Životy Svatých

 

Ctihodný Jan Kassián Říman (♰ 435)

památka 29. února / 13. března

(není-li přestupný rok, jeho památka se připomíná 28. února)

Narodil se okolo roku 365 na hranicích Západořímské a Východořímské říše, v Malé Skythii u ústí Dunaje (v dnešní oblasti Dobrudža). Svůj mnišský život a zápas započal v Palestině, v Betlémě. Odtud se v roce 390 vydal společně s mnichem ctihodným Hermanem (♰ 5. stol.) ¹ na cestu po monastýrech a poustevnách Egypta, kde strávili sedm let.

V roce 397 se vrátili do Betléma a o tři roky později odešli do Konstantinopole, aby vyslechli kázání svt. Jana Zlatoústého. V Konstantinopoli byl Kassián svt. Janem rukopoložen na diákona.

V roce 405 konstantinopolští duchovní vyslali Kassiána do Říma, aby tam pomáhal hledat obranu pro svt. Jana Zlatoústého kvůli jeho nezákonnému sesazení a vyhnanství. Odtud se na pozvání svt. Castora z Aptu (♰ 420), přestěhoval do města Massilia (Marseille), kde po rukopoložení na kněze založil dva monastýry, jeden mužský a jeden ženský, podle pravidel východních monastýrů. Byl také prvním, kdo v Galii zavedl kinoviální způsob mnišského života.

V roce 417 napsal „12 knih o ustanoveních a pravidlech kinoviálních“ neboli O mnišských příbytcích Palestiny a Egypta. V roce 419 sepsal a vydal své besedy s východními askety. V roce 431 pak napsal své poslední dílo proti herezi Nestorově. V tomto díle shromáždil názory mnoha východních i západních učitelů Církve proti této herezi. Ctihodný Jan Kassián Říman zemřel v pokoji v roce 435.

 _

¹ Ctihodný Herman Dácký (♰ 5. stol.). Památka 29. února / 13. března (není-li přestupný rok, jeho památka se připomíná 28. února). Narodil se v polovině 4. století, pravděpodobně v kraji Dobrudža, poblíž Tomi, v provincii Scythia Minor (známé také jako Malá Skythie, dnes město Constanța v Rumunsku). Byl příbuzným svatého Jana Kassiána. Herman byl starší než Jan a mnišské sliby složil o něco dříve v jednom z místních monastýrů, když byl ještě velmi mladý. Herman se později stal duchovním učitelem a druhem svatého Jana. Nedlouho spolu vedli duchovní zápas v jednom z monastýrů v Pontské Dácii a poté v letech 380–385 žili jako mniši v Betlémě. Poté, co se dozvěděli o slávě svatých otců ze Skétské pouště (v egyptském Scetisu, dnešní Wádí an-Natrún), cestovali do Egypta, na Nitrijskou poušť a na Sinaj. Jejich setkání se svatými otci popsal ctihodný Jan Kassián ve svých knihách. V roce 399 Herman a Jan odcestovali do Konstantinopole, aby vyslechli kázání svatého Jana Zlatoústého (♰ 407). V té době byl svatý Herman rukopoložen na kněze. Poté, co byl Zlatoústý vyhnán z biskupské katedry v Konstantinopoli, se jeho oddaní druhové, ctihodní Herman a Jan, vydali do Říma s dopisy na jeho obranu, adresovanými papeži svt. Inocenci I. (♰ 417). Není známo, kde svatý Herman strávil poslední roky svého života. Zda ​​zůstal v monastýru, který byl založen Janem Kassiánem v Massilii, nebo se vrátil do jednoho z monastýrů v Pontské Dácii. Pravděpodobně zemřel během prvních dvou desetiletí pátého století. Svatý Herman byl připočten do zástupu svatých Rumunskou Pravoslavnou Církví v roce 1992.

² Svt. Kastor z Apt (♰ 422). Památka 12. / 25. srpna. Pocházel z urozené rodiny z města Nîmes. Vzdělání získal v Arles a po smrti svého otce se stal právníkem. Tehdy se Kastor ujal případu jedné bohaté vdovy s její jedinou dcerou, a nejenže spor vyhrál, ale také se obrátil na císařský dvůr a získal reskript, který tento spor jednou provždy urovnal. Po svém návratu, když dcera této vdovy dosáhla plnoletosti, tak se s ní Kastor oženil. O několik let později, když jeho tchyně zemřela, se Kastor a jeho žena vzájemně dohodli, že přijmou mnišské sliby. Jeho žena vstoupila do ženského monastýru a Kastor založil mužský monastýr v Ménanques (Provence). Nakonec byl proti své vůli zvolen biskupem města Apt. V monastýru, který založil, a také v dalších monastýrech ve své eparchii se rozhodl uspořádat monastýrský život podle pravidel východních monastýrů a za tímto účelem se obrátil na Kassiána Římana, se kterým se seznámil během svého pobytu v Egyptě a Palestině. Jako odpověď na tuto žádost napsal ctihodný Jan Kassián dvě díla: „De institutis Coenobiorum“ a „Collationes Patrum“. Svaté ostatky svt. Kastora jsou dodnes uloženy v katedrále města Apt, kde je ctěn jako jeden z patronů.

³ Kinovie – Κοινοβιος. Takto je nazýván společný způsob mnišského života – kinoviální řád. V monastýrech, kde je kinoviální ústav, dostávají mniši vše potřebné: jídlo, oblečení, obuv a ostatní od monastýru, vše ostatní zůstává společné. Práce mnichů v monastýru není placena, je nezištná, plody práce zcela náleží monastýru. Všichni mniši v kinovii, včetně představeného, nemají právo na vlastnictví ani na vlastní majetek, včetně práv z darů, dědictví atd. Představený kinovie bývá nazýván kinoviarch.

⁴ De institutis coenobiorum – Ústavy kinoviální, česky toto dílo vyšlo v překladu jako „Zvyky cenobitů a léky na osm základních neřestí“. Je to zásadní monastické dílo z 5. století od ctihodného Jana Kassiána, které popisuje pravidla a duchovní základy kinoviálního, tedy společného způsobu mnišského života. Spis se dělí na dvanáct knih, které pokrývají jak vnější pravidla (oděv, modlitby, život v monastýru), tak vnitřní zápas proti osmi hlavním neřestem, jež brání duchovní dokonalosti.