Životy Svatých

Svatá prorokyně Chulda

památka 10. / 23. dubna a v neděli svatých praotců

Pramatka a prorokyně ¹ Chulda, žila v první polovině VII. stol. před Kristovým Narozením. Byla manželkou Šalúma, strážce rouch, současnice proroků Jeremjáše a Sofonjáše. Když kněz Chilkijáš našel slova z knihy Zákona, která zneklidnila krále Jóšijáše. Obrátili se na příkaz krále se žádostí o výklad slov v nalezené knize na tuto prorokyni a tehdy Chulda pronesla pozoruhodné proroctví o osudu Izraelitů.

Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Vyřiďte muži, který vás ke mně poslal: Toto praví Hospodin: Hle, uvedu zlo na toto místo a na jeho obyvatele podle všech slov té knihy, kterou četl judský král. Protože mě opustili a jiným bohům pálili kadidlo, a tak mě uráželi vším tím, co svýma rukama udělali, roznítilo se mé rozhořčení na toto místo a neuhasne.

(2. Kr 22, 15 - 17)

Judskému králi, který vládl v Jeruzalémě, Jošijášovi, předpověděla, že ho Hospodin pro jeho pokoru, přidá k jeho otcům a on bude v pokoji položen do své hrobky a jeho oči nespatří všechnu tu pohromu, kterou Hospodin přivede na jeho zemi.

Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Pokud jde o slova, která jsi slyšel: Protože tvé srdce zjihlo a pokořil ses před Hospodinem, když jsi uslyšel, co jsem mluvil proti tomuto místu a proti jeho obyvatelům, že tu bude spoušť a zlořečení, protože jsi roztrhl své roucho a přede mnou plakal, vyslyšel jsem tě, je výrok Hospodinův. Proto tě připojím ke tvým otcům, budeš uložen do svého hrobu v pokoji a tvé oči nespatří nic z toho zla, které uvedu na toto místo.

(2. Kr 22, 18 - 20)

Pohromy, které vedly ke zničení Jeruzaléma a babylonskému zajetí (609–587), se následně skutečně odehrály krátce po smrti tohoto spravedlivého a věrného krále.

Chulda se v hebrejské Bibli ² objevuje pouze v devíti verších, ve Druhé Knize Královské 22, 13–20 a ve Druhé Knize Kronik - Paralipomenon 34, 22–28. Toto krátké vyprávění o ní, však postačuje k tomu, aby bylo jasné, že Chulda byla považována za prorokyni, která byla zvyklá mluvit Boží slovo přímo k velekněžím a královským úředníkům. Která promlouvala ke králům a národům o jejich osudech a která měla jako prorokyně autoritu určovat, co byl a co nebyl pravý Zákon, a ta, kdo promlouvala způsobem přísných přikázání, když jednala jako prorok.

Už během svého života, se Chulda těšila veliké úctě a zvláštní poctou byla poctěna i po své smrti, kdy podle tradice, byla pohřbena mezi hradbami samotného Jeruzaléma.

___________

¹ Pramatka a prorokyně Chulda. Památka starozákonních spravedlivých žen, je připomínána společně se všemi ostatními starozákonními svatými a spravedlivými, kteří očekávali Kristův příchod v Neděli svatých praotců. Ve čteních této neděle, jsou připomínány tyto starozákonní ženy:

Pramatka Eva, spravedlivá Sára, manželka Abrahamova, spravedlivá Rebeka, manželka Izáka, spravedlivá Lea (Lía), Jákobova první manželka, spravedlivá Ráchel, druhá manželka Jákoba, spravedlivá Mirjam (Miriam), starší sestra Mojžíše, spravedlivá Rachab, obyvatelka města Jericha, spravedlivá Debora, která soudila izraelské kmeny, spravedlivá Jáel, která zabila Sísera, spravedlivá Rút prababička krále Davida, prorokyně Chulda, spravedlivá Júdit, která zabila Holofernese, spravedlivá Ester, která vysvobodila židovský lid z rukou Hamana, spravedlivá Chana (Hana), matka proroka Samuela, spravedlivá Zuzana.

Svatá prorokyně Chulda (חֻלְדָּה‎‎, Ḥuldāh, Ὀλδὰ, Олда́), je vzpomínána společně s Chanou, Júdit, Deborou, Jáel, Ester, Sárou, Mirjam, Ráchel, Rebekou, Rút, ve čtvrtém troparu, deváté písně na jitřní, Neděle svatých praotců.

² Hebrejská bible. Tento název označuje tu část biblického kánonu, která je společná židovství a křesťanství. Pojmu se užívá mezi biblisty jako neutrálního termínu, který se upřednostňuje před označením Tanach, kterého užívají židé, a Starý zákon, jímž označují tyto spisy křesťané. Označení hebrejská se zde vztahuje buď k jazyku většiny těchto spisů (hebrejština), nebo k označení národa Hebrejů coby izraelskému národu.