Ctihodný mučedník Nikon Sicilský, biskup
a sto devadesát devět jeho učedníků (♰ 251)
památka 23. března / 5. dubna
Svatý
Nikon, se narodil v III. století v okolí města Neapol. Jeho otec byl pohan
a matka byla křesťanka. Byl povolán do armády a jednoho dne, se v boji dostal
do situace, kdy byl v ohrožení života. Tehdy si vzpomněl na rady své zbožné
matky o zaslíbeních věčného života a zvolal: „Pane Ježíši Kriste, přijď mi na
pomoc!“ Poté se přežehnal znamením kříže, jako neporazitelnou zbraní a vrhl do
boje, ze kterého vyšel jako slavný vítěz.
Když
se Nikon vrátil do své vlasti, navštívil svou matku a řekl ji o událostech,
které ho potkaly a o svých plánech jít na východ, k pramenům víry, aby se
tam nechal pokřtít. S požehnáním své matky, se tak vydal hledat
kněze, co by ho poučil ve víře a pokřtil. V čase pronásledování křesťanů, to
však nebyl snadný úkol.
Na
lodi, doplul Nikon na ostrov Chios, tam vyšplhal na vysokou horu a po osm dní přebýval
v půstu a modlitbách, prosíce Pána, aby mu pomohl. Ve snu, se mu zjevil anděl
Boží a ukázal mu cestu, kterou se má vydat. Svatý Nikon zamířil na horu Ganos,
kde se před pronásledováním, ukrývalo mnoho mnichů v čele s Theodosiem,
biskupem města Kyzikos. Ten Nikona poučil o víře v našeho Spasitele a
z jeho rukou, přijal tajinu svátého křtu.
Nikon
se pak, na místě, kam ho přivedla, Boží prozřetelnost rozhodl zůstat. Rozhodl se,
připodobnit andělskému způsobu života svého duchovního otce a za nějaký čas,
přijal mnišský postřih. O tři roky později, jej biskup Theodosius rukopoložil
na presbytera.
Svatý
Nikon, se usadil v jeskynním chrámu, kde sloužil, postil se a přebýval v neustálé
modlitbě. Stal se dobrým příkladem pro ostatní bratry. Když byl ctihodný na
hoře tři roky, dostalo se biskupovi Theodosiovi od anděla zjevení, aby ctihodného
Nikona vysvětil do hodnosti biskupa a nařídil mu, aby poté, se všemi mnichy odešel
na Sicilii. Biskup Theodosius toto vše splnil, bratrstvo svěřil do péče svatému
Nikonovi a poté zesnul v Pánu. Svatý Nikon pohřbil biskupa Theodosia spolu s bratry
a poté společně odpluli lodí na Sicílii.
Z
Boží vůle, navštívil svatý Nikon rodnou Neapol. Tam mezi živými, ještě zastal svou
matku a strávil s ní poslední dny jejího života. Když ho matka uviděla, padla
mu na hruď se slzami radosti a políbila ho. Poklonila se k zemi a řekla: „Děkuji,
Přesvatému jménu Tvému, Pane, že jsi dopustil, abych spatřila svého syna, jako
ctihodného mnicha a v biskupské hodnosti. Nyní, můj Pane a Vládce, vyslyš mě, služebnici
svoji, a přijmi duši moji, do svých rukou“. Po této modlitbě spravedlivá žena
zemřela. Přítomní oslavovali Boha a za zpěvu žalmů ji pohřbili.
Po
rodném městě, se šířily zvěsti o příchodu svatého Nikona. Tehdy za ním přišlo devět
vojáků, jeho bývalých spolubojovníků. Ctihodný Nikon s nimi mnohokráte rozmlouval
a po těchto rozhovorech, i oni uvěřili v Krista, dali se pokřtít a následovali
ho na Sicílii. Po příjezdu na ostrov, se svatý Nikon, usadil s bratrstvem,
v opuštěné oblasti hory v Taormině. Tam se modlili a pracovali v Pánu, činili
pokání a všemi svými skutky oslavovali Boha.
Uplynulo
několik let a začalo nové, další pronásledování křesťanů. Vládci Sicílie, Quintinianovi,
bylo řečeno o tom, že se nedaleko nachází křesťanský biskup Nikon, s velkým zástupem
mnichů. Do míst, kde v modlitbě a půstu, žilo na sto devadesát devět
mnichů, pak přišlo vojsko a všechny zajali.
Potom
všem, kromě svatého Nikona, byly setnuty hlavy. Nikon byl ponechán naživu, aby
byl mučen. Pálili ho ohněm, on však zůstával nezraněn. Poté byl přivázán za
nohy k divokým koním, aby byl uvláčen po zemi, koně se však ani nepohnuli. Nakonec
svatému vyřízli jazyk, kamenovali ho a poté mu byla setnuta hlava.
Tělo
mučedníka Nikona bylo pohozeno v krajině bez pohřbení, aby ho sežrala divoká
zvěř. Kolem toho místa, však procházel jeden pastýř koz, co byl posedlý zlým
duchem. Když prošel kolem těla světce, okamžitě padl tváří k zemi, protože
nečistý duch, který byl mocí světce z něho vyhnán, ho povalil na zem a
vyšel z něj s hlasitým voláním: „Běda mi, běda mi, kam mohu utéci před tváří
Nikona?“
Uzdravený
pastýř, pak o tom řekl okolním obyvatelům. Dozvěděl se o tom i biskup města
Messina a spolu s duchovenstvem, potom s úctou pohřbili tělo ctihodného mučedníka
Nikona a jeho duchovních žáků.