Životy Svatých

Svatá mučednice Cecílie (Kikilie) a s ní umučení, Valerián, Tiburtus a Maxim († 230)

památka 22. listopadu / 5. prosince

Svatá mučednice Cecílie (Kikilie), byla Římankou, z bohatého a významného rodu. Už jako mladá, přijala křesťanskou víru, neustále a horlivě se modlila, pomáhala potřebným, pod svým vznešeným a bohatým šatem, nosila žíněnou košili z hrubého sukna - cilicium (Cilicium je původně označení pro hrubé vlněné sukno, vyrobené z kozí srsti, tato látka, byla nošena jako znak pokání na holém těle pod šaty). Nepotrpěla si na zábavy, ale učila se hudbě a zpěvu, aby takto mohla chválit Boha. Zavázala se slibem věčného panenství.

Když dospěla, její rodiče se rozhodli, že ji provdají za jednoho významného muže, jménem Valerián, který byl pohan. Svatá, se neodvažovala odporovat vůli svých rodičů, ale se slzami, se modlila k Bohu, aby také její ženich uvěřil v Krista a aby si mohla zachovat panenskou nevinnost.

Svatá přemluvila ženicha, aby s ní šel k biskupovi Urbanovi, který se skrýval před pronásledováním v jeskyni, blízko u Via Appia (nejdůležitější silnice starověkého Říma). Poučení moudrého starce, pronikly do duše Valeriána, který se poté obrátil ke Kristu. Spolu s ním, pak přijal křesťanství i jeho bratr Tiburtus.

Bratři poté rozdali část svého majetku mezí chudé, chodili navštěvovat nemocné a pohřbívali umučené křesťany.

Když se o tom dozvěděl prefekt Turcius Almachius, přikázal zajmout oba dva bratry a spolu je přivést před soud. Almachius od nich požadoval, aby se Krista odřekli a poté, aby přinesli oběť pohanským bohům. To bratři odmítli. Tehdy začali mučedníky nemilosrdně bičovat. Svatý Valerián, při tom všem mučení, svými slovy nabádal ostatní křesťany, aby se nebáli mučení, ale pevně stáli za Kristem. Prefekt, který nechtěl, aby šiřitel Slova Božího svatý Valerián, měl vliv na místní lid, nařídil, aby mučedníci byli vyvedeni z města a tam, aby byli popraveni.

Jednotce vojáků, kteří tyto mučedníky doprovázeli k popravě, velel velitel Maxim. Ten byl tak ohromen odvahou těchto svatých, že se jich zeptal, proč se nebojí smrti. Svatí bratři mu odpověděli, že nyní opouštějí dočasný život, pro život věčný. Když to náčelník Maxim slyšel, chtěl podrobně poznat křesťanské učení. Přivedl je proto ještě před popravou do svého domu a tam potom celou noc, naslouchal jejich slovům o Bohu. Když se o tom dozvěděla svatá Cecílie, přišla do domu velitele Maxima i s knězem a poté velitel Maxim, i celá jeho rodina přijali svatý křest.

Když byli druhého dne mučedníci Valerián a Tiburtus popraveni, velitel Maxim přede všemi vyznal, že spatřil, jak jejich svaté duše, vystoupaly do Nebe. Za toto své vyznání, byl svatý mučedník Maxim, ubičován k smrti.

Prefekt Almachius, poté chtěl získat majetek popravených. Když se však dozvěděl, že svatá Cecílie, už všechen zbývající majetek rozdala chudým a navíc, že svým kázáním obrátila mnoho dalších lidí ke Kristu, nařídil ji popravit.

Nejprve ji tři dny, mořili horkem a kouřem z vyhřívané domovní lázně, avšak milost Boží ji zachovala nezraněnou.

Poté se správce rozhodl, že jí bude setnuta její hlava. Když však kat chtěl useknout svaté Cecílii hlavu mečem, stalo se, že ji hned neusmrtil. Svatá mučednice, takto mečem zraněná, ještě však při plném vědomí, trpěla tři dny. Své okolí ještě posilovala ve víře a poté s modlitbou na rtech zemřela.