Životy Svatých

Svatý mučedník Sozont

památka 7. / 20. září

Pocházel z Lykaónie (Lykaónia - Λυκαονία, takto byla nazývána velká oblast, ve vnitrozemí Malé Asie, severně od pohoří Taurus) a byl pastýřem. Pečlivě četl Svaté Písmo a o tom, co se z něj dozvěděl o jediném a pravém Bohu, se rád dělil s ostatními pastýři, kteří k němu proto i přicházeli. Mnohé takto přivedl k víře v Ježíše Krista a ke svatému křtu.

Jedné noci, když seděl pod dubem, dostalo se mu vidění, které ho povolalo k mučednictví pro Krista. Vydal se proto do města Pompeiopolis v Kilíkii, kde se připravovala pohanská oslava, na počest zlaté modly, která stála v tamějším chrámovém obětišti.

Svatý Sozont, nikým nepozorován, vešel do onoho pohanského chrámu, ulomil modle ruku, rozbil ji na malé kousky a takto rozdrobené zlato rozdal chudým.

Poté, co z pohanského chrámu, ze zlaté modly zmizela ruka, způsobilo to ve městě velký neklid a zmatek, mnozí byli ze skutku podezříváni, zatýkáni a nakonec i mučeni.

Protože svatý Sozont, nechtěl být viníkem utrpení jiných lidí, přihlásil se u císaře Maximiana a oznámil mu, že to byl on, kdo ulomil modle ruku.

Přede všemi pak řekl, že takto učinil, aby bylo jasně vidět bezmoc této pohanské modly, kterou oni považují za boha. Socha však nekladla žádný odpor, není bohem, ale jen němou a hluchou modlou. Ještě řekl, že by tuto modlu, rád zcela roztříštil na malé kousky, aby se lidé už neklaněli dílu svých rukou (Mi 5, 12). Císař se pro jeho slova rozhněval a vydal rozkaz k jeho nemilosrdnému mučení. Byl pověšen za ruce a jeho tělo bylo řezáno železnými drápy, poté mu na nohy nasadili železné boty s hřeby a takto ho vodili po městě. Poté byl znovu pověšen a železnými tyčemi ho bili, dokud mu nerozdrtili všechny jeho kosti. Svatý Sozont, takto v hrozných mukách, odevzdal ducha svého Bohu kolem roku 304.

Na příkaz císaře, pak služebnictvo zapálilo veliký oheň, aby v něm mohlo být spáleno tělo mučedníka. V tom najednou, se však zablýsklo a zahřmělo a silný déšť uhasil tento ohně. V noci pak křesťané vzali tělo mučedníka a s úctou ho pohřbili. U jeho hrobu a na místě, kde měl svatý mučedník vidění, bylo uzdraveno mnoho nemocných. Následně byl postaven chrám na památku strádání a utrpení svatého Kristova mučedníka.

Tropar hlas 4.

Mučedník tvůj Sozont, v utrpení svém, Hospodine, přijal nepomíjející korunu od tebe, Boha našeho, neboť maje sílu od tebe, přemohl své mučitele a pokořil i bezmocný vzdor démonů. Na jeho přímluvu spasiž duše naše.