.jpg)
Ctihodný
Simeon Mytilénský,
nový
sloupník (♰
844)
památka 1. / 14. září
Narodil
se na počátku 8. století ve městě Mytiléné na
ostrově Lesbos Adriánovi a Konstancii, z nichž pět ze
sedmi dětí se
stalo mnichy. Simeon byl nejmladším
bratrem, a když mu
bylo osm let, zemřel
mu otec.
Matka
ho poté přivedla
do monastýru v
pohoří Ida v Troadě (oblast v dnešním
severozápadním
Turecku), kde byl igumenem jeho nejstarší
bratr David. Simeon zůstal
s Davidem, zatímco
se jeho matka vrátila
do Mytiléné,
kde brzy zemřela.
V
monastýru se Simeon naučil číst a psát a ve 22 letech se stal mnichem. Ve 28
letech byl biskupem z Gargaru rukopoložen na kněze.
O
dva roky později jeho bratr David zemřel a předvídaje svou smrt, nařídil
Simeonovi, aby se vrátil do Mytiléné. Simeon uposlechl rady svého bratra,
vrátil se na ostrov Lesbos a usadil se v jižní části Mytiléné, na místě zvaném
Molos, kde stejně jako Simeon Sloupník žil na sloupu a trávil svůj život v
půstu a modlitbě.
Poté
k němu přišel jeho bratr, také mnich, Georgios. Georgios byl také rukopoložen
na kněze a společně se Simeonem a jejich sestrou, monaškou Ilarií, a dalšími
mnichy postavili monastýr, kam mnoho křesťanů přicházelo pro poučení a duchovní
vedení.
Klid
a pokoj monastýru však narušila zuřivost ikonoborců. Byzantský císař Lev V.
Arménský (813–820) vyhnal biskupa Georgia I. z Mytiléné a poslal ho do
vyhnanství do Chersonésu a na jeho místo ustanovil biskupem ikonoborce Lva,
který se okamžitě s nenávistí obrátil proti Simeonovi a jeho monastýru.
Biskup
Lev nařídil Simeona upálit zaživa, ale svatý zázračně zůstal nezraněn. Lev,
ohromen tímto zázrakem, se na chvíli stáhl, ale brzy se mu podařilo vyhnat
Simeona a mnichy, kteří s ním zůstali, a ti byli nuceni usadit se na ostrově
svatého Isidora (Νησίδα Άγιος Ισίδωρος), který se nachází v zálivu Geras.
Později
ikonoborecký biskup Lev zajistil od císaře Michaela II. Amorijského rozhodnutí
o vyhnanství Simeona na neobydlený ostrov Lagoussa (Λαγούσα), který se nachází
naproti Tróji. Simeon se tam vydal s deseti učedníky a usadil se na
desetimetrovém sloupu, zatímco jeho bratr Georgios zůstal v Mytiléné a staral
se o monastýr. O něco později svatý Simeon dorazil do Konstantinopole, kde se
rozhodl přestěhovat do Medikionského monastýru, kde byl představeným ctihodný
Nikita a kam se scházeli uctívači ikon pronásledovaní po celé říši pro duchovní
podporu. Simeon tam pracoval jako prostý rybář, pomáhal všem potřebným svou
prací a po těžké práci se staral o nemocné. Nedaleko pak také založil monastýr,
kde se usadilo mnoho monašek.
Po
smrti Michaela II. Amorijského jeho syn a nástupce Theofilos v roce 832
dekretem obnovil brutální pronásledování ikon. Svatý Simeon a jeho bratři byli
uvězněni „navždy“ a tomuto osudu nakonec unikli pouze díky zásahu spravedlivé
císařovny Teodory (♰
867). Přesto byl potrestán 150 ranami bičem a spolu s dalšími obránci Pravoslaví, včetně bratří
ctihodných Theofana (♰ 850) a Theodora Popsaných (♰ 840), poslán do vyhnanství na
ostrov Afusia (Αφουσία) ve
Středozemním moři.
Na
ostrově Simeon postavil chrám zasvěcený Matce Boží a monastýr, kde shromažďoval všechny,
které pronásledovali ikonoborci.
Po
smrti císaře Theofila zbožná císařovna Teodora povolala z vyhnanství Simeona a
Georgia, kteří se pak spolu s vyznavačem svatým Metodějem (♰ 847) stali nejdůvěryhodnějšími rádci císařovny.
Když byl Metoděj v roce 843 na Simeonův návrh zvolen patriarchou, usadil se
ctihodný Simeon se svými učedníky v monastýru svatých Sergia a Bakcha v Konstantinopoli.
Ctihodný Simeon zemřel v roce 844 a byl pohřben v monastýru Přesvaté Bohorodice.
.jpg)
