Životy Svatých

Ctihodný Bessarion Egyptský, divotvorce (IV. – V. stol.)

památka 6. / 19. června

Ctihodný Bessarion divotvůrce, byl svým původem Egypťan. Ještě v mládí přijal svatý křest a začal vést velmi přísný a odříkavý způsob života, aby zachoval onu blahodať, kterou získal při křtu.

Přál si poznat blíže mnišský život a tak se rozhodl pro pouť po svatých místech. Byl v Jeruzalémě, kde navštívil ctihodného Gerasima v Jordánské poušti, viděl i další poustevníky a ode všech se poučoval v pravidlech mnišského života. Po návratu z poutě, přijal mnišský postřih a stal se učedníkem ctihodného Isidora Pelusijského ¹.

Svatý Bessarion, na sebe vzal slib mlčenlivosti, jedl jen jednou týdně, někdy však zůstával bez jídla a pití i čtyřicet dní. Stávalo se, že když se ctihodný ponořil do modlitby, stál nehybně čtyřicet dní a čtyřicet nocí, bez spánku i jídla.

Od Boha, získal dar konání zázraků. Když jeden z jeho učedníků, na cestě potřeboval pít, učinil slanou vodu pitnou a sladkou. Na jeho přímluvy Pán sesílal déšť, jako po souši mohl přecházet řeky. Jedním slovem vyháněl běsy, činil to však skrytě, aby se vyhnul slávě. Jeho pokora byla tak veliká, že když kněz jednomu mnichovi, který padl do hříchu, nařídil, aby odešel z chrámu. Vyšel ven spolu s ním i ctihodný Bessarion se slovy: „i já jsem hříšný“.

Ctihodný spal ve stoje, nebo v sedě. Velkou část života, prožil pod širým nebem v modlitební samotě. Odešel v pokoji k Pánu, poté co dosáhl vysokého věku.

____________

¹ Ctihodný Isidor Pelusijský († okolo 450). Památka 4. / 17. února. (Ἰσίδωρος ὁ Πηλουσιώτης) narodil se v Egyptě, ve významné alexandrijské rodiny. Rozhodl se asketický způsob života a stal se mnichem. Odešel na horu poblíž města Pelusium, kde žil jako poustevník, napodobujíce život svatého Jana Křtitele a pouštních otců. Během své cesty do Konstantinopole se setkal, se svt. Janem Zlatoústým, stal se jeho učedníkem a svůj život zasvětil šíření křesťanské zvěsti. Ctihodný Isidor se věnoval především kázání, oné „praktické filozofii“, která podle jeho vlastních slov, je „základem stavby i samotnou stavbou“, zatímco logika „je její ozdobou“ a „kontemplace je její korunou". Byl učitelem a neochvějným rádcem všech, kteří se na něj obraceli s prosbou o duchovní podporu – ať už to byl prostý člověk, velmož, biskup, alexandrijský patriarcha nebo i samotný císař.

Zůstalo po něm na deset tisíc dopisů, z nichž se nám zachovalo něco kolem dvou tisíc devadesát. Většina těchto dopisů obsahuje hluboké teologické myšlenky a zároveň morálně poučné výklady Svatého Písma. V těchto dopisech, vystupuje ctihodný Isidor jako nejlepší žák svt. Jana Zlatoústého.

Láska a oddanost ctihodného ke svému duchovnímu otci svt. Janu Zlatoústému, se projevila v jeho rozhodných činech na obranu svatého, během jeho pronásledování ze strany císařovny Eudokie a arcibiskupa Theofila.

Z jeho iniciativy, byl svolán do Efezu Třetí všeobecný sněm (431), na kterém bylo odsouzeno lživé Nestoriovo učení. Díky ctihodnému, byly z Egypta do Pisidie ​​(Malá Asie) přeneseny ostatky ctihodných Paisija ​​Velikého a Pavla Thébského. Ctihodný Isidor dosáhl vysokého věku a zemřel okolo roku 436.