Životy Svatých

Svatý prorok Samuel

památka 20. srpna / 2. září

Prorok Samuel, byl patnáctý a poslední soudce Izraelský ¹. Pocházel z kmene Levi, byl synem Elkána z Ramatajim-sófímu, z Efrajimského pohoří. Narodil se jako vymodlené dítě u Hospodina jeho matky Chany (1. Sam 1, 20), proto dostal jméno Samuel, což znamená – vyslyšel Bůh. Ještě do svého narození, byl zasvěcen Bohu. Když byly chlapci tři roky, odvedli do Šíla k veleknězi Élímu. Élí byl v té době i soudcem izraelského lidu. Prorok vyrůstal v bázni Boží, už ve svých dvanácti letech měl zjevení, že Bůh potrestá celý dům velekněze Élího za to, že nedrží na uzdě své ničemné syny.

Proroctví se událo, když Pelištejci, zabili na 30 000 Izraelitů, mezi kterými byli synové velekněze Chofní a Pinchas. Pelištejci zvítězili a vzali Boží schránu ³. Když se to velekněz Élí doslechl, spadl Élí nazad ze stolce k pilíři brány, zlomil si vaz a zemřel. Žena Pinchasova, k níž zvěst o tom, co se stalo, došla tehdy, kdy se dítě narodilo, zemřela se slovy: „Sláva se odstěhovala z Izraele, neboť vzata jest truhla Boží.“ (1 Sam 4, 22).

Po smrti Élího, se stal soudcem Izraelského lidu Samuel. Za něho byla Boží schrána, vrácena z Pelištejského zajetí, samými Pelištejci (1 Sam 6, 21). Poté, co se obrátili izraelité k Bohu, navrátili sobě všechna města, která předtím vzali Pelištejci (1 Sam 7, 14).

Když prorok Samuel zestárl, ustanovil své syny Joela a Abijáše, soudci nad Izraelem. Avšak jeho synové nenásledovali čestnosti a spravedlnosti svého otce, propadli lakotě, brali úplatky a převraceli právo. Tehdy se stařešinové Izraele shromáždili a přišli k Samuelovi do Rámy. Řekli mu: „Hle, ty jsi už starý a tvoji synové nechodí tvou cestou. Dosaď nyní nad námi krále, aby nás soudil, jako je tomu u všech národů.“ (1. Sam 8, 5) Prorok Samuel v tom spatřil hluboký pád lidu, kterému do té doby vládl sám Bůh, předpovídající vůli prostřednictvím svatých vyvolených. Prorok Samuel poté opustil místo soudce Izraele. Na přání lidu ustanovil krále, poté se lidu zeptal, zda během své vlády někoho urazil či někomu uškodil, nikdo však nic nenašel (1. Sam 12, 1 – 4).

Když se stalo a první král Izraelský Saul, byl pro neposlušnost vůči Bohu odsouzen (1. Sam 13, 14), pomazal prorok Samuel na království svatého Davida, který se pak u něj skrýval, když prchal před pronásledováním krále Saula (1. Sam 16, 12 – 14), (1. Sam 19, 18).

Prorok Samuel zemřel ve zralém věku. Jeho život je popsán v Bibli v První knize Samuelově a v knize Sírachovec 46, 13 - 20. V roce 406 byly ostatky proroka Samuela přeneseny z Judeje do Konstantinopole.

 

______________

¹ Starozákonní soudci Izraele. Byli vůdcové Izraele, které Hospodin po smrti Mojžíše povolával k tomu, aby vysvobozovali a vedli kmeny Izraele. Jejich činnost je popsána v knize Soudců. Soudcové vysvobozovali kmeny Izraele od nadvlády cizinců. V té době Izraelský národ, protože neměl jediného duchovního a politického vůdce, upadával do hříchu modlářství, za což byl nesčetněkrát Bohem trestán a Izrael byl dáván pod nadvládu nepřátel. Po pokání a návratu k pravému Bohu, pak od něj Židé dostávali pomoc. Pod vedením Soudců Izraele, národ zvítězil a získával zpět svobodu, neboť „Kdykoli jim Hospodin povolával soudce, býval se soudcem a vysvobozoval je z rukou nepřátel po všechny soudcovy dny. Hospodin měl totiž s nimi soucit, když sténali pod svými utlačovateli a tyrany.“ (Sd 2,18).

² Šílo. Město na dávné cestě z Beer Ševy k pohoří Gilboa, tzv. cesta praotců, u údolí Šíla.

³ Boží schrána – archa úmluvy, schrána smlouvy či schrána svědectví. Archa úmluvy je svatyně, posvátný předmět starozákonní liturgické bohoslužby, který představuje schránu ve přenosné ozdobné truhly. V této truhle, se nacházely ty nejcennější náboženské předměty: Desky zákona obsahující desatero, Áronovu rozkvetlou hůl a manu. Její popis je součástí 25. kapitoly knihy Exodus. Schrána úmluvy byla brána do bitev v průběhu dobývání země zaslíbené, například při obléhání Jericha, i později, při hájení Izraele před nepřáteli. Byla uchovávána v Jeruzalémském chrámě (před tím ve stánku úmluvy) a ztratila se po zničení chrámu v roce 586 př. n. l. V Druhé knize Makabejské, je zmínka o tom, že před zničením Chrámu byla archa úmluvy ukryta skupinou mužů vedenou prorokem Jeremjášem v jeskyni, která se nachází u hory, „na niž vystoupil Mojžíš, aby spatřil dědictví od Boha“ (2. Mak 2, 4 – 5). Podle jiné tradice byla archa ještě před zničením chrámu, byla schrána ukryta a zazděna v labyrintu pod Chrámovou horou, kde je dodnes.