Životy Svatých

 Svatý nový mučedník Stanko pastýř (♰ 1712)

památka 5. / 18. prosince

Dvanáctiletý chlapec Stanko, byl pastýř, který se staral o ovce v Nikšićském kraji Černé Hory. Byl zavit pro svou křesťanskou víru Turky roku 1712, poblíž stáda ovcí, které hlídal. Jeho svaté a netlené ostatky, dvě dětské ruce, se nachází v Horním monastýru Ostrog ¹, v jeskynním chrámu Povýšení Svatého Kříže, kde žil svt. Vasilije Ostrožský.

To co je dnes o něm znám a co se vztahuje k období, kdy svatý Stanko, přijal svoji mučednickou smrt, co je zmíněno v životech svatých, je to, že Turci v roce 1712 vypálili Bjelopavliće (jedna ze sedmi horských oblastí), k nimž patřil určitý počet vesnic pod vrcholkem Gorica, kdy z jedné takovéto vesnice, pocházel i svatý nový mučedník Stanko.

Podle místních tradic, které se z generace na generaci ústně předávaly, byl v lidové slovesnosti svatý Stanko, popisován jako svaté dítě obdařené neobvyklým darem zázraků a také jako pastýř ovcí, který chtěl své stádo ovcí ubránit před Turky, kteří v těch místech kradli a lovili dobytek místních obyvatel.

Mezi těmito ústními tradicemi je pak známá také jedna, která podrobně vypráví o tom, jak se svatý Stanko odmítl přestat žehnat svatým křížem, poté co mu to Turci nařídili. Stalo se tak v době masakru Černohorského kmene Bjelopavlićovů, při kterém Turci pozabíjeli místní obyvatele a určitý počet z nich hodlali věznit v okolí Sarajeva a ve střední Bosně a násilně je pak obrátit na islám.

A svatý Stanko, který byl Turky také zajat, Islám přijmout nechtěl. Ve strachu, se před Turky neustále žehnal svatý křížem, až na něj Turci začali křičet, aby s tím přestal. Svatý Stanko se, ale dál žehnal a tak mu Turci ruce usekli a poté ho upálili.

Upálili ho ve Velké jeskyni - Вељој пећини  na hoře Nezbroj, která se nachází nad vesnicí Podvraće.

V této jeskyni, se schovávali lidé, kteří nestihli včas uprchnout a najít útočiště před Turky, upáleni ve zmíněné jeskyni. Jeskyni i s lidmi v ní, však Turci objevili a spolu se svatým Stankem, v ní všechny upálili.

Později našli vesničané svaté a netlené ruce nového mučedníka Stanka a odnesli je do monastýru Ostrog, kde se dodnes súctou schraňují.

Modlitba

Svatý Stanko, Kristův nový mučedníku, který nyní v blaženství přebýváš společně s Betlémskými neviňátky na nebi a společně se raduješ, se Čtyřiceti mučedníky ze Sebaste, se Sedmi mladíky Efezskými jásáš a s žáky z Momišiće² šťastně slavíš, spolu s dalšími nesčetnými dětmi světa, které s Kristem trpěli a strádali, nyní ve veselí a radosti Boha opěvuješ. Prosíme tě my nehodní, pomoz nám svými modlitbami, abychom zůstali pokornými Kristovými učedníky, abychom se v Nebeském království, jako děti Boží shledali, skrze tvé modlitby. Amen.

_

¹ Monastýr Ostrog - Манастир Острог. Mužský monastýr Srbské pravoslavné církve z XVII. století. Nachází se v Černé hoře v horách, 13 kilometrů od města Nikšić a 15 kilometrů od města Danilovgrad, ve výšce okolo 900 metrů nad úrovní moře. Byl založen v XVII. století. V monastýru se nachází ostatky zakladatele monastýru svt. Vasilija Ostrožského (♰ 1671). Monastýr Ostrog, se skládá ze dvou částí. Dolní monastýr, který byl založen v polovině XIX. století a sestává z mnišských cel a chrámu Svaté Trojice. V něm se také nachází ostatky svatého nového mučedníka Stanka, dvanáctiletého chlapce, kterému Turci odsekli jeho ruce poté, co v nich držel svatý kříž a nechtěl ho pustit. Horní monastýr, je pak od dolního monastýru oddělen cestou dlouhou okolo pěti kilometrů, která prochází skrze les. Horní monastýr, byl vystavěn ve skalním výklenku, ve výšce 900 metrů nad úrovní moře. Sestává ze dvou chrámů – Povýšení Svatého Kříže a Uvedení do chrámu Přesvaté Bohorodice. Chrám Uvedení do chrámu Přesvaté Bohorodice, je velmi malou kaplí, o rozměrech 3 x 3 metry a nachází se o něco výše na chrámem Povýšení Svatého Kříže. Právě v této kapli, prožil na patnáct let svt. Vasilije Ostrožský, v modlitbách. V tomto chrámu se dodnes nachází i divotvorné ostatky tohoto světce.

² Svatých 42 mučedníků z Momišiće. Svatých 42 mučedníků z Momišiće, jsou srbské oběti tureckého teroru v Momišići z roku 1688. Tehdy Turečtí okupanti, na Velikonoce zaživa upálili 40 žáků a dva kněze-učitele v chrámu svatého Jiří.