Životy Svatých

Svatý prorok Báruch

památka 28. září/ 11. října

Svatý prorok Báruch (Báruk), učedník, písař, druh a nerozlučný společník svatého proroka Jeremjáše, syn Nerijášův. Jeho působnost, sahá do doby před Babylonským zajetím, tedy k počátku sedmého a ke konci šestého století, před Kristovým narozením (okolo roků 610 - 588 a později).

Zapsal celý svitek prorockých slov svatého proroka Jeremjáše, který vyzýval k pokání, aby se každý odvrátil od své zlé cesty, aby byly odpuštěny jejich nepravosti a jejich hříchy.

Tato slova, pak Báruch četl v Jeruzalémském chrámu. Poté byl požádán, aby proroctví znovu přečetl před velmoži. Když však toto proroctví o záhubě svého království uslyšel i král Jójakím, vytrhl svitek z rukou čtenáře, sám ho rozřezal na kousky, které pak házel do ohně na ohništi.

Jeremjáš a Báruch poté museli prchat před hněvem krále, který je přikázal uvěznit, na příkaz Boží se však skryli. Baruch poté sepsal znovu totéž proroctví ze slov Jeremjášových a přidal k němu pokárání samotnému králi Jójakímovi.

Judejci, kteří nebyli Báruchovi nakloněni, protože podle jejich smýšlení přiměl Jeremjáše, aby je vydal do rukou Chaldejců, uvrhli Bárucha, stejně jako předtím Jeremjáše, do vězení, kde oba proroci, zůstali až do dobytí Jeruzaléma.

Poté Judejci znovu neuposlechli Hospodina, který je nabádal skrze slova proroka Jeremjáše, který je poučoval, aby zůstali v zemi judské. Celý pozůstatek judského lidu, pak vstoupil do země egyptské. Proroky Jeremjáše a Bárucha, vzali silou sebou.

V Egyptě se podle tradice stal Báruch svědkem toho, jak byl svatý prorok Jeremjáš ukamenován. Byl to on, kdo poté jeho tělo pohřbil. Báruch zemřel, pravděpodobně také v Egyptě v šestém století před Kristovým narozením. Předtím ještě, ale navštívil Babylón, odkud ještě před konečným zničením Jeruzaléma, napsal listy Židům, kteří prožívali poslední dny svého království za krále Sidkijáše. Tento list je znám jako Kniha Báruch.

V knize proroka Bárucha je pět kapitol, ve kterých píše, že všechny neštěstí a pohromy, Babylonské zajetí i vypálení Jeruzaléma, byly seslány za hříchy a zatvrzelost Judejců a bylo zapotřebí pokání. Svatý Báruch, pak zvlášť jasně prorokoval o vtělení Syna Božího, který se měl zjevit na zemi a žít s lidmi, jeho proroctví začíná slovy: „Toto je náš Bůh, jiný se mu nemůže rovnat. Vynalezl všechny cesty rozumnosti a dal je svému služebníku Jákobovi, Izraeli, svému milému. Tak se ukázala moudrost na zemi a setkala se s lidmi“ (Bar. 3, 36-38). Z knihy proroka Bárucha se také čte pátá paremije v předvečer Kristova Narození (Bar. 3, 36-38; 4, 1-5).