Životy Svatých

 Svt. Fructuosus, biskup z Tarraco 

a diákoni Avgurius a Evlogius, 

spolu s ním umučení (†259)

památka 21. ledna / 3. února

Svatý Fructuosus, žil ve třetím století, na území dnešního Španělska. Byl biskupem města Tarraco (jeho dnešní název je Tarragona) v Katalánsku, které se rozkládá na břehu Středozemního moře.

Roku 259, v čase pronásledování křesťanů, za římského císaře Valeriana (Publius Licinius Сornelius Valerianus), byl tento biskup, společně s diákony Avguriem a Evlogiem pro víru zatčen. Když se světitel doslechl, že vojáci blíží se už, sám jim vyšel naproti. Poté byl biskup s diákony, vhozen do vězeňské cely, kde se už nacházeli i další křesťané.

Ve vězení neustával s modlitbou a tajně sloužil s věřícím ve vězení bohoslužby. Mnozí přicházeli za svatým a prosili ho o modlitby za sebe a své blízké, ve vězení svatý Fructuosus i křtil.

21. ledna / 3. února, pak přišel okamžik, kdy biskup spolu s diákony, předstoupil před soud. Praeses Aemilianus, tamější místodržitel římské provincie, se ho zeptal:

 - Slyšel jsi o císařských příkazech?

- Neslyšel, neznám císařské příkazy, ale vyznávám to, že jsem křesťan, - odpověděl biskup.

- Tyto příkazy, nařizují všem ctít bohy.

- Ctím jednoho Boha, který stvořil nebe i zemi, moře a vše co je v nich.

- Uznáváš a připouštíš, že jsou bohové?

- Neuznávám a nikdy to nepřiznám.

- Však se brzy sám přesvědčíš o jejich bytí.

Biskup se poté obrátil k Pánu a začal se tiše modlit.

- Kdo se nemodlí k bohům, nectí ani císaře. Ke komu jinému se ještě můžeš modlit v naději, že budeš vyslyšen? Aemilianus pronesl tato slova a poté se obrátil k diákonovi Avguriovi.

- Neposlouchej prázdné řeči Fructuosusa.

- Já se modlím k Bohu Všemohoucímu, - odpověděl mu Avgurius.

- A nemodlíš-li se k Fructuosusovi? – zeptal se poté Aemilianus, diákona Evlogia.

- Ne nemodlím se k Fructuosusovi, ale k Tomu, ke komu se obrací a modlí Fructuosus, - odpověděl Evlogius.

Aemilianus po těchto jejich slovech vyznání, dal příkaz, aby všichni tři společně zaživa upáleni.

Když byli na vozu odváženi do amfiteátru, na místo rozsudku, mnozí projevovali lítost nad krutým rozsudkem a soucítili s nimi, protože světitele Fructuosusa, ctili a měli rádi, jak křesťané, tak i pohané. Křesťané se však radovali, neboť skrze takováto mučení, svatí přijímají dědictví věčného života. Když se stalo a někdo ze zástupu přinesl biskupovi víno k posílení, ten víno odmítl, protože tehdy se křesťané ve středu a v pátek postili, nejedli a ani nepili ničeho, do západu slunce.

Když poté vešli do amfiteátru, obrátil se nahlas svatý Fructuosus k zástupu věřících a řekl jim, že nebudou dlouho bez pastýře, že je Pán nezanechá samotné, ani v tomto životě, ani v budoucím.

Mučedníci, byli poté přivázání ke sloupům a poté byl kolem nich zapálen oheň. Mučedníci se modlili vprostřed ohně a neustali, dokud neoddali své duše Bohu. Několik křesťanů, pak bylo důstojno spatřit to, jak se odkryla nebesa a jak tři mučednici, se svými  korunami vystoupili do nebe.

Ještě té noci, pak křesťané znovu tajně vešli do amfiteátru, aby tam uhasili doutnající oheň a sebrali ostatky svatých mučedníků. Svatý Fructuosus, se pak křesťanům zjevil, a varoval je před tím, aby jejich ostatky nebyly rozděleny, ale aby byly shromážděny společně. Tyto čestné ostatky, byly poté přeneseny do chrámu, kde byly s úctou uloženy v oltáři.

Později, na památku těchto mučedníků, byla vedle amfiteátru postavena bazilika. Ve 12. století, pak byl na jejím místě, postaven nový románsko-gotický kostel, ze kterého se však dnes zachovaly už jen ruiny.

Při muslimském dobytí Španělska, byly ostatky svatého Fructuosusa, převezeny do Itálie, na místo Abbazia di San Fruttuoso, jižně od Janova. Dnes je část jeho svatých ostatků v Tarragonské katedrále a také v katalánském městě Manresa.

Základy baziliky, postavené na místě uložení jeho svatých ostatků, byly nalezeny v roce 1924. Přesné místo původního uložení, ostatků svatých mučedníků, pak bylo v Tarragoně nalezeno až v roce 2014.