Životy Svatých

Svatí mučedníci Nikandros, biskup myrský

a Hermos presbyter

památka 4. / 17. listopadu

Svatý Nikandros a Hermos, byli učedníky následovníka a společníka svatého apoštola Pavla, svatého apoštola Tita¹ (25. srpna / 7. září). Apoštol Titus, je rukopoložil v duchovní hodnosti, které potom s velkou horlivostí zastávali, Nikandros byl biskupem ve městě Myra v maloasijské Lykii (na území dnešního Turecka), Hermos byl presbyterem.

Neustále a neúnavně pracovali na vinici Kristově a mnoho pohanů, obrátili od lidských model ke Kristu. Kvůli tomu, byli nakonec zajati a předvedeni na výslech k prefektu Libaniovi. Avšak ani jeho přemlouvání, ani výhrůžky, nevedly k tomu, aby ve svém zvěstování Kristova Evangelia, tito dva vyznavači nějak ustali.

Když to Libanius viděl, nařídil, aby byli přivázáni ke koním a poté vláčeni po cestách. Takto byli vláčeni, dokud země nebyla zbarvena jejich krví. Jejich těla rozdrásána o kameny, byla pokryta tolika ranami, že podle zákona lidské přirozenosti, měli pro mnohé rány zemřít, avšak Pán je v čase jejich mučení posiloval. Potom sotva živými, je uvrhli do vězeňské kobky, kde je trýznili hladem a žízní, Pán jim však dával chléb nebeský a uzdravoval jejich rány.

Za nějaký čas byli opět přivedeni na výslech, a když se znovu odmítli podřídit svému mučiteli, byli pověšeni na strom za ruce, trhání železnými háky a páleni svícemi. Potom byli vrženi do rozžhavené pece, v ní však zůstali nezraněni, protože Anděl Páně, který k nim sestoupil, pec ochladil a je bez úhony ochránil před ohněm.

Nakonec mučitel přikázal, aby jim byly do hlavy, srdce a břicha, vbity železné hřeby. Nakonec byla pro ně vykopána jáma, do které byli ještě dýchající mučedníci vhozeni a zasypání zemí.

Svatí Nikandros a Hermos, kteří zemřeli takovouto hroznou a trýznivou smrtí, dostihli věčného, radostného života v Pánu, kterému náleží sláva na věky. Amen.

__________________ 

¹ Svatý Titus, apoštol ze sedmdesáti. Byl následovník a společník svatého apoštola Pavla. Byl první biskupem ostrova Kréta. Titus byl svým původem pohan, jak to uvádí i Pavel v Listu Galatským (Gal 2,3). Přesné datum jeho obrácení ke křesťanství není známo, ale již v roce 49 doprovázel Pavla a Barnabáše na Jeruzalémský sněm – Apoštolský sněm (Gal 2,1). Jak je známo, na tomto sněmu se rozhořely spory o povinnosti dodržovat Mojžíšův zákon pro pohany obrácené ke křesťanství. Apoštol Pavel, který pevně stál na pozici dobrovolnosti jejího naplnění, zdůrazňoval, že apoštolové netrvali na tom, aby byl Titus podroben obřízce (Gal 2,3).

Během svých následných apoštolských cest po Řecku splnil Titus Pavlova pověření, utvrzujíce místní církve ve víře (2. Kor 8,6; 8,16). Po propuštění z prvního římského vězení, apoštol Pavel ustanovuje nejzkušenější učedníky za biskupy – Timotea v Efesu a Tita na Krétě. Podle církevní tradice byl Titus až do své smrti v roce 107, biskupem na Krétě.

V roce 1966 byly ostatky svatého apoštol Tita, které byly předtím odvezeny z Kréty do Itálie, navráceny zpět na ostrov Kréta. V současné době se ostatky apoštola nachází v katedrále svatého Tita v Heraklionu, vlevo od vchodu.