Ctihodný Naum divotvůrce Ochridský

(památka dle církevního kalendáře 23. prosince / dle světského 5. ledna,  20. června/ 3. července a také 27. července / dle světského 9. srpna)

Ctihodný Naum divotvůrce Ochridský, byl učedníkem svatých Cyrila a Metoděje a jedním z Pětipočetníků, kteří co nejhorlivěji pracovali s těmito slovanskými apoštoly, na vinici Kristově na Velké Moravě.

Svatý Naum byl jedním z těch, kteří putovali do Říma, v Římě se proslavil divotvornou mocí a stejně tak i velikou učeností, svatý Naum byl znalcem mnohých jazyků.

Po návratu z Říma a poté co byl po mnohých věznění a týrání vyhnán z Velké Moravy, se usídlil spolu s ostatními bratry, za pomoci svatého císaře Borise Michaila na březích Ochridského jezera.

Zatímco svt. Kliment působil jako episkop v Ochridu, tak ctihodný Naum, působil na jižním břehu Ochridského jezera, kde založil monastýr, který až do dnešních dnů, zdobí tento břeh a přes věky věků, byl a je pramenem divotvorné síly a útočištěm pro nemocné a zarmoucené. A stejně jako tento monastýr, tak i svatý Naum, zdobí historii slovanského křesťanství. Spolu se svt. Klimentem byli pojmenováni novým Mojžíšem a Árónem.

Okolo svatého Nauma na břehu Ochridského jezera, sebralo se množství mnichů z celého Balkánu. Svatý Naum, byl moudrým učitelem, duchovním rádcem mnichů, velikým asketou a podivuhodný modlitebník.

Neúnavný a práci milující svatý Naum, pracoval hlavně na překladech svatého písma a na překladech ostatních církevních knih, z jazyka řeckého na jazyk slovanský.

Za svého života činil mnohé zázraky a stejně tak je činí i po své smrti až do dnešních dní, jeho divotvorné ostatky dodnes udivují mnohočetnými zázraky, ponejvíce uzdraveními od těžkých nemocí, od posedlosti a jiných duševních těžkostí a nemocí.

Svatý Naum v pokoji zesnul v první polovině 10. století a přesídlil se tak do Království, milovaného Krista.

Svt. Kliment a ctih. Naum Ochridští

Hrob ctih. Nauma

Svatý Alexij Toth († 1909)

památka 24. dubna / 7. května, v den jeho zesnutí

 

Spravedlivý Alexij (Toth) se narodil roku 1853 na Slovensku, v malé vesnici u Prešova, v rodině uniatského kněze, pokřtěn byl v uniatské církvi.

Do gymnázia, chodil v Prešově. Potom studoval na římskokatolickém duchovním semináři v Ostřihomu, potom zakončil uniatský seminář v Užhorodu a bohosloveckou fakultu na Prešovské univerzitě. Na školách byl pilným žákem a naučil se několik jazyků: rusínský, maďarský, ruský, německý, latinský a uměl číst řecky.

Po zakončení semináře se oženil s dcerou kněze Rozálií Michajlič a na 24. roku, svého života, byl vysvěcen na uniatského duchovního. Brzy však ovdověl a byl povolán do Prešova k uniatskému biskupu Ivanovi. Roku 1889 vyslal biskup svého kancléře do Ameriky, aby se staral o duchovní život emigrantu, uniatu z Podkarpatí.

V té době byli uniati v Americe diskriminováni ze strany římských katolíku, neboť neměli možnost užívat v chrámech církevněslovanského jazyka, slavit podle juliánského kalendáře či dokonce hlásat Slovo Boží v rusínském jazyce. Velkou úlohu zde sehráli i tzv. jurisdikční problémy. Už v roce 1891, se rozhodl o. Alexij přijmout svaté Pravoslaví.

Svým návratem do Pravoslavné církve ukázal cestu i jiným duchovním a uniatským společenstvím v USA. K Pravoslaví se díky němu navrátilo okolo 30 tis. lidí. Svatý Alexij zesnul 7. května 1909 ve Wilkes-Barre ve státě Pensylvánie. Byl pochován v monastýru sv. Tichona v South Cannan v Pensylvánii.

Roku 1994 jej Americká pravoslavná církev přičetla k zástupu svatých pro přínos k návratu Karpatorusínu do Pravoslavné církve. Jeho památka se slaví 7. května v den jeho blaženého zesnutí.

 

Tropar hlas 4.

Spravedlivý otče Alexiji, náš nebeský přímluvce a učiteli, božská ozdobo Církve Kristovy, pros Učitele všech, aby v Americe utvrdil pravoslavnou víru, světu daroval mír a duším našim velikou milost.

Ikona Přesvaté Bohorodice Iverská Montrealská - Myrotočivá¹

(památka je v den kdy z ní začalo vytékat myro tj. 11. listopadu podle církevního kalendáře/ a to je 24. listopadu dle světského)

Montrealská Iverská ikona Přesvaté Bohorodice byla napsána roku 1981 jedním řeckým mnichem, na svaté hoře Athos. Podle mnoha svědectví, téměř nepřestajně z ní vytékalo myro po dobu 15 let (1982 - 1997). 

Roku 1982 navštívil svatou horu Athos pravoslavný Kanaďan chilského původu, Josif Muñoz – Cortes (Jose Muñoz-Cortes), který se zajímal o ikonopisectví a byl učitelem historie umění. Když na Athosu, v jednom skitu uviděl ikonu Přesvaté Bohorodice Iverské, chtěl ji hned koupit, ale byl odmítnut. Nakonec mu však při odchodu ze skitu, byla ikona darována. Před tím, než opustil svatou horu Athos a než odjel zpátky do Kanady, navštívil monastýr Iviron, kde přiložil tuto ikonu k originálu ikony, která se v monastýru Iviron nachází.

Po svém návratu do Montrealu, Josif ikonu postavil do svého modlitebního koutu, spolu s ostatními ikonami a relikviemi, které měl ve svém bytě. Podle svědectví samotného Josifa Muñoze počala ikona Přesvaté Bohorodice Iverské mirotočit takto: 24. listopadu, ve tři hodiny ráno, jsem se probudil kvůli silné vůni. Ponejprv jsem si myslel, že ona silná vůně vychází od svatých ostatků anebo vonných olejů, když jsem, ale přišel blíže, byl jsem ohromen, protože ikona Matky Boží, byla pokryta blaze vonícím myrem ! Z ohromení z takovéhoto zázraku, jsem se nemohl ani pohnout! Brzy poté, byla myrotočivá ikona přenesena do chrámu. A od toho okamžiku, vytékalo myro nepřestajně po dobu 15 let, s výjimkou Strastných týdnů ².

Je pozoruhodné, že myro vytékalo, hlavně z rukou Matky Boží a Krista, a také z hvězdy³ na pravém rameni Přesvaté Bohorodice, zároveň v tom samém okamžiku, byla zadní strana ikony suchá. Myro, bylo silně aromatické a bylo v takovém množství, že bylo možné ho sbírat do lahviček.

Bratr Josif Muñoz 

Divotvorná ikona přebývala v Americe, Austrálii, Novém Zélandě, v Bulharsku a v západní Evropě. Všude kde se ikona nacházela, šířila lásku, přátelství a shodu, tak jako v jedné církevní obci, kde se mezi sebou pohádali věřící a po návštěvě ikony, znovu nalezli společnou cestu k modlitbě a církevní jednotě. Její přebývání na bohoslužbách dodávalo věřícím paschální radost.  Jsou známé mnohé případy, kdy lidé znovu začali chodit do chrámu, na zpověď, ke svatému přijímání. Takto se jedenkráte stalo, že jedna žena, které zemřel její jediný syn a už, už si byla připravená vzít svůj život, když spatřila divotvornou ikonu, ta se dotkla hlubin její duše, učinila pokání ze svého strašného úmyslu a vyznala ho při svaté zpovědi.

Žel v noci z 30. na 31. října roku 1997, byl ochránce ikony Josif Muñoz zabit v Řecku v Athénách a Montrealská – Iverská ikona, beze stop zmizela. 

V mnohých chrámech však zůstalo myro, anebo alespoň zbytky vaty, či různých látek naplněných tímto myrem, k naději, víře a pomoci mnoha věřících.

____________________________________________________________________________________________________________

¹ Myrotočivá – tj. z církevně slovanského мироточивая – myra tečení – myro vydávající, myro prolévající, myro tj. olej z řeckého μύρον.

Ve svatém písmu není žádná zmínka o vydávání, prolévání myra. Přesto tento div, tento zázrak, přebývá a je předáván ve svaté tradici. K nejranějším zprávám o prolévání myra, patří:

Blaze vonící myro  z hrobu svatého apoštola Jana Teologa, vytékající každoročně

Myro vydávající ostatky svatého apoštola Filipa (podle apokryfu: Skutky apoštola Filipa 2. – 3. stol.)

Mučednictví Theodota (3. stol.) v tomto popsání mučednického skonu, je popsáno vytékání myro z ostatků mučedníka

Nespočetné svědectví o velkém vytékání myra z ostatků sv. velmuč. Dimitria Soluňského

Svaté ostatky svt. Nikolaje Divotvůrce, nacházející se od 9. května roku 1087 v kryptě baziliky svatého v městě Bari v Itálii, které neustále vydávají myro.

² strastný týden – týden před Vzkříšením Kristovým

³ Hvězda na rameni Přesvaté Bohorodice – jedním ze znaků, podle kterých můžeme poznat pravoslavnou ikonu Bohorodice, jsou tři hvězdy. Jedna je nad Jejím čelem, druhá na pravém a třetí na Jejím levém rameni. Tři hvězdy symbolizují panenskost Přesvaté Panny do Narození Krista, v okamžiku Narození a po Narození. Kromě tohoto, tři hvězdy jsou symbolem Svaté Trojice. Na některých ikonách postava Mládence Krista, zakrývá jednu z hvězd a takto symbolizuje Vtělení druhé osoby Svaté Trojice – Boha Slovo.