Životy Svatých

Ctihodná Bega, poustevnice (†681)

památka 6. / 19. září

Tato ctihodná pana a poustevnice Bega (Bèges, Bées, Végue, Vée), pocházela z Irska, ale svůj duchovní zápas, vedla na severu Anglie. V mládí opustila rodné Irsko, aby utekla před svatbou sjednanou jejími rodiči, s jedním vůdcem Vikingů, do které byla nucena.

Rozhodla se proto odplout na lodi přes Irské moře (Irské moře - Muir Éireann, vnitřní moře Atlantského oceánu, které se nachází mezi Irskem a Británií) pryč z domova. Loď, na které plula, však ztroskotala. Bega, ale přežila a mořskými vlnami byla vyvrhnuta na pobřeží jižně od  Whitehavenu. V tomto spatřila i Boží vůli a začala na tomto místě žít, v naprosté samotě, daleko od lidí. Takto v duchovním zápase, půstu a modlitbě prožila několik let.

Žádné útrapy, ani nesnáze a pokušení, nemohly zlomit její vůli a víru. Ani odloučení od její domoviny, ani nevlídnost podnebí Cumbrie, ani další mnohá nebezpečenství. Horlivost a plamenná touha svaté Begy, sloužit Bohu, vítězili nad všemi těžkostmi, které ji potkávali.

Za nějaký čas, na místě jejího duchovního zápasu, byl postaven monastýr. Není známo, zda se tak stalo za již jejího života, anebo až po jejím zesnutí. Neznámý autor, který zapsal její ctnostný a svatý život, zdůraznil, že na tomto místě, svatá panna Kristova, vedla svůj duchovní zápas jako poustevnice, v úplné samotě od lidí.

Monastýr, který na tomto místě vznikl, se začal nazývat Sant Bees, v čest ctihodné. To samé pojmenování, dnes nesou velká vesnice na pobřeží Irského moře, kde se zachoval monastýrský chrám a také blízký mys, Saint Bees Head u severozápadního pobřeží Cumbrie.

V duchu irských svatých, ctihodná Bega, organizovala v Cumbrii misii, třebaže se podrobnosti o tom nedochovaly. Podle později napsaného života svaté, který pochází z XIII. století, po mnoha letech poustevnického života, vprostřed hustých lesů Cumbrie, Bega opustila svou kelii a z obav útoků pohanských Dánů (od konce VIII. století prováděli Dánové pravidelné útoky na Británii, během těchto útoků, vyplenili téměř všechny anglické monastýry, chrámy a zabili také mnoho místního obyvatelstva), odešla na jiné místo, hlouběji do vnitrozemí ostrova, do Northumbrie.

Ctihodná poustevnice Bega, která už za svého života, učinila mnoho zázraků, byla od nepaměti ctěna křesťany Cumbrie. Po jejím zesnutí, byly pak její svaté ostatky, cílem poutí mnoha věřících, kteří za ní s vírou přicházeli pro pomoc jako k živé, ze všech koutů Británie.

Jeden ze známých zázraků svaté, je ten, který je spojen se založením monastýru Saint Bees. Předtím, než svatá Bega založila monastýr, poprosila místného statkáře, aby ji dal k tomuto, jen malou část půdy, kolem její kelie. Statkář, který byl však člověkem chamtivým, jí se smíchem řekl, že jí dá, jen ten pozemek, který bude druhého dne ráno, pokrytý sněhem a svatá Bega jej o toto žádala vprostřed léta. Druhého dne ráno, však kolem její kelie, na tři míle daleko, byla země pokryta sněhem a statkář, musel splnit to, co sám slíbil.

Jiný zázrak, se pak stal, když zase jiný bohatý statkář, daroval monastýru svaté Begy pozemky, ale majitelé okolních pozemků, je monastýru chtěli vzít. Na přímluvy svaté, se pak stalo, že toho dne, kdy mělo dojít k napadení na pozemky monastýru, začalo tak hustě sněžit, že sníh pokryl všechno okolí hlubokým sněhem, jen na území, které patřilo monastýru, nepadla ani jedna vločka na zem. Ti co chtěli monastýrské pozemky vzít, se toho zalekli, jako Božího znamení a poté se podřídili Boží vůli.

Jedenkráte pak, mladý Skot (Cumbria se nachází blízko skotských hranic a během středověku Skotové, často útočili na sever Anglie a přepadávali i monastýry.), se rozhodl ukrást koně z monastýru svaté Begy, i když mu jeho vlastní matka říkala, aby na to ani nepomyslel. Říkala mu, každého zloděje dostihne Boží trest, on však matce odpověděl: "Co mě může udělat, ta malá stará žena (tím myslel svatou Begu)!" Avšak neuspěl dojet, ani příliš daleko od monastýru, na ukradeném koni, když jej zasáhlo tisíce střel, vystřelených neznámo kým a zloděje dostihl spravedlivý trest, tak jak to je napsáno v životu svaté.

Jednou z města Tynemouth, přivezly na teleti do monastýru dva nemocné bratry, jeden byl celý ochrnutý, druhý měl žaludeční vředy. Stalo se to poté, co měl ve snu jejich otce vidění, o jejich uzdravení v monastýru. Oba nemocní a strádající bratři, sotva co byli přivezeni, získali uzdravení. Na znak své vděčnosti, pak v monastýru zanechali tele, které je tam předtím vezlo.

V monastýru, Pán na přímluvy ctihodné matky Begy, učinil mnoho zázraků a divů, slepým se navracel zrak, němým ústům hlas, pomateným myslím rozum a mnohým nemocným jejich zdravý.

Takto ctihodná poustevnice, která se ještě za svého života proslavila mezi lidmi, svou ušlechtilostí a milosrdenstvím k potřebným a utlačovaným, je neopustila ani poté co přešla do věčnosti.

Ctihodná matko Bego, pros Boha za nás!

___________________________________

Ikonactihodné Begy, pochází z díla ikonopiskyně Julia Bridget Hayes