Životy Svatých

Ctihodná Melánie starší (♰ 410)

památka 8. / 21. června

Svým původem pocházela ze Španělska, byla vdovou po římském prefektovi a matkou Valeria Publicola, římského patricija z rodu Valerianů, nejbohatšího majitele panství v Římě, Sicílii, Španělsku, Galii, Akvitánii, Bretani a severní Africe. Byla babičkou Melanie mladší, Římanky.

Když kolem roku 365 ovdověla a zemřeli i její dvě děti, dala svého třetího syna do poručnictví a sama odešla do Alexandrie, kde strávila asi šest měsíců v duchovních besedách s velkými pouštními otci: Isidorem, Pisimiem, Adelphiem, Pafnutiem, Pamvem, Ammoniem.

Poté, co alexandrijský prefekt vyhostil mnichy do Cesareje Palestinské, ctihodná Melánie je následovala a pomáhala jim v přestrojení za sluhu. Takto se nakonec ocitla v Palestině.

V roce 378 ctihodná založila monastýr mezi Olivetskou horou a Imbomonem (místo Nanebevstoupení Páně). V roce 380 se k ní připojil její duchovní otec, ctihodný Rufinus z Aquileia, který se stal představeným monastýru, který založil nedaleko. Ctihodná Melánie a Rufinus, pomáhali obětem pronásledování ariánského císaře Valenta, k Pravoslaví navraceli také heretiky a rozkolníky. Kolem 400, se ctihodná Melánie vydala do Říma. V knize Lavsaik, je zapsáno, že se bála, aby její vnučka, nebyla vystavena vlivu heretiků. Do Itálie, tehdy odešla jen z tohoto důvodu. Sebou přivezla malou částečku z Kristova Kříže.

V Římě obrátila ke Kristu pohana Aproniana, manžela své neteře Avity. Poté prodala svůj majetek na Sicílii a vrátila se do Svaté země, kde roku 410 v pokoji zesnula.