Životy Svatých

Svatá apoštolům rovná,

prvomučednice Tekla ikonionská

památka 24. září / 7. října

Narodila se ve městě Ikonion (Konya dnešní Turecko). Byla dcerou významných a bohatých rodičů, vyznačovala se mimořádnou krásou.

Když dosáhla osmnácti let, nechali ji rodiče zasnoubit s urozeným mladíkem. V tom čase, však Svatá Tekla, uslyšela kázání svatého apoštola Pavla o Spasiteli. Celým svým srdcem, si zamilovala Pána Ježíše Krista a rozhodla se neprovdat, a svůj život zasvětit hlásání Evangelia.

Matka svaté Tekly se, ale postavila proti rozhodnutí své dcery a nutila ji k tomu, aby si vybraného a už dohodnutého snoubence za manžela vzala. Sám snoubenec, si pak u vládce města stěžoval na apoštola Pavla, kterého obviňoval v tom, že mu odlákal budoucí nevěstu. Vládce města, dal poté svatého apoštola uvěznit.

Svatá Tekla, v noci tajně utekla z domu, podplatila stráže, dala jim všechny své zlaté šperky a vstoupila do vězňovy kobky. Po tři dny seděla u nohou apoštola a pozorně poslouchala jeho otcovská poučení. Když její rodiče zjistili, že Tekla, z domu zmizela, poslali sluhy, aby ji všude hledali. Sluhové ji nakonec našli ve vězení u apoštola Pavla, odkud ji museli násilím přivézt domů.

Svatý apoštol Pavel, byl potom odsouzen k vyhnání z města a svatou Teklu, znovu úporně přemlouvali, aby se provdala za svého snoubence. Své rozhodnutí však nezměnila. Ani slzy její matky, ani její hněv, ani hrozby vládce města, nemohly oddělit svatou Teklu od její lásky k Nebeskému ženichovi, Pánu našemu Ježíši Kristu.

Její matka, nakonec v zuřivosti svého hněvu, požádala soud, aby její vzpurná a nepokorná dcera, byla odsouzena k trestu smrti. A tak Teklu odsoudili k upálení. Svatá mučednice neohroženě vstoupila na připravenou hranici a přežehnala se svatým křížem. V tu chvíli, se jí zjevil Spasitel a požehnal jí na nadcházející duchovní zápas, její svatá duše, se naplnila nevýslovnou radostí. Plamen ohně na hranici šlehal vysoko, svatou mučednici však obklopil jako svatozář, ale plameny ohně, se jí ani nedotkly. Poté zahřmělo a silná průtrž deště s kroupy uhasila oheň na hranici. Když to spatřili mučitelé, ve strachu utekli.

Svatá Tekla chráněná Pánem, odešla z města a s pomocí jednoho křesťanského chlapce, našla apoštola Pavla. Svatý apoštol a jeho společníci, mezi nimiž byl i svatý apoštol Barnabáš, se ukrývali v jeskyni nedaleko města, kde se vroucně modlili, aby Pán posílil svatou Teklu v jejím strádání. Když je Tekla našla, odešla s nimi společně, hlásat Evangelium do Antiochie.

V tomto městě, však byla vystavena pronásledování jistého hodnostáře Alexandra, který byl uchvácen její krásou. Protože Tekla, jeho nabídku k sňatku odmítla, dal ji jako křesťanku odsoudit ke smrti.

Dvakráte na ni byla v aréně vypuštěna hladová zvířata, která se však pokaždé svaté panny ani nedotkla. Poslušně si lehla k jejím nohám a olizovala ji. Při všech mučeních, pak byla svatá mučednice skrze Boží prozřetelnost zachována bez újmy.

Nakonec ji přivázali ke dvěma býkům, které začali hnát na různé strany rozžhavenými pruty. Silná lana se, ale přetrhla jako pavučina a býci utekli, zatímco Tekla, zůstala nezraněná. Lidé kolem křičeli: „Velký je křesťanský Bůh!“ Sám vládce se toho všeho zděsil, uvědomil si, že svatou mučednici ochraňuje Všemocný Bůh, kterému ona slouží. Přikázal proto, aby byla služebnici Boží Tekla, propuštěna na svobodu.

S požehnáním apoštola Pavla, se pak Tekla, usadila v poušti, v okolí Seleucie Isaurijské a žila tam mnoho let, neustále hlásala Boží slovo a nemocné uzdravovala modlitbou. Svatá Tekla, obrátila ke Kristu, mnoho pohanů, a proto je Církví, s úctou nazývána apoštolům rovná. Dokonce i pohanského kněze, který se chtěl dotknout její čistoty, a ona ho za to tuto jeho drzost potrestala, nakonec přivedla ke svatému křtu. Nejednou se nepřítel rodu lidského pokusil zahubit svatou Teklu skrze lidi zaslepené hříchem, avšak Boží moc, vždy chránila věrnou Kristovu služebnici.

Když svatá Tekla, dosáhla stáří devadesáti let, rozhněvali se na ni velikou zlobou pohanští modloslužebníci, protože všechny nemocné, kteří za ní přicházeli, léčila vždy zdarma. Svým rozumem nijak nemohli pochopit, že svatá, tyto nemoci léčí mocí Kristovy blahodati. Domnívali se, že ji nějak nadmíru chrání pohanská panenská bohyně Artemis. Ze závisti proto na ni poslali žoldáky, aby svatou zneuctili. Když byli její pronásledovatelé blízko, svatá Tekla, zvolala v modlitbě o pomoc ke Kristu Spasiteli. Blízká hora se rozestoupila a svatou pannu, nevěstu Kristovu v této průrvě ukryla. Takto ukrytá, nakonec svatá Tekla, odevzdala svou duši Pánu.

Na počátku zakládání prvních mnišských společenství, vznikl poblíž průrvy, ve kterém se zázračně ukryla svatá Tekla, monastýr, který je této svaté zasvěcený. V tomto monastýru, se nachází i její svaté ostatky.