Životy Svatých

 

Svatí mučedníci

Leontius, Hypatius a Theodulus (♰ 73)

památka 18. června / 1. července

Svatý Leontius sloužil v římské armádě za vlády císaře Vespasiana (69–79) a svou odvahou se vyznamenal v mnoha bitvách. Jednou, když jeho jednotka byla umístěna ve fénickém městě Tripolis, rozdával vojenské zásoby chudým, přitom nijak neskrýval svou lásku ke Kristu, proklínajíc falešné modly. Toto, se o svatém Leontiovi doneslo až k vládci Fenície Hadriánovi, který byl věrným stoupencem modlářství a měl od císaře povolení Kristovy následovníky odsuzovat ke smrti. Poslal proto vojenskou jednotku pod velením tribuna Hypatia do Tripolisu s rozkazem, aby Leontia zatkl a zadržel, než sám přijede. Když se už Hypatius blížil k městu, zasáhl ho těžký záchvat horečky a téže noci, se mu v záři zjevil anděl, který mu řekl: „Chceš-li být uzdraven, třikráte vzývej Leontiova Boha.“ Pak toto zářivé zjevení zmizelo. Hypatius poslechl a bylo mu hned lépe.

Následujícího dne, se pak tribun vydal do města s dalším vojákem jménem Theodulus, aby se setkali s Leontiem. Ten je bodře pozdravil, nazval se přítelem muže, kterého hledají, a pozval je k sobě domů. Leontius hosty srdečně přijal a nakonec jim řekl, že je on je Leontius, vojín Kristův. Hypatius a Theodulus, se před ním sklonili a prosili ho, aby je osvobodil od pohanské lži a bezbožnosti a spojil je s Kristem, pravým Bohem.

Leontius se za ně pomodlil, na nebi, se v tu chvíli zjevil oblak, ze kterého se na ně vylila voda svatého křtu. Takto byli Hypatius a Theodulus, osvíceni vírou a svatým křtem. Poté, oba v bílém šatu a se svícemi v rukou, prošli celým městem. Toto všechno, následně vyvolalo mezi pohany velké vlny nevole.

O dva dny později, do Tripolisu dorazil i sám Hadrián, který nařídil, aby všichni tři, byli okamžitě zatčeni a uvrženi do vězení. Svatý Leontius, ve vězení po celý den, povzbuzoval sebe i své společníky modlitbou, aby tyto přetěžké, avšak dočasné zkoušky vydrželi, protože jim dají věčný život. V noci se pak všichni společně modlili a zpívali žalmy.

Dalšího dne ráno, byli mučedníci předvedeni před soud, před Hadriána. Leontius prohlásil, že je synem pravého Světla, kterému nic nemůže odolat, a je vojínem Kristovým. Hadrián se po jeho slovech rozhořčil a nařídil, aby svatého zbili holemi a zlomili mu jeho kosti. Leontius i přesto, zůstával ve víře neústupný, a byl proto odveden zpět do vězení.

Potom Hadrián nařídil, aby přivedli Hypatia a Theodula, a zeptal se jich, proč tak náhle zradili císaře. Ti odpověděli, že nyní, slouží už jen ve vojsku Nebeského Krále a už se nikdy nevrátí k nesmyslnému uctívání lidských model.

Hypatius, byl poté, nejprve mučen na mučidlech, pak mu zaživa stáhli kůži. Theodula, bili jílci mečů. Mučedníci, snášeli tato všechna mučení bez křiku, jen stále opakovali: „Pane, smiluj se!“ Po těchto mučeních, Hadrianus nařídil, aby jim byly setnuty hlavy.

Svatý Leontius, byl pak znovu předveden zpět k výslechu, kde mu, hrozili stejným mučením, jaké mučili jeho druhy. Na to on odpověděl, že pro něho, je utrpení korunou slávy a svědectvím věčného vítězství. Tehdy ho čtyři vojáci srazili na zem a začali ho bít pruty.

Vyvolávač u soudu k tomu zvolal: „Takto jsou trestáni ti, kdo se bouří proti císaři a proti našim bohům!“, svatý proti jeho slovům zvolal: „Můžete mučit mé tělo, ale mou duši nedostanete!“.

Když byla potom svatému stažena kůže z těla, nevydal ani hlásku, jen v modlitbě obracel své oči k nebi. Tyran potom nařídil, aby ho pověsili hlavou dolů s těžkým kamenem kolem krku a aby ho zbičovali. Po tomto mučení byl odtažen zpět do vězení. V noci, když v modlitbě děkoval Pánu, se mu zjevil anděl, utěšoval ho a povzbuzoval ho v jeho zápase až do konce.

Následujícího dne, projevil mučedník, znovu stejné odhodlání a neústupnost při mučení jako předtím. Hadrián ho proto nechal natáhnout mezi čtyři kůly a ubičovat ke smrti. Vzdávajíce díky Bohu pod údery mučitelů, svatý Leontius vítězoslavně odevzdal svou duši Pánu. Křesťané, pak jeho tělo pohřbili poblíž městských bran.

Na tom místě, byl potom na jeho počest postaven velkolepý chrám. Křesťané přicházeli ze všech stran země, aby se poklonili místu pohřbení svatého Leontia, neboť se stal nejvíce ctěným mučedníkem v celé Fénicii. A také, jedním z nejslavnějších svatých na celém křesťanském Východě.