho tak naléhavě prosila.“ A její vroucí modlitbu ze srdce Pán vyslyšel. Dal jí syna, kterého Anna pojmenovala Samuel, což znamená – vyslyšel Bůh. Ještě do svého narození, byl zasvěcen Bohu. Když byly chlapci tři roky, odvedla ho do Šíla k veleknězi Élímu, aby sloužil Bohu.

Když rodiče uvedli chlapce k veleknězi Élímu. Chana řekla: „Dovol, můj pane, při tvém životě, můj pane, já jsem ta žena, která tu stála u tebe a modlila se k Hospodinu. Modlila jsem se za tohoto chlapce a Hospodin mi dal, zač jsem ho tak naléhavě prosila. Vyprosila jsem si ho přece od Hospodina, aby byl jeho po všechny dny, co bude živ. Je vyprošený pro Hospodina.“

Anna porodila svému manželovi Elkánovi další tři syny a dvě dcery.

Prorok Samuel následně, pomazal na království svatého Davida, z něhož vzešli svatí rodiče Jáchym a Anna, Přesvatá Bohorodice a sám Spasitel náš Ježíš Kristus. Vítězoslavná děkovná píseň Pánu svaté prorokyně Anny: „Mé srdce jásotem oslavuje Hospodina, můj roh se zvedá dík Hospodinu. Má ústa se otevřela proti nepřátelům, raduji se ze tvé spásy. Nikdo není svatý mimo Hospodina, není nikoho krom tebe, nikdo není skálou jako náš Bůh. Nechte už těch povýšených řečí, urážka ať z úst vám neunikne! Vždyť Hospodin je Bůh vševědoucí, neobstojí před ním lidské činy. Zlomen je luk bohatýrů, ale ti, kdo klesali, jsou opásáni statečností. Sytí se dávají najmout za chléb, hladoví přestali lačnět. Neplodná posedmé rodí, syny obdařená chřadne. Hospodin usmrcuje i obživuje, do podsvětí přivádí a vyvádí též odtud. Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje a též povyšuje. Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat a za dědictví jim dá trůn slávy. Vždyť pilíře země patří Hospodinu, on sám založil svět na nich. On střeží nohy svých věrných, ale svévolníci zajdou ve tmách; svou silou se nikdo neprosadí. Ti, kdo s Hospodinem vedou spor, se zděsí, až on z nebe na ně zaburácí. Hospodin povede při i s dálavami země. Udělí moc svému králi, roh svého pomazaného zvedne.“ (1. Sam 2,1-10), předchází jak mesiášská proroctví Izajáše, tak píseň Matky Boží (Luk 1, 46-55).

__________

 

¹ Starozákonní soudci Izraele. Byli vůdcové Izraele, které Hospodin po smrti Mojžíše povolával k tomu, aby vysvobozovali a vedli kmeny Izraele. Jejich činnost je popsána v knize Soudců. Soudcové vysvobozovali kmeny Izraele od nadvlády cizinců. V té době Izraelský národ, protože neměl jediného duchovního a politického vůdce, upadával do hříchu modlářství, za což byl nesčetněkrát Bohem trestán a Izrael byl dáván pod nadvládu nepřátel. Po pokání a návratu k pravému Bohu, pak od něj Židé dostávali pomoc. Pod vedením Soudců Izraele, národ zvítězil a získával zpět svobodu, neboť „Kdykoli jim Hospodin povolával soudce, býval se soudcem a vysvobozoval je z rukou nepřátel po všechny soudcovy dny. Hospodin měl totiž s nimi soucit, když sténali pod svými utlačovateli a tyrany.“ (Sd 2,18).

 

² Šílo. Město na dávné cestě z Beer Ševy k pohoří Gilboa, tzv. cesta praotců, u údolí Šíla.

 

³ Stan setkávání (hebrejsky משכן‎, miškan), někdy také stan setkání, stan úmluvy, stánek úmluvy nebo příbytek. Byla přenosná svatyně hebrejského národa, předchůdce Jeruzalémského chrámu. Jeho podobu popisuje Druhá kniha Mojžíšova. Uvnitř se nacházela archa úmluvy. Přenosný příbytek Hospodinův byl zbudován na poušti jakožto první svatyně. Stan setkávání, měl v Šílu kamenné zdi, ale byl zastřešen jako stan. Podle tradice stál v Šílu 369 let. Kněz Élí z něj udělal duchovní centrum Izraele, když prosadil, aby se obětovalo jen zde. V Šílu se modlila Anna - Chana za své otěhotnění. Její modlitba tam byla vyslyšena a poté se stala matkou proroka Samuela. V Stanu setkávání, byla umístěna archa úmluvy, dokud nepadla do rukou Pelištejců v bitvě u Even Ezer u Afeku. Šílo, bylo zničeno nájezdem Pelištejců, což je zmíněno jen nepřímo (Jr 7, 12).