Životy Svatých

Ctihodný Guthlac z Crowland, divotvůrce (674 – 715)

památka 11. / 24. dubna

Byl synem Penwalha, knížete z královského domu Uclingů z Mercie¹ a jeho ženy Tette. Jeho matka byla zbožná a takto jej i vychovávala. V dětství byl vážným a vzdaloval se i dětským hrám. Když však dosáhl věku patnácti let, rozhodl se stát vojákem, po nějakém čase žoldákem a nakonec začal i přepadávat, okrádat a plenit vesnice. Shromáždil kolem sebe stejně smýšlejících stoupence a takto prožil devět let.

Jedné noci, kdy rozmýšlel o svém životě, však byl Guthlacovi seslán takový sen, ve kterém pocítil bázeň Boží a který ho naplnil láskou a soucitem k bližním. To pocítil ve své mysli i ve svém srdci, bylo tak mocné, že se zapřísáhl, oddat svůj život na službu Pánu. Vzpomínal na dávné krále, kteří umírali v chudobě a protivenství. Vzpomenul na to, že všechno to bohatství nakupené loupežemi a násilím, kterým vládl, rychle a nenávratně zmizelo a stejně tak mizí i lidský život, který je svému konci blíže a blíže. Když se temnota noci rozjasnila a nastoupilo světlo nového dne, Guthlac vstal, přežehnal se znamením Kristova Kříže, rozloučil se svými dřívějšími stoupenci, vzdal se i svého bohatství, které vrátil potřebným.

Když zanechal všeho, co bylo v jeho dřívějším životě, vstoupil do monastýru v Reptonu (kde byli pohřbíváni králové z Mercie) v Derbyshire, kde byla představenou Elfrieda a ve věku 24 let přijal postřižení na mnicha. V té době byla jeho sestra ctihodná Pegga(Pegge) už poustevnicí a i jeho to po dvou letech v monastýru tíhlo k poustevnickému způsobu života. Proto si vyprosil požehnání od starších z monastýru a odešel do samoty na velkých močálech (great Fens, The Fens Fenlands) v Linconshire, severně od Cambridge. Jeden z místních obyvatel jménem Tatwin, mu ukázal na ostrov v těchto blatech, na kterém se ctihodný rozhodl, že se usadí. Mnoho lidí se už na něm pokoušelo usadit, ale na ostrově, pro jeho odříznutí od světa, pro jeho opuštěnost, divokost a nebezpečí, na něm nikdo nevydržel. Ctihodný toto přijal jako Boží milost a požehnání a malou loďkou odplul touto Vraní zemí (Crowland) na ostrov v den památky sv. ap. Bartoloměje. Na ostrově postavil místo pro modlitbu a práci.

Od prvního dne svého poustevnického života na ostrově na blatech, byl jeho život chudobný a nuzný. Na sobě nosil jen vyčiněnou kůži, za pokrm přijímal chléb z ječmene a vodu jedenkrát denně a to až po západu slunce. Jedenkráte se také stalo, že nepřítel naší spásy, který si přeje svojí zlobou zranit srdce člověka, namířil střelu zlobného ducha, přímo do srdce askety. Blažený muž zraněný střelou tohoto nepřítele, najednou upadl do neklidu a nepokoje, že žije na takovémto opuštěném místě, zcela samotný. Taky mu byly připomenuty jeho dřívější hříchy, které mu byly ukázány jako neodpustitelné. Ďábel jej ranil střelou zoufalství a beznaděje. Po tři dny se mučil svatý Guthlac a nevěděl kam nasměrovat své srdce. Až čtvrté noci, povstal proti těmto pochybovačným myšlenkám. Modlil se ústy proroka Davida: V soužení jsem vzýval Hospodina, k svému Bohu o pomoc jsem volal. Uslyšel můj hlas ze svého chrámu, mé volání proniklo až k Jeho sluchu (Ž 18, 7). V tom okamžiku mu přišel na pomoc svatý apoštol Bartoloměj, zjevil se mu ne ve snu, ale ve skutečnosti, ve velkoleposti svatých. Od toho okamžiku blažený Guthlac, neustále přebýval v radostném rozpoložení ducha, vzpomínaje na návštěvu nebeského hosta. Jeho mysl a srdce se prosvětlili a on již více neupadal do zoufalství pro myšlenky, které jej dříve pokoušely. Nebeský host, svatý Bartoloměj, jej utěšil, posilnil svými slovy, která od něho odehnaly všeliké pochybnosti, byl rozhodným a pevným ve víře. Svatý apoštol, slíbil pomoci ctihodnému ve všech jeho těžkostech a nesnázích. Po takovýchto slovech útěchy, svého věrného ochránce, se ctihodný naplnil blaženstvím, byl posilněn na duchu a zcela se oddal Bohu.

Guthlack byl vysoký a hubený, tichý, mírný, skromný, pokorný a trpělivý. Ptáci se k němu z celého okolí slétávali a nechali se z jeho rukou krmit. Jen vrány, ho z počátku rušily, kradly mu dopisy či jiné věci, potom se však i ony zastyděly jeho výtek, napravily se a více mu už neškodily. Kromě mnohých zázraků uzdravení, které ctihodný činil, Guthlac předpověděl i věci budoucí, vyháněl běsy a měl neuvěřitelný vliv na ptáky, ryby a divoká zvířata.

Když se svědectví o síle jeho víry a o uzdraveních skrze jeho modlitby, rozšířila po zemi, mnozí věřící k němu přicházeli na pouť, aby ho navštívili. Mezi mnohými jej navštívil Ethelbald z Mercie, jehož kralování (v letech 716 — 757 byl králem v Mercii poté králem i v Sussexu 750 — 757) svatý předpověděl. Byl navštíven svt. Wilfrídem mladším, biskupem Yorkským a biskupem Heddou z Lichvieldu, který ho rukopoložil na kněze.

Po patnácti letech na ostrově, při modlitbě v kapli onemocněl. V nemoci prožil ještě osm dní, potom zanechal dopis pro svoji sestru se slovy ke svému pohřbení a 11. dubna 714 předal svou duši Pánu. Později na místě jeho duchovního zápasu v Crowlandu, vyrostl monastýr.