Svatý nový mučedník Antonij Athénský (♰ 1774)

památka 5. / 18. února

Svatý Antonij pocházel z Athén, z chudé křesťanské rodiny. Když mu bylo dvanáct let, nechal se najmout na službu k jednomu Albánci muslimovi, aby takto pomohl svým rodičům.

V roce 1770, v čase pronásledování, které následovalo po povstání Řeků na Peloponésu ¹, ho jeho zaměstnavatel prodal Turkům. Ti se snažili obrátit mladíka na islám. Všechno jejich snažení však bylo marné. Následně byl potom Antonij pětkrát prodán, až skončil u krutých a fanatických lidí, jeho víra, však nikdy nezakolísala. Nakonec měl, ale štěstí a vykoupil ho křesťan - klempíř z Konstantinopole.

Poté mu pak bylo ve snu zjeveno, že s Boží pomocí, bude oslaven jako mučedník. Následujícího dne po tomto zjevení, pak mladíka na ulici poznal, jeho dřívější pán a začal na něj nahlas křičet, že je jeho uprchlý služebník, který odmítl islámskou víru. Když byl Antonij za křiku davu předveden k soudu, přede všemi řekl, že je připraven pro Krista tisíckrát zemřít. „Buď si jistý,“ řekl pak mladý muž soudci, „že je pro tebe snazší, stát se křesťanem než mě přimět odřeknout Krista.“

Pod nátlakem falešných svědků a v zoufalé snaze donutit Antonija, alespoň předstírat své obrácení k islámu, aby si takto zachránil svůj mladý život, nařídil soudce, aby byl uvězněn.

Ve vězení, Antonij utěšoval další křesťanské vězně a z toho mála, co měl, rozdal peníze chudým. Potom napsal svému poslednímu zaměstnavateli dopis s vděčností za projevená milosrdenství, ve kterém ho požádal o odpuštění za vědomá i nevědomá prohřešení a o modlitby církve.

Místní vezír s rozsudkem nad Antonijem váhal, a tak žalobci šli se stížností k sultánovi Abdulhamidovi. Který pak z obav, z možného povstání nařídil Antonija okamžitě popravit.

Šestnáctiletý mučedník šel radostně na místo popravy a sám svou hlavu sklonil pod popravčím mečem. Popravčí, pak Antonija třikrát lehce udeřil v naději, že se takto pod vlivem bolesti poddá. Když však viděl, že jeho úsilí bylo marné, prořízl svatému mučedníkovi hrdlo jako jehněti na porážce. To se událo v Konstantinopoli roku 1774.

______________

¹ Orlovova vzpoura či Orlofika Ορλωφικά. Bylo řecké povstání na Peloponésu a později také na Krétě, které vypuklo v únoru 1770 po přistání ruského admirála Alexeje Orlova, velitele carského ruského námořnictva během rusko-turecké války (1768–1774), na poloostrově Mani. Vzpoura, hlavní předchůdce řecké války za nezávislost, která vypukla v roce 1821, byla nakonec Osmany potlačena.

 Svatá panna a mučednice Agáta (♰ 251)

památka 5. / 18. února

Svatá panna a mučednice Agáta (Agathya, Agathia, česky dříve též Háta), jedna z nejznámějších a nejuctívanějších mučednic křesťanského západu, pocházela z urozené a bohaté rodiny města Katánie na Sicílii¹.

Od dětství, se snažila pozdvihnout svou výjimečnou krásu, s pomocí těch nejcennějších ozdob: pravé víry, svatých ctností a oddaností Pánu. V čase pronásledování křesťanů za císaře Decia okolo roku 251, když bylo Agátě pouhých patnáct let, byla na příkaz prefekta Quintiniana, náměstka císaře, jako křesťanka zajata a předvedena před soud, kterému Quintinian předsedal.

Na soudu pak, sveden krásou i majetkem Agáty, se prefekt rozhodl s ní oženit. Aby dívku ke svolení nějak přesvědčil, svěřil jí do „převýchovy“ Afrodisii, ženě pokleslých mravů, která ji celý měsíc nutila k tomu, aby se podvolila, odřekla se Pána a provdala se za Quintiniana. Jakékoliv snažení, však dopadlo bezvýsledně. Svatá panna, stojící na neochvějné skále víry, nepodlehla žádným pokoušením, ani příslibům všech možných světských rozmarů, radostí či rozkoší. Afrodisia nakonec přiznala svoji porážku s tím, že je snazší změnit podstatu železa nebo kamene než zlomit Agátinu rozhodnost a odhodlání.

Quintinian si poté zavolal křesťanku znovu k sobě a zeptal se jí na její původ a poté ji řekl: „Pokud jsi jednou z urozených, proč se chováš jako služebnice?“ Agáta, mu na to odpověděla: „To, protože jsem služebnice Kristova a každý služebník Kristův, je ve skutečnosti v pravdě svobodnější než jakékoli stvoření. Neboť skrze Jeho milosrdenství, získává moc, sám nad sebou.“

Když ji poté nutili k tomu, aby uctila pohanské modly, vysmála se jim. Quintinian, proto nařídil, aby ji bili do obličeje a poté uvrhli do vězeňské cely, kde ji pak čekalo další mučení.

Na druhý den, v čase dalšího výslechu, pak byla znovu vybídnuta, aby přinesla oběť modlám a takto, aby si zachránila svůj život. Svatá panna, na to však odpověděla, že naše jediná záchrana, je v Kristu, Synu Boha živého.

Poté byla natažena na skřipec a byla bičována. Její tělo, bylo trháno rozžhavenými háky a rány ji byly páleny pochodněmi. Rozzuřený Quintinian pak nařídil, aby jí byly odříznuty bradavky a bez pomoci, aby byla uvržena do vězeňské kobky.

Uprostřed noci, se však Agátě zjevil svatý apoštol Petr, obklopený jasnou září, společně s jejím andělem ochráncem a vyléčil ji ze všech ran, které měla.

O čtyři dny později, Quintinian nařídil, aby k němu znovu přivedli Agátu. Na mučednici už ani nepohlédl, přehlédl i její zázračné uzdravení, a hned nařídil, aby ji nahou nechali válet přes ostré střepy a žhavé uhlí po zemi.

V tom okamžiku, však najednou celou oblast zasáhlo zemětřesení a část paláce se zřítila. Obyvatelé Katánie se zděšeně vrhli do pretoria a začali tam prefektovi vyhrožovat, že ho spálí i se zbytky paláce, pokud nepropustí tuto svatou mučednici, pro kterou jsou nyní vydáni Boží odplatě.

Mučení pak bylo zastaveno a Agáta, byla znovu uvrhnuta do vězení. Tam se svatá panna a mučednice, modlila k Pánu, aby jí dal sílu vydržet všechna muka, aby mohla spatřit Jeho slávu. Poté odevzdala svou duši Pánu a zesnula.

Když se o tom obyvatelé města dozvěděli, spěchali do vězení, přinesli myrhu a kadidlo a uspořádali pohřeb mučednice. Ve chvíli, kdy ukládali tělo mučednice Agáty do porfyrové hrobky, se tam zjevil svatý anděl ochránce v podobě krásného mladého muže, doprovázený stovkami dětí v bílých šatech. Na její hrob, pak položil mramorovou desku s nápisem: „Svatá, oddaná duše. Čest Bohu. Ochránkyně vlasti.“ Poté Anděl zmizel.

Zlý Quintinian, následně vzal své vojáky a odjel, aby se zmocnil majetku svaté mučednice Agáty. Avšak když po cestě přijel k řece a vstoupil do ní, aby se přes ni přebrodil, kůň se pod ním náhle splašil a svého jezdce ze sebe shodil. V řece, pak ležícího Quintiniana kůň kousl do tváře, rozdupal ho nohama a utopil v řece. Takto zakončil mučitel svůj zlý život, zlou smrtí. Mnozí hledali jeho tělo, ale nikdy ho už nenašli.

Když uplynul rok od smrti svaté Agáty, probudila se nedaleko města Katánie sopka Etna ², vypouštěla ze sebe kouř a oheň. Z kráteru vytékala láva jako velká řeka, která kameny tavila jako vosk. Všechny obyvatele města Katánie posedl velký strach a začali se bát, že jejich město bude zničeno.

A tehdy nejen křesťané, ale i pohané přiběhli do chrámu svaté mučednice Agáty a vzali její roucho, které přidrželi proti lávě, co se řítila k městu, jako štít a takto se bránili před smrtící a strašlivou ohnivou řekou lávy. A láva, jako by se před rouchem svaté mučednice zastyděla, se zastavila a uhasla. Když to lidé uviděli, radovali se velkou radostí a oslavovali Boha a svatou mučednici. Tento zázrak se stal 5. / 18. února, v den, kdy svatá mučednice zemřela za Krista, svého Pána, jemuž buď sláva navěky, amen.

__________

¹ Podle jiných pramenů, pocházela z města Panormus (Palermo). 

² Etna je nejvyšší činná sopka a jedna z nejmohutnějších sopek v Evropě. Nachází se v Itálii – na východním pobřeží ostrova Sicílie, nedaleko měst Messina a Catania na území stejnojmenného metropolitního města.