Pravoslavný Křesťan – Životy svatých

Ctihodný Kolumbán z Bobbia (♰ 615)

památka 23. listopadu / 6. prosince

Narodil se okolo roku 543 v Irsku, v Leinsteru (historická provincie na jihovýchodě a východě Irska), vzdělání získal v monastýru v Bangoru, kde se také rozhodl pro mnišský život a přijal tam postřih.

Kolem roku 590 opustil Irsko a spolu s dvanácti mnichy, mezi kterými byli i ctihodný Gall, osvětitel Švýcarska (památka 16. / 29. října), a ctihodný Attala (památka 10. / 23. března), se vydal na misii do Evropy.

Nakonec se usadil v horách Vogézách (Vogézy – Vosges, horské pásmo ve východní Francii, rozprostírající se podél západní strany údolí Rýna v severoseverovýchodním směru, od Belfortu po Saverne). V těchto krajích pak založil monastýry v Luxeuil a ve Fontaines.

Kvůli své přísné kritice úpadku mravů jak na burgundském dvoře, tak i u místního duchovenstva byl ctihodný roku 603 obviněn sněmem francouzských biskupů z oslavy Paschy v souladu s keltskou tradicí, kvůli čemuž se musel obrátit s pomocí k papeži svt. Řehoři Velikému (památka 12. / 25. března). V čase vlády krále Theudericha II., roku 610, pak byl násilně vyhnán ze svého monastýru v Luxeuil.

Spolu se ctih. Gallem a dalšími mnichy tak odešel do Švýcarska, kde šířil víru mezi Alamany. Donucen k putování, vydal se až do Itálie, tam byl roku 612 přijat langobardským králem. Od něho dostal pozemky v údolí Trebbia, kde v letech 612–614 založil monastýr v Bobbiu (dnes Abbazia di San Colombano, v provincii Piacenza, v Emilia-Romagna v Itálii). V Bobbiu roku 615 také zesnul. Život ctihodného sepsal dva roky po jeho zesnutí Jonáš z Bobbia.

Ctihodný Kolumbán je velmi ctěn a vážen jako latinsky píšící hymnograf. Je mu připisován hymnus, který se skládá ze 42 slok, Precamur patrem, který se dochoval v Bangorském antifonáři. Hlavním tématem tohoto hymnu je Pascha a Vzkříšení Kristovo, autor se v něm soustřeďuje na témata tmy a světla, zničení okovů smrti, zmiňuje také starozákonní události, které předjímaly Vzkříšení (přechod Rudého moře).

Podle jedné církevní tradice je také pravděpodobné, že se ctihodný Kolumbán snažil o šíření Božího slova i mezi Slovany, avšak tato snaha nebyla úspěšná.

Po ctihodném se dochovalo rozsáhlé literární dědictví, které zahrnuje verše, homilie, dopisy a také mnohé asketické spisy. Svým dílem Kolumbán významně ovlivnil průběh a postup christianizace Evropy. Monastýry, které založil on anebo jeho duchovní žáci, se staly tehdejšími významnými centry kultury. Ctihodný Kolumbán ve svém dopise papeži Řehoři I. Velikému pak také poprvé použil výraz „tota Europa“ k označení jediného kulturního prostoru křesťanské Evropy.