Životy Svatých

Svt. muč. Dionýsios - Denis, Diviš - Pařížský

(† 96)

památka 3. / 16. října

Světitel mučedník, podle církevní tradice, první biskup Pařížský, svatý ochránce města Paříže.

Světitel Řehoř Tourský († 594), se ve svém díle „Kronika Franská“ (Historia Francorum) krátce zmiňuje o tom, že během pronásledování křesťanů za vlády bezbožného císaře Deciuse (249-251), bylo zvoleno sedm mužů, za biskupy a vysláno do Galie.

Mezi těmito muži, byl svatý Dionýsios ustanoven v Lutetii Parisiorum (dnešní Paříž). V doprovodu presbytera Rustika a diákona Eleutheria, šířil Evangelium v západních zemích. Mnohé obrátil ke Kristu v Římě, poté v Germánii a na Iberském poloostrově.

V Galii, pak během pronásledování křesťanů pohanskými úřady, byli všichni tři vyznavači zajati a uvrženi do vězení. Svatý Dionýsios, ještě za tmy odsloužil božskou liturgii, společně sloužící s Božími anděly. Druhý den ráno byli mučedníci sťati na pařížské hoře, které se poté začalo říkat, Hora mučedníků – Montmartre (Mons Martyrum - Mont des martyrs).

Podle církevní tradice, vzal po své mučednické smrti světitel Dionýsios svoji useknutou hlavu, došel s ní až do chrámu a teprve tam padl mrtvý. Poté zbožná žena Catulla, pohřbila ostatky svatého mučedníka.

Na místě pohřbení Dionýsia Pařížského, byla v V. století skrze úsilí svaté Jenovéfy postavena bazilika, která se později stala pohřebištěm francouzských králů.

Od devátého století, začal být svt. mučedník Dionýsios Pařížský ztotožňován se svt. mučedníkem Dionýsiem Areopagitou. Podle starověké západní tradice, která vychází z názoru Hilduina, představeného monastýru Saint-Denis v devátém století, svt. mučedník Dionýsios Pařížský není nikdo jiný než svt. mučedník Dionýsios Areopagita, který je zmiňován ve Skutcích apoštolů. Podle této západní tradice, se poslušně podřídil zjevení, kterého se mu dostalo a zanechal, na athénském biskupském stolci, svého nástupce Publia a odešel do Říma. Z Říma, se poté z rozhodnutí svt. Klimenta, papeže římského († 101), vydal společně presbyterem Rustikem a diákonem Eleutheriem, aby osvítili světlem Kristova Vzkříšení Galii.

Až do osmého století, nebylo na pravoslavném východě žádných zpráv o skutcích svt. Dionýsia na Západě. Je však známo, že když se o tomto dozvěděl, svt. Tarasios, patriarcha Konstantinopolský († 806), vyslal v roce 784, své vyslance do Galie, aby se co nejpodrobněji seznámili se západní částí života svatého Dionýsia. Když se poté vrátili do Konstantinopole s vyjádřením o pravosti těchto tvrzení, svt. Tarasios, poté povýšil athénské biskupství na metropolii.

Budoucí Konstantinopolský patriarcha Metodios I. († 847), pak v devátém století sestavil život svatého Dionýsia v řečtině, který doplnil o tuto tradici, o mučednické smrti svatého Dionýsia v Paříži. Svt. Dimitrij Rostovský († 1709), když sestavoval Životy svatých v ruštině, používal řecké i latinské zdroje. V jeho „Životech svatých“ pod 3. říjnem, v životě svt. muč. Dionýsia, najdeme popis jeho působení v Athénách a také jeho misijní činy na Západě.