Životy Svatých

Svatí apoštolové ze sedmdesáti,

diákoni Prochor, Nikanor, Timon a Parmen

památka 28. července / 10. srpna

Tito svatí, byli učedníky dvanácti apoštolů a byli zařazeni mezi sedmdesát apoštolů (památka 4. / 17. února). Svatý apoštol Lukáš ve Skutcích apoštolů (Sk 6, 3), je nazývá muži plnými Svatého Ducha a moudrosti.

Společně se svatým Štěpánem (27.prosince/9.ledna), byli ustanoveni za diákony, aby se starali o materiální potřeby apoštolského společenství (Sk 6. 1 - 6).

Svatá Církev, si jejich památku připomíná společně 28. července / 10. srpna, přestože zemřeli v různou dobu a na různých místech. Nejprve tito apoštolově a diákoni, pomáhali vdovám a chudým v Jeruzalémě, později pak i oni sami šířili Kristovo Evangelium.

Svatý Prochor, který byl podle tradice synovcem svatého prvomučedníka a diákona Štěpána, nejprve doprovázel apoštola Petra. Po Zesnutí Přesvaté Bohorodice, byl pak učedníkem a společníkem na cestách svatého Jana Evangelisty. Právě Prochorovi, svatý Jan diktoval své Evangelium, Listy a knihu Zjevení. Společně také prošli všemi zkouškami a pronásledováním pro Kristovo jméno. Podle tradice, poté, co svatý Jan odešel k Pánu (26. září / 9. října), byl Prochor ustanoven apoštolem Petrem biskupem v Nikomédii. Tam s velikou vytrvalostí a zároveň mírností naučil tamější obyvatele, nepodléhat zhoubným vášním, nepodřizovat ono vyšší tomu nižšímu, tedy duši tělu. Učil je, užívat tělo k dosažení dobrých a blahých cílů, podřizovat ho duši, očištěné pokáním. V této službě, pak tento blažený apoštol zakončil i svůj pozemský život. Poté, co ve městě Antiochie (Syrská Antiochie), obrátil mnoho pohanů ke Kristu, tam přijal i mučednickou smrt za vyznání Kristova jména.

Svatý Nikanor pak svoji duši, odevzdal Bohu ve stejný den, jako jeho spolubratr v diakonské službě svatý Štěpána, kterého Židé ukamenovali. Takto tito blažení, spojení láskou ke Kristu, zesnuli v jeden den.

Svatý Timon, sloužil společně se svatým Štěpánem, apoštolům také. Později byl vybrán za biskupa města Bosra (v dnešní jižní Sýrii). Tam vynaložil nadlidské úsilí k šíření Kristova Evangelia a mnoho pohanů obrátil k pravé víře. Protože však barbaři záviděli úspěch blahé zvěsti, zmocnili se ho a mučili. Poté co byl zbičován, byl vržen do ohně. Protože však z ohně vyšel nezraněn, byl ukřižován na kříži.

Svatý Parmen sloužil apoštolům celý svůj život a na této své cestě, získal mnoho milosti od Krista a jeho svatých. Horlivě také kázal Krista v Makedonii. Zde i onemocněl a poté, co odešel k Pánu, byl pohřben a oplakán svatými apoštoly.

Někteří, pak také, ale říkají, že svatý Parmen, před svojí smrtí, přijal v posledních letech vlády císaře Trajána (98-117), mučednickou smrt.

Tropar hlas 3.

Apoštolé svatí, proste milosrdného Boha, aby prominutí hříchů udělil duším našim.