Životy Svatých

středa 21. října 2020

Ctihodný Gall (Cellach, Gallus, Gallen, Havel) osvětitel Švýcarska

památka 16. / 29. října

Narodil se okolo roku 550 v Leinsteru v Irsku, ve zbožné, dvořanské rodině. Na výchovu a vzdělání byl dán do monastýru v Bendchor¹, kde nakonec přijal i mnišství. Spolu se ctih. Kolumbánem² a dalšími jedenácti spolubratry, byl okolo roku 590 vyslán z Irska do Francie. Odtud se potom spolu s Kolumbánem roku 610 vypravil k Alamanům³.

Ponejprve byla misie bez úspěchů, protože Gall ničil pohanská obětiště. Takto u Curyšského jezera, bylo v čase kázání Kolumbána sežehnuto pohanské obětiště. Rozzuření pohané, napadli Galla a Kolumbána, ti se však zachránili a vydali se do místa Bregenz. Odtud po tříleté misii, byl Gall znovu vyhnán, když shodil pohanské modly do Bodamského jezera.

V tom čase Gall těžce onemocněl, Kolumbán to pro svoji přísnost v askezi považoval za zbabělost a odešel bez něj přes Alpy do severní Itálie.

Podle tradice, byl Gall na cestě do města Arbon, které se nachází na jižním pobřeží Bodamského jezera, ke knězi Willimarusovi a diákonovi Hiltbaldovi, kteří znali opuštěná místa vhodná k poustevnickému životu. Ctihodný Gall vyšel spolu s Magnaldusem, jedním ze tří kněží, kteří tam žili, na své cestě přišli na horu, ze které vytékal zázračný pramen, který uzdravoval, to byl pramen řeky Steinach. Poté na své pouti pokračovali, čelili mnohým překážkám a nebezpečenstvím. S půstem a modlitbou však pokračovali na své cestě. Když Gall z únavy padal, díval se na to jako na znamení dané jeho holí, na které měl vždy váček se svatými ostatky. Tehdy šli spát, ať byli na jakémkoli místě, protože Gall říkal, že člověk by se neměl bát divokých míst a zvířat a jako příklad dával proroka Daniela, kterému neublížili lvi. V noci pak vždy přicházel medvěd, který se krmil zbytky z jejich večeře. Tehdy mu Gall přikázal, aby, když bez práce jí, přinesl dřevo na ohniště a také ke stavbě kelií. Za to dostával chléb po zbývající dny, stejně jako všechna ostatní divoká zvířata, která k nim přicházela. Takto byla roku 612 ve Steinbachu postavena kaple a na jejím místě, v roce 719 postaven slavný monastýr známý pod jménem svatého Galla (dnes Fürstabtei Sankt Gallen).

Gall žil poustevnickým životem u Bodamského jezera, svým slovem, zbožností a především láskou k lidem a přírodě, také však darem uzdravení nemocí, pokořil divokost Alamanů. Postupně se takto kolem místa jeho poustevnického života, začali shromažďovat další, kteří chtěli oddat život v modlitbě Bohu. Hlavním dílem jejich mnišského života, pak bylo především neustálé pokání, modlitba a výuka svatého Písma.

Kolem roku 615, bylo dáno ctihodnému přání a žádost, aby se stal biskupem města Kostnice (Konstanz), což, ale Gal odmítl. Spatřil vidění o zesnutí ctih. Kolumbána roku 615 a odsloužil mu bohoslužby za zesnulé. Poté za ním přišli bratři z monastýru v Luxeuil (Monastère Saint-Pierre et Saint-Paul de Luxeuil), který založil Kolumbán, aby se tam stal představeným, to však ctihodný odmítl také. Přesto, že byl už velmi starý, nadále vyučoval v Arbonu. Sám ctihodný, pak zesnul 16. / 31. října, roku 630 nebo 640 v Abronu.

Z prosté kelie ctihodného, vznikl slavný monastýr a později město Sankt Gallen, kromě města je po svatém pojmenován také kanton na severovýchodě Švýcarska. Místo zesnutí ctihodného, se stalo poutním místem, proslavené mnoha zázraky a zastáním ctihodného. V roce 835 byla ve městě Sankt Gallen vysvěcena nová bazilika, kam byly ostatky ctihodného přeneseny.

__________________________________________________________________________________________________

¹ Bangor (latinsky Bangor, irsky Bendchor, Beannchor, Beannchair), jeden z nejstarších monastýrů v Irsku. Byl založen ctih. Komgallem (památka 11. / 24. května) okolo roku 555 až 559, největšího rozkvětu dosáhl v VII. a VIII. století, přestože, už v době, kdy zesnul ctih. Komgall, bylo monastýru podřízeno několik monastýrů s asi třemi tisíci mnichů. Monastýr byl znám, díky své škole, která se na počátku VII. století stala jedním z nejhlavnějších center vzdělání v Irsku. Jeho žáky, byli misionáři ctih. Kolumbán, ctih. Gall a další. Od roku 812, byl monastýr mnohokrát napadán dánskými nájezdníky. V roce 824, byl nakonec vypleněn, dřevěný chrám byl spálen a ostatky ctih. Komgalla byly vyhozeni ze zdobeného relikviáře. Znovu byl obnoven až ve 20. letech XII. století. Nakonec však zcela zanikl roku 1539, během rušení anglických klášterů, kdy se anglický král Jindřich VIII. rozhodl zabavit klášterní majetek, v rámci probíhajícího procesu anglické reformace. V současnosti jsou z kdysi velkého monastýru, už jen ruiny.

² Ctih. Kolumbán z Bobbia (památka 23. listopadu /6. prosince). Narodil se v Leinster (historická provincie na jihovýchodě a východě Irska, dnes v Irské republice), Vzdělání získal v monastýru v Benchor. Okolo roku 590, opustil Irsko a spolu s dvanácti mnichy, mezi kterými byl i ctih. Gall, se vydal na misii do Evropy. Nakonec se usadil v horách Vogézy (Vogézy - Vosges, horské pásmo ve východní Francii, rozprostírající se podél západní strany údolí Rýna v severoseverovýchodním směru, od Belfortu po Saverne). V těch krajích pak založil monastýry v Luxeuil a ve Fontan.

Kvůli své přísné kritice úpadku mravů jak na burgundském dvoře, tak i u místního duchovenstva, byl ctihodný roku 603, obviněn sněmem francouzských biskupů v oslavě Paschy v souladu s keltskou tradicí, kvůli čemuž, se musel obrátit za pomocí k papeži svt. Řehoři Velikému (památka 12. / 25. března). V čase vlády krále Theuderica II., roku 610, byl násilně vyhnán ze svého monastýru v Luxeuil. Spolu se ctih. Gallem a dalšími mnichy, odešel do Švýcarska, kde šířil víru mezi Alamany. Donucen k putování, vydal se do Itálie, kde v letech 612 – 614, založil monastýr v Bobbio (dnes Abbazia di San Colombano, v provincii Piacenza, v Emilia-Romagna v Itálii). Zesnul roku 615 v Bobbio. Život ctihodného sepsal dva rok po jeho zesnutí Jonáš z Bobbia

³ Alamani též Alemani byli původně svaz západogermánských kmenů sídlící na horním toku Mohanu na území dnešního Německa.