Životy Svatých

 

Svatý nový mučedník David z Aleppa (†1660) 

památka 28. července / 10. srpna

 

Svatý David, žil v 17. století, ve městě Aleppo (město v severozápadní Sýrii, 50 km jižně od tureckých hranic). Měl rodinu, manželku a čtyři děti, spolu s ním také žila jeho stařičká matka, o kterou se staral. Na starost měl výběr daní, žil si dobře a ničeho neměl nedostatek. Lidé si ho vážili, jako čestného a spravedlivého člověka. Přestože měl vznětlivou povahu, vždy horlivě bránil spravedlnost a pravdu, ať by ho to stálo cokoliv. Nikdy neposlouchal, cizí pomluvy a také se nenechal zastrašit vyhrůžkami.

Nástupcem Davida, který měl vybírat daně po něm, se měl stát člověk jménem Josif, který však byl oproti Davidovi člověkem chamtivým a nečestným. Ten žárlil, na svého předchůdce, protože toho lidé měli radši a často mu ho dávali za příklad, pro jeho čestnost a spravedlivost.

Jednou tento Josif, který věděl o Davidově vznětlivosti, poslal ke svatému, podplacené lidi, kteří se s ním začali hádat a přít a přitom všem, mu strhli jeho modrobílý turban, který byl tehdy určen, aby nosili křesťané. Potom se naoko udobřili a usmířili, a na hlavu ještě rozčileného Davida, aniž by si ten toho všiml, dali turban barvy zelené, kterou nosili jenom muslimové.

Když se vrátil David domů, všimli si tohoto turbanu jeho blízcí, sám David, byl z toho zaražený a nevěděl, co si o tom má myslet. Brzy, se však na ulici ozvaly zvuky bubnů a trubek, které byly slyšet víc a víc. Dva z  podplacených svědků, totiž hned před soudcem dosvědčili, že David nosí zelený turban, což bylo přijato jako důkaz, že David, přešel na islámskou víru. Takto přišly domů k Davidovi pozdravy a gratulace od soudce, že přijal muslimskou víru. Bylo mu řečeno, že jej zapisují jako muslima a, že ho také, chtějí připravit na obřad obřízky. Vždyť na něm dva lidé viděli turban v barvě, kterou nosí muslimové a dosvědčili to před soudcem.

David s tím však nesouhlasil a přede všemi prohlásil, že se jedná o podvod, že svou víru nikdy nezměnil: Chraň mne Bůh od toho, abych se stal muslimem. Jsem křesťan a s křesťanskou vírou i zemřu. Řekněte svému pánovi, že tento turban, který mi dali bez mého vědomí, jsem před vámi pošlapal, na důkaz toho, že jsem se nikdy nevzdal křesťanské víry!

K Davidovi, hned přibíhali lidé, křičeli na něj, zasypávali ho urážkami, bili holemi a kopali do něj, až mu nakonec byly zkrouceny ruce za záda a byl předveden před zástupce paši. U něj byl vyslechnut a poté byl odveden před soud.

Soudce měl náklonnost k Davidovi a tak, se ho snažil svým přemlouváním přesvědčit, ale David zůstal neoblomným, trval na tom, že vše je podvod. Potom jej znovu odvedli před zástupce paši, který dal příkaz, aby byl přikován v cele s odsouzenými na smrt. Svatý David, takto ve vězení prožil dva měsíce, během kterých, se vždy snažili, nějakým způsobem zlomit jeho pevnost ve víře, ale marně.

Potom byl David už mučen. Zlomili mu nohy a přivedli před něj jeho matku i ženu a nutili je, aby ho prosili, aby se podrobil a třeba jen na oko souhlasil s tím, že je muslim, ale v duši by zůstal křesťanem. Svatý David, však neodpovídal na jejich prosby a slzy, třebaže, bylo pro něj nesnesitelné, aby takto činil bolest a strádání svým blízkým. Bůh mu dával síly a posilňoval ho ve víře.

Nakonec Davida, k sobě pozval i paša a řekl mu: Chci, ještě vůči tobě, nehodnému psovi, projevit svou milost. Přísahám při Alláhovi, velkém a všemocném, že jestli přiznáš zákon našeho velkého proroka, prokážu ti všemožné pocty a obdařím tě vším, co si ty a tvoji blízcí budete přát. Ale když takto neučiníš, zabiju tě a život tvého syna, učiním nesnesitelným tak, že lepší by pro něj bylo, kdyby byl mrtvým. David mu odpověděl, že nikdy předtím nepřijal Mohamedovu víru a ani teď, nemá žádný úmysl takto učinit. Zůstává v křesťanské víře jak i dřív a jestliže musí pro tuto víru zemřít, tak je připraven.

Tehdy mu kat zavázal oči, pozvedl meč a silně ho udeřil, ale jen tak, aby mu poranil pravé rameno, aby ho vystrašil. David však zůstal neoblomný. Kat jej znovu zranil mečem, tentokráte tak, že usekl část z levého ramene. David potom nahlas zakřičel: Nepřijmu nikoho, kromě Krista! Potřetí kat udeřil mečem a setnul přitom hlavu mučedníka. To se událo 28. července / 10. srpna roku 1660. Svatému Davidovi, byl v čase jeho mučednické smrti padesát let.

Mučedník David, byl svatořečen Antiochijským patriarchou Makarijem III., následujícího dne 29. července / 11. srpna 1660. Patriarcha odsloužil službu na paměť o novém mučedníkovi, za přítomností velkého množství duchovenstva a věřících a jeho tělo bylo s úctou pochováno.

 

Synaxarion – Životy svatých Pravoslavné Církve

sestavený jeromonachem Makárijem Simonopetrským

kniha 6.

2011