Životy Svatých

Svt. Amand (Miloš) z Maastrichtu (♰ 684)

památka 6. / 19. února

Pocházel z významného rodu z Akvitánie. V mládí vstoupil do monastýru na ostrově Île dʼYeu poblíž města La Rochelle, poté žil jako poustevník v zatvoru v Bourges. Po pouti do Říma (okolo r. 627) a po naléhání svt. Achária z Noyon (památka 27. listopadu/ 10. prosince), se jako biskup misionář, vydal na severo – západ, zemí Franského království, které hraničily s Fríským královstvím (Fryske Keninkryk – království se rozkládalo na pobřeží dnešního severního Německa a Nizozemska), kde konal misii. Misii konal také, na soutoku řek Šelda (Schelde) a Máza (Maas), v letech 647 – 649, byl biskupem Tongerenu a Maastrichtu. Svoji misii stavěl na základech učení ctih. Kolumbána (památka 23. listopadu / 6. prosince), proto vždy směřoval k tomu, že nejprve obrozoval církevní život a šířil mnišství. Byl ve spojení s Římem, které bylo v té době pro Franskou církev zřídkavé. 

Na místo pohanských model, stavěl chrámy a monastýry, křesťanskou víru obnovoval v prostředí divokém a nepřátelském. Když nemohl Boží slovo donést do srdcí svobodným lidem, šířil Evangelium, i mezi otroky, mnoho poté pracoval, aby tyto otroky mohl vykoupit z jejich otroctví. Jedenkráte přitom vzkřísil z mrtvých odsouzeného zloděje, který poté uvěřil v Krista spolu s mnoha dalšími. V roce 636, byl ze země vyhnán králem Dagobertem I. 

Mnoho svatých a ctihodných, od něj získávalo jeho požehnání a pomoc ve svém Božím dílu. Jeho učedníky byli ctih. Adelgunda z Malbodiumu (♰ 684), ctih. Gertruda z Nivelles (♰ 659) a ctih. Bavon z Haarlem (♰ 655). Centrem jeho misie, se stal monastýr Elno (nyní Abbaye de Saint-Amand), jeden z kdysi nejstarších a největších monastýrů ve Flandrech. Svt. Amand, měl také podíl na založení monastýrů ve městech Nivelles (640) a Barisis (663). 

V souladu se životem svatého, který byl napsán v polovině VIII. století, svt. Amand… přešel až za Dunaj a obešel tato místa, hlásaje tam, Evangelium (Vita Sancti Amandi metrica). Na základě tohoto, se také předpokládá, že své evangelní dílo, rozšířil až do Bavorska (zvláště pak v Augsburgu). 

Zachovala se závěť svt. Amanda, je mu připisováno na 8 hymnů (chvalozpěvů) a 4 sekvencí (sequentia) v bohoslužbách církve. Zesnul v Pánu 6. / 19. února kolem roku 684, v monastýru Elnon. Úcta ke svatému, byla již za jeho života a pokračovala o to více po jeho zesnutí, jeho svaté ostatky, přebývají v monastýru, ve kterém zesnul a který nese po něm jeho jméno.