.jpg)
Svaté mučednice Věra (Víra), Naděžda (Naďa, Naděje) a Ljuba (Libuše, Láska) a matka jejich Sofie (Žofie, Moudrost)(památka dle církevního kalendáře 17. září/ to je 30. září dle světského)
Svaté mučednice Věra (Víra), Naděžda (Naďa, Naděje) a Ljuba (Libuše, Láska) a matka jejich Sofie, se narodili v Itálii. Jejich matka Sofie, byla zbožnou vdovou křesťankou. Svým dcerám dala jména třech křesťanských ctností a poučovala je ve zbožnosti, víře a lásce k Spasiteli našemu Ježíši Kristu. Svatá Sofie a její dcery nikdy neskrývaly svou víru v Ježíše Krista a otevřeně ji vyznávaly přede všemi.
Zástupce císaře Antioch je proto při pronásledování křesťanů udal na císařském dvoře, pročež císař Hadrianus (Publius Aelius Hadrianus 117 - 138), je dal předvolat do Říma. V době kdy na ně dopadla mučednická ruka Hadrianuse, bylo Věře 12, Naděždě 10 a Ljubě 9 let.
Věděly, proč jsou předvedeny před císaře a po celý čas se horlivě modlily k Pánu, prosíce jej, aby jim seslal síly, aby vydržely nadcházející muky a i smrt. Když byly předvedeny na císařský dvůr, předstoupil před ně samotný císař, mile a přívětivě je přivítal, jakoby snad ani nebyly předvedeny na mučení, ale na velkou a skvostnou slavnost.
Tři dívky pak spolu se svou matkou držely se za ruce, které měly jako věnec spolu propleteny a s pokorou, ale rozhodně vyznávaly víru v Ježíše Krista. Před utrpením, dala matka svým dcerám rady, posilňovala je ve víře, aby vydržely až do konce. Řekla jim: váš nebeský Ženich Ježíš Kristus je zdraví věčné, krása nevýslovná a život nesmrtelný. A když se stane a vaše těla budou utrpením, která nás čekají znaveny, On vás oděje do neporušitelnosti a rány na vašich tělech zazáří na nebi jako hvězdy.
I vyzval je tedy císař, jednu po druhé, aby přinesly oběť bohyni Artemidě. Mladé dívenky, však zůstaly neoblomnými a něco takového nechtěly vůbec udělat. Na což jedna po druhé byly strašně mučeny, nejprve Věra, potom Naděžda a nakonec Ljuba. Bili je, sekali je, vrhali je do ohně a pálili je.
Jejich matce bylo připraveno jiné, ještě horší mučení, byla přinucena dívat se na strádání svých dcer, po celý čas tohoto strašného mučení je však matka utěšovala a prosila je, aby vydržely vše až do konce pro Nebeského svého Ženicha. Všem třem dívenkám nakonec setnuly hlavy.
Aby dovršil císař bolest matky, dovolil, aby mrtvá těla svých dcer vzala a odvezla je ven z města, kde je pak mohla pohřbít. A byla na jejich hrobu po tři dny a tři noci, modlíce se k Bohu a tomu potom předala svoji duši, Bohu, který pro ni připravil rajské příbytky, ve kterých ji očekávaly duše jejich slavných dcer.
Věřící křesťané pohřbili tělo svaté Sofie spolu s jejími umučenými dcerami.
Svaté mučednice Věra (Víra), Naděžda (Naďa, Naděje) a Ljuba (Libuše, Láska) a matka jejich Sofie, se narodili v Itálii. Jejich matka Sofie, byla zbožnou vdovou křesťankou. Svým dcerám dala jména třech křesťanských ctností a poučovala je ve zbožnosti, víře a lásce k Spasiteli našemu Ježíši Kristu. Svatá Sofie a její dcery nikdy neskrývaly svou víru v Ježíše Krista a otevřeně ji vyznávaly přede všemi.
Zástupce císaře Antioch je proto při pronásledování křesťanů udal na císařském dvoře, pročež císař Hadrianus (Publius Aelius Hadrianus 117 - 138), je dal předvolat do Říma. V době kdy na ně dopadla mučednická ruka Hadrianuse, bylo Věře 12, Naděždě 10 a Ljubě 9 let.
Věděly, proč jsou předvedeny před císaře a po celý čas se horlivě modlily k Pánu, prosíce jej, aby jim seslal síly, aby vydržely nadcházející muky a i smrt. Když byly předvedeny na císařský dvůr, předstoupil před ně samotný císař, mile a přívětivě je přivítal, jakoby snad ani nebyly předvedeny na mučení, ale na velkou a skvostnou slavnost.
Tři dívky pak spolu se svou matkou držely se za ruce, které měly jako věnec spolu propleteny a s pokorou, ale rozhodně vyznávaly víru v Ježíše Krista. Před utrpením, dala matka svým dcerám rady, posilňovala je ve víře, aby vydržely až do konce. Řekla jim: váš nebeský Ženich Ježíš Kristus je zdraví věčné, krása nevýslovná a život nesmrtelný. A když se stane a vaše těla budou utrpením, která nás čekají znaveny, On vás oděje do neporušitelnosti a rány na vašich tělech zazáří na nebi jako hvězdy.
I vyzval je tedy císař, jednu po druhé, aby přinesly oběť bohyni Artemidě. Mladé dívenky, však zůstaly neoblomnými a něco takového nechtěly vůbec udělat. Na což jedna po druhé byly strašně mučeny, nejprve Věra, potom Naděžda a nakonec Ljuba. Bili je, sekali je, vrhali je do ohně a pálili je.
Jejich matce bylo připraveno jiné, ještě horší mučení, byla přinucena dívat se na strádání svých dcer, po celý čas tohoto strašného mučení je však matka utěšovala a prosila je, aby vydržely vše až do konce pro Nebeského svého Ženicha. Všem třem dívenkám nakonec setnuly hlavy.
Aby dovršil císař bolest matky, dovolil, aby mrtvá těla svých dcer vzala a odvezla je ven z města, kde je pak mohla pohřbít. A byla na jejich hrobu po tři dny a tři noci, modlíce se k Bohu a tomu potom předala svoji duši, Bohu, který pro ni připravil rajské příbytky, ve kterých ji očekávaly duše jejich slavných dcer.
Věřící křesťané pohřbili tělo svaté Sofie spolu s jejími umučenými dcerami.
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.