Životy Svatých

DIVOTVORNÁ IKONA BOŽÍ MATKY „RYCHLE SLYŠÍCÍ A POMÁHAJÍCÍ“

památka 9. / 22. listopadu

Divotvorná ikona Boží Matky „Rychle slyšící a pomáhající“, řecky

„Gorgoepikoos“ (Γοργοεπήκοος), se nachází na Svaté Hoře Athos v Řecku, v monastýru Dochiar¹. Ikona byla napsána v 9. – 10. století, dle monastýrské tradice v době života ctihodného Neofita², představeného monastýru. Umístěna je napravo od vchodu do trapezy³, ve zvlášť postavené kapli.

Do roku 1664 se však ikona nacházela ve zvlášť pro ni postaveném výklenku, přiléhajícím k vnější straně stěny, před vchodem do monastýrské trapézy. Jednou, když mnich jménem Nil, který se staral o trapézu, procházel kolem ikony, prošel kolem ní tak blízko, že saze ze zapálené louče světla dopadly na tvář Matky Boží. V tom okamžiku Nil uslyšel hlas, který řekl: Příště už sem nechoď se zapálenou loučí a nešpiň sazemi Můj obraz.

Když to Nil uslyšel, sám se uklidňoval, že si to jen někdo z bratří tropí smích a nyní už naschvál loučí očoudil tvář na ikoně. Tehdy uslyšel hlas: Mnichu, který nejsi hoden toho jména, dlouho-li budeš takto lehkovážně a beze studu špinit můj obraz? Načež v tom okamžiku Nil oslepl. Až potom pochopil, od koho doopravdy pocházel ten neznámý hlas, ale protože byl mnichem, přijal svůj trest jako zasloužený.

Ráno našlo monastýrské bratrstvo Nila doširoka ležícího na zemi, modlícího se takto před obrazem Matky Boží. Ikoně vzdali úctu a zapálili před ní lampádu. Sám neposlušný Nil každého dne se slzami prosil Boží Matku, aby mu odpustila jeho prohřešení, a od ikony vůbec neodcházel. Za nějaký čas byla jeho modlitba vyslyšena a jednoho dne, když tiše plakal u ikony, uslyšel tichý hlas:

Nile, tvá modlitba byla vyslyšena. Odpouštím ti a opět vracím zrak tvým očím. Bratřím v monastýru pověz, že já jsem a budu Záštita monastýru, který je zasvěcený svatým archandělům. Nechť se oni i všichni pravoslavní křesťané utíkají ke mně, kdykoli pocítí nouzi, já nikoho neodmítnu. Všem, kteří mne budou vzývat, budu Zastánkyní, a na mé přímluvy můj Syn splní jejich prosby. A tato moje ikona se bude jmenovat «Rychle slyšící a pomáhající », protože všem, kteří se k ní budou utíkat, budu zjevovat milost a rychle a brzy je uslyším a pomohu jim.

Po těchto slovech Nil znovu nabyl zrak a zvěst o uzdravení se rychle rozšířila po celé Svaté Hoře Athos. V monastýru Dochiar byla ustanovena zvláštní a neustálá slavnostní památka, kvůli níž byl průchod do trapézy, u které se ikona nacházela, uzavřen, a z tohoto místa byla vytvořena malá kaple. Nedaleko od ikony byl později postaven chrám na památku „Rychle slyšící a pomáhající“ ikony Boží Matky. Před její ikonou stojí neustále jeden z mnichů, který udržuje hořící lampády a slouží zde před ikonou molebny ⁴.

Skrze blahodať od ikony Rychle slyšící a pomáhající Matky Boží prozírají slepí, chromí začínají chodit, díky modlitbě před ikonou byli zachráněni mnozí ze zajetí a další pak zachráněni před ztroskotáním na moři.

Raduj se Přeblahá, Rychle slyšící a pomáhající, prosby naše k dobrému pro nás splňující!

Tropar Hlas 4.

Pojďme k Přesvaté Bohorodici všichni, kteří jsme v nouzi, v těžkostech a souženích, a skloňme se před její svatou ikonou, a z hloubky duše s vírou volejme: Rychle vyslyš naše prosby a modlitby, Přesvatá Panno, neboť jsi byla nazvaná Rychle slyšící a pomáhající. My, služebníci tvoji, máme v Tobě jistou a bezpečnou Pomocnici v době našich těžkostí.

Modlitba

Přeblahoslovená Vládkyně, Přesvatá panno Bohorodice, která jsi Boha Slova, který je nad každé slovo, porodila k našemu spasení, a která jsi získala Jeho blahodať více než kdokoli jiný, ty jsi zjeveným mořem Božích darů a řekou vždy tekoucích zázraků, která vylévá blahost všem, kteří se s vírou k Tobě utíkají! Před Tvým divotvorným obrazem se skláníme, modlíme se k Tobě, Přeštědré Matce Lidumilného Vládce:

Překvap nás nezměrně bohatou Tvojí milostí a všechny naše prosby, přinášené Tobě, Rychle slyšící a pomáhající, pospěš splnit, neboť to, co je k dobru a užitku, k útěše a spáse, každému činíš.

Navštiv Přeblahá služebníky Tvé svojí blahodatí, nemohoucím dej uzdravení, v bouři jsoucím ticho, zajatým svobodu a strádajícím různými způsoby podej utěšení. Zbav, Přemilostivá Paní, všeliké město a zemi od hladu, pohrom, zemětřesení, ran, strachu, potopy, ohně, meče a jiných trestů, dočasných i věčných, Tvojí mateřskou odvahou, odvracujíce od nás hněv Boží. Zbav nás duševní nemohoucnosti a slabosti, padlé v bouři vášní a hříších osvoboď, abychom bez klopýtnutí žili zbožně v tomto věku, v budoucím pak abychom byli učiněni za hodny věčných blah skrze blahodať a lidumilnost Tvého Syna a Boha, Jemuž patří všechna sláva, čest a klanění, s bezpočátečným Jeho Otcem a Přesvatým Duchem, nyní i vždycky, až na věky věkův. Amen.

_________________________________________________________________________________

¹ Dochiar (řecky Μονή Δοχειαρείου) je řecký pravoslavný mužský monastýr na Sv. Hoře Athos v Řecku, desátý v hierarchii athoských monastýrů. Monastýr se nachází na jihozápadním pobřeží poloostrova Athos, čtvrť hodiny chůze od monastýru Xenofont. Hlavní chrám je zasvěcen svatým Archandělům a byl postaven za císaře Nikefora I. ctih. Euthymiem. Monastýrský svátek se koná v den Sboru archanděla Michaela a ostatních nebeských beztělesných mocností (9. / 21. listopadu).

² Ctihodný Neofyt Dochiarský. Ještě v době svého života ve světě žil v blízkosti císaře Nikefora I. (963 – 969). Po zesnutí rodičů odešel na Athos, kde přijal mnišský postřih v monastýru svého strýce ctih. Euthymia. Před svým zesnutím svatý Euthymios pověřil správou monastýru právě svého synovce. Pod duchovním vedením ctih. Neofyta se nevelký mnišský příbytek rozrostl do velkého monastýru, tzv. lávry. Na slova ctihodného se tzv. ktitorem (stavitelem čili mecenášem) monastýru stal sám císař Nikefor I. Ctih. Neofyt monastýr rozšířil а dále zvelebil, jak je patrno i dnes. Byl vybrán do tzv. Protatu (sborově volená mnišská rada Sv. Hory Athos), kde mnoho roků pracoval. Na stáří se ctihodný Neofyt vrátil z Karyés do monastýru Dochiar, kde mírně a v pokoji zesnul v Pánu.

³ Trapéza (z řeckého τράπεζα, tj. stůl) je část chrámu, hospodářská místnost či stavba, která je užívána současně jako společná jídelna i ke konání společných bohoslužeb v monastýru.

⁴ Moleben – pobožnost, podle csl. молебен, tj. modlitební, krátká společná bohoslužba k Bohu, svátku, Matce Boží či svatému; svým charakterem jde o prosebnou či modlitební pobožnost.