Životy Svatých

Svatý mučedník Kallinikos gangerský (♰ 250)

památka 29. července / 11. srpna

Svatý mučedník Kristův Kallinikos, žil v III. – IV. století a pocházel z Kilíkie. Vyznačoval se laskavostí a dobrotou, v dětství mu byla do srdce vložena pevná víra v Boha. Svatý Kallinikos procházel země a města a všem hlásal blahou zvěst. Svým příkladem, pak učil a nasměroval mnoho duší na cestu spásy.

Když dorazil do města Ankyra (dnešní Ankara) v Galacii, začal i tam šířit Boží slovo a přesvědčoval pohany, aby se vzdali uctívání pustých model bez života a poznali pravého Boha, Stvořitele všehomíra. Úspěch jeho kázání, ale vzbudil nenávist některých pohanů a ti ho proto udali vládci Sacerdonosovi.

Kallinikos, který byl před vládce předveden, se přiznal, že je služebníkem živého Boha. Řekl, že káže Kristovo učení, aby zachránil ostatní před nevědomostí, doufajíce, že skrze to získá život věčný, jak je zaslíbeno v Písmu (Jak 5, 20). Když pak vládci navrhl, aby se i on zřekl modloslužby, Sacerdonos ve vzteku nařídil, aby byl Kallinikos hned mučen.

Poté, co byl zbičován volskými šlachami, obrátil Kallinikos oči své mysli, k Bohu a vzdal díky za příležitost trpět pro lásku k Němu. Když ho pak začali trhat železnými háky, smál se katovi, že se svou mocí a silou, si neví rady s neozbrojeným a nahým člověkem.

Sacerdonos potom nařídil, aby mu byly obuty železné sandály s hřeby a ostrými čepelemi a takto, aby byl tažen spoutaný za koněm, do města Gangra (dnes Çankırı) v Paflagonii, asi sto dvacet kilometrů daleko, a tam, aby byl upálen.

Posílen Boží blahodatí, svatý mučedník, prošel ve velkém horku lehce tuto trpkou pouť, až na cestě téměř předběhl své stráže. Cesta byla náročná a sami vojáci, kteří mučedníka doprovázeli, byli už zesláblí žízní. Žízniví a neschopní pokračovat v cestě, padli k nohám mučedníka a prosili ho o pomoc. Laskavý mučedník a Kristův služebník, se nad svými mučiteli slitoval a s Boží pomocí, z blízké skály vytryskl pramen vody. Později, byl tento pramen nazván Pramenem mučedníka Kallinikose.

Po příjezdu do Gangry, začali vděční vojáci být nerozhodní a začali i váhat a vůbec se neodvažovali, splnit tyranův rozkaz. Tehdy však sám svatý Kallinikos, netrpělivý z očekávání, aby byl sjednocen s Pánem, je přesvědčil, aby oheň zapálili. Když se oheň rozhořel a plameny už praskaly, byl mučedník, který neustával ve chválení Boha, do něj vhozen.

Když oheň zhasl, vzali věřící jeho ctěné ostatky a pohřbili je s náležitou úctou. V následujících letech, postavili Boží chrám ke cti svatého mučedníka, od jehož svatých ostatků, získávali křesťané města Gangry, mnohá požehnání a Boží pomoc.