Životy Svatých

 Ctihodný Severín z Norika

Památka 8. / 21. ledna

Narodil se v Severní Africe, v rodině římských aristokratů. Pravděpodobně, v době velkého stěhování národů, po smrti krále Hunů Attily kolem roku 453, se ocitl jako poutník v Noriku (keltské království Noricum - Regnum Noricum, přesněji které bylo později začleněno do Římské říše jako její provincie, rozléhalo se, na území dnešního Rakouska, části Slovinska a jihovýchodního cípu Bavorska), mezi dnešním Pasovem a Vídní, prostřed římského obyvatelstva, které se neustále bránilo na východu a na severu náporu germánských národů. V tomto čase válek, vražd a loupení, který byl plný nejistot, strachu, hladu a chaosu, ctih. Severín, ochraňoval ty, kteří potřebovali pomoc, kdo trpěl nouzí a bídou. Zakládal monastýry, které zřizoval ve všech částech království a doufal takto zastavit rozpad země, pomoci lidem v nouzi.

Nikdy nenosil obuv. Prostřed zimy, která v těch místech vše spoutává svým mrazem, často byl příkladem trpělivosti, když všude chodil bosý. Při jeho vroucí modlitbě, se mu sama v ruce zapálila svíce. Nosil neustále košili z hrubého sukna - cilicium (Cilicium je původně označení pro hrubé vlněné sukno, vyrobené z kozí srsti, tato látka, byla nošena jako znak pokání na holém těle pod šaty). Všechny půsty přísně dodržoval, většinou jedl jedenkráte za týden, přesto jeho tvář zářila tichou radostí. Zesnul roku 482. Šest let po zesnutí jeho učedníci přenesli jeho ostatky z Mautern do Itálie. Zpočátku se nacházely v Neapoli, v Castel dell'Ovo, poté byly uloženy v monastýru svatého Severína poblíž Neapole.