Životy Svatých

Blažený Elesbaan, král Etiopský († 555)

památka 24. října / 6. listopadu

Blažený Elesbaan - Kaleb, vládl v dnešní Etiopii, tehdejším Aksumském království¹, v první polovině VI. století, kdy v sousedním Království Himjar, vládl pronásledovatel křesťanů Jusuf Dhu Nuwas². Ve zbožnosti horlivý Elesbaan, nemohl strpět netečně hledět na to, jak Jusuf Dhu Nuwas zabíjí bratry a sestry v Kristu a vyhlásil mu válku.

Avšak jeho tažení proti tomuto krutovládci, bylo neúspěšné. Elesbaan, který chtěl znát příčinu svého neúspěchu a své porážky, se po vnuknutí shora obrátil k jednomu poustevníkovi v zatvoru³ a ten králi prozradil, že se tomu tak stalo, protože nejednal spravedlivě, když se sám od sebe rozhodl pomstít se Jusufu Dhu Nuwasovi, neboť Bůh říká: „Já budu trestat, má je odplata." (Žid 10,30)⁴.

Poustevník proto blaženému Elesbaanovi poradil, aby učinil slib, že své poslední dny života zasvětí Bohu. Takto unikne Božímu hněvu za svou dobrovolnou pomstu a poté porazí i Jusufu Dhu Nuwasa. Elesbaan složil Hospodinu slib a poté vytáhl se svým vojskem proti nepříteli, které ho porazil, zajal a popravil.

Po vítězství potom, co Himjarskou zemi očistil od bezbožné temnoty, vzdal svatý Elesbaan díky Bohu a svou korunu dal chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Opustil královský trůn, odešel do monastýru, kde se před světem uzavřel v mnišské cele a takto tam prožil patnáct let v přísném odříkavém půstu, modlitbě a duchovním zápase. Zesnul v Pánu okolo roku 555.

_________

 

¹ Aksumské království. Nazývané též Aksumská říše, nebo také jen zkráceně Aksum, bylo starověké a raně středověké království ležící na území dnešní Eritreje a severní Etiopie. V dobách svého největšího rozsahu dosahovalo částí Súdánu, Somálska a Jemenu. Vzniklo přibližně ve 3. století před Kristovým narozením a trvalo až do roku 940, po Kristově narození. Název Etiopie, se užíval již od 4. století. Jednalo se o velmi bohatou obchodní zemi. Obchodovala v jižní části Rudého moře, z obou jeho břehů. Konec říše, je pak spojen s nájezdy Arabů.

² Král Jusuf Dhu Nuwas. Jemenský král, poslední vládce nezávislého Himjarského království. Který byl znám kvůli svému pronásledování národů jiných náboženství, zejména křesťanů, žijících v jeho království. Podle některých pramenů konvertoval k judaismu pod jménem Jusuf (Josef) po nástupu na trůn v roce 510. Jusuf Dhu Nuwas udržoval vztah se židovskými učenci z Tiberiady, která v té době, byla hlavním duchovním židovským centrem v Izraeli. Podle arabských zdrojů konvertovali k judaismu i jeho poddaní.

³ Zatvor – uzavření. Jde o duchovní zápas asketů, kteří se dobrovolně před ostatními uzavřou do jeskyní nebo cel - kelií, aby se oddali nepřetržité anebo nanejvýš soustředěné modlitbě Ježíšově.

⁴ Vždyť víme, kdo řekl: ‚Já budu trestat, má je odplata.‘ A jinde: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘

(Žid, 10, 30)

Má je pomsta i odplata, přijde včas a jejich noha zakolísá, den jejich běd se blíží, řítí se na ně, co je jim uchystáno.“ Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit, až uzří, že ubývá sil, že je konec se zajatým i se zanechaným.

(Dt 32,35 - 36)

Hospodin svůj lid obhájí, bude mít se svými služebníky soucit.

(Žalm 135, 14)

Nechtějte sami odplácet, milovaní, ale nechte místo pro Boží soud, neboť je psáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ 

(Řím 12, 19)