úterý 25. června 2019


Svt. a nový mučedník Sáva (Trlajić), 
biskup Gornjokarlovačký
památka 4. / 17. července

Narodil se ve městě Mol v srbské Vojvodině roku 1884. Základní školu zakončil v rodném městě. Poté studoval na gymnáziu v Novém Sadu a teologii ve Sremských Karlovcích. Následně studoval Právnickou fakultu na Bělehradské univerzitě, přičemž zkoušky ze soudního práva složil na Právnické fakultě v Záhřebu. V roce 1909 byl rukopoložen na diákona a ve stejném roce i na presbytera. Počátkem roku 1927 byl vybrán za referenta a brzy poté i za hlavního sekretáře Posvátného archijerejského synodu. Jako ovdovělý kněz přijal v roce 1929 mnišství v monastýru Krušedol. Brzy nato byl v monastýru Krušedol ustanoven archimandritou a místním představeným. V roce 1934 byl rukopoložen na vikárního biskupa Sremského. V roce 1938 byl zvolen za biskupa Gornjokarlovačkého. Počátkem 2. světové války v Jugoslávii v roce 1941 odmítl nabídku italských okupačních sil, aby opustil jemu svěřenou eparchii a pastvu a aby odešel do Bělehradu. 17. června roku 1941 byl zajat a uvězněn spolu s dalšími třinácti srbskými občany a s trojicí duchovních, s otci Bogoljubem Gakovićem, Djurom Stojanovićem a Stanislavem Nasadilem. Byli několik dní vězněni a mučeni. Tento stav trval až do 19. července, kdy byli odvlečeni do koncentračního tábora Gospić. Zde byli společně mučeni až do půlky měsíce srpna. Následně byl vladyka odveden spolu s dalšími 2 tisíci Srby na pohoří Velebit, kde přijal svoji mučednickou smrt (přesné místo jejich mučednického skonu není známo).
Na řádném zasedání Posvátného synodu Srbské pravoslavné církve v roce 1998 byl vladyka Sáva připočten k zástupu svatých Srbské pravoslavné církve.



Svatý novomučedník jerej Stanislav (Nasadil) 

Ličsko-jeseničký
památka 7. / 20. června

Svatý nový mučedník a jerej Stanislav (Nasadil) Ličsko-jeseničký se narodil v roce 1907 ve městě Loštice na Moravě, v tehdejším Rakousko-Uhersku.
V roce 1923, při obnově pravoslaví u nás, využil otec Stanislav, tehdy ještě jako laik, zcela jedinečné možnosti a odešel studovat pravoslavnou teologii do města Sremski Karlovci (česky Sremské Karlovice). Později ve svém studiu pokračoval také v duchovním semináři sv. Jan Teologa v Bitoli¹. Na kněze byl otec Stanislav vysvěcen vladykou Irinejem (Ćirićem), biskupem Bačským v Novém Sadu. Svou kněžskou službu tehdy zahájil v chrámu sv. proroka Eliáše ve městě Lička Jesenica² v Gornjokarlovačké eparchii³.
Na počátku 2. světové války se stal otec Stanislav, jako i mnozí další pravoslavní křesťané, obětí pronásledování ze strany tzv. Ustašovců (stoupenců nacionální fašistické organizace v Chorvatsku v období 2. světové války). Byl zajat 17. června roku 1941 a vězněn ve vesnici Plaški, kde se svým archijerejem, světitelem a novým mučedníkem Sávou (Trlajićem) a spolu s dalšími dvěma duchovními otci Bogoljubem Gakovićem a Djurom Stojanovićem, jakož i s dalšími Srby, byl ponižován a mučen.

Několik dní poté, kdy byl 20. června roku 1941 odvlečen do koncentračního táboru Gospić, přijal mučednickou smrt. Srbská pravoslavná církev připočetla otce Stanislava Nasadila k zástupu svatých v roce 1961. Liturgicky je svatý otec Stanislav oslavován společně se světitelem a novým mučedníkem Sávou Gornjokarlovačkým a s dalšími spolu s ním strádajícími Srby. Den jejich církevní památky v Srbské pravoslavné církvi připadl na 4. / 17. července.

Posvátný synod Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku zahrnul svatého nového mučedníka – jereje Stanislava (Nasadila) do zástupu svatých naší místní pravoslavné církve na svém jednání ze dne 29. ledna 2019.
V souvislosti s tím byla při této příležitosti vyzdvižena zcela zásadní a nesmírně důležitá úloha a podpora, které se nově obnovované místní pravoslavné církvi v tehdejším Československu dostalo stran Srbské pravoslavné církve. Posvátný synod naší Církve zcela po právu vzpomenul a vyzdvihl památku na strádající pravoslavné Srby při ustašovském teroru během 2. světové války.

Památka na nového mučedníka otce Stanislava bude v kalendáři svatých Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku vzpomínána vždy 4. / 20. června, tedy v den, kdy byl otec Stanislav odvlečen do koncentračního tábora Gospić.

Svatý nový mučedníku Stanislave, pros Boha za nás!

Modlitba svatým novým mučedníkům Gornjokarlovačkým
Kristovi svědci, kteří jste v nové době zazářili a nevinně strádali, proto abyste vyznali víru, rozpomeňte se na nás, vaše nedůstojné děti, kteří vás ve svých modlitbách chválíme a svými modlitebními vzdechy opěváme. Rozpomeňte se na nás v den druhého příchodu našeho Pána, rozpomeňte se i na náš strádající národ, jejž lámou bouře pokušení, také Církev svatou učiňte nedotčenou od nepřátel, oslavujíce tak Otce i Syna i Ducha Svatého, nyní i vždycky, až navěky věkův. Amen.
_________________________________________

¹ Duchovní seminář sv. Jana Teologa v Bitoli (Битољска богословија св. Јована Богослова)
Jde o Duchovní seminář Srbské pravoslavné církve, který existoval ve městě Bitola v letech 1922–1941. Byl založen bitolským biskupem Josifem (Cvijovićem) v roce 1922 za účelem přípravy duchovních z řad místních Makedonců. Mezi vyučujícími byli sv. Jan (Maximovič), ctih. Justýn (Popović), archimandrita Kyprián (Kern) a mnozí další. Na počátku dubna roku 1941 byla z důvodu napadení Jugoslávie nacistickým Německe výuka v Bitolském duchovním semináři přerušena a následně i ukončena. Budovu semináře zabrala německá vojenská nemocnice a nakonec bulharská policie. V polovině roku 1941 odjeli všichni místní vyučující z Bitoli do Srbska. V době ukončení výuky bylo v semináři 15 vyučujících a okolo 400 seminaristů.

Pozn.: Bitola (makedonsky Битола, bulharsky Битоля, řecky Μοναστήρι a rumunsky Bitule/Bituli) je město v jihozápadní části Severní Makedonie, 14 km na sever od hranic s Řeckem.

² Chrám sv. proroka Eliáše ve městě Lička Jesenica je srbský pravoslavný chrám v dnešním Chorvatsku, jenž byl v tomto městě vysvěcen už roku 1751. Dnes ve městě Lička Jesenica žije kolem 119 obyvatel z toho 70 Srbů starousedlíků a okolo 40 obyvatel přívrženců hnutí Hare Krišna, kterým bylo se souhlasem místní chorvatské samosprávy umožněno žít v domech vyhnaných Srbů.

³ Eparchie Gornjolarlovačka (Епархија горњокарловачка) je eparchií Srbské pravoslavné církve se sídlem ve městě Karlovac, kde se nachází jak katedrální chrám, tak i sídlo místního biskupa. Nachází se 56 km jihozápadně od Záhřebu, v blízkosti hranic s Bosnou a Hercegovinou.

⁴ Koncentrační tábor Gospić byl jedním z ustašovských koncentračních táborů v oblasti Like. Ihned po vyhlášení Nezávislého státu Chorvatsko (NDH) zde začalo být soustřeďováno jak srbské, tak romské obyvatelstvo, ale i obyvatelstvo židovského původu.
_______________________________________________________

Použité literární zdroje:


„Нови сведоци васкрслог Христа: свештеномученик Сава епископ горњокарловачки, са пострадалим свештеномученицима: житија, служба, акатист“, Димитрије З. Плећевић,
Епархија Горњокарловачка, издавачка установа ,,Мартириа“, Београд Карловац, 2010.




Протојереј др Радомир Милошевић: СВЕЦИ СРПСКОГ НАРОДА.
Месеца јула, 4. дан, СВЕТИ СВЕШТЕНОМУЧЕНИК САВА ГОРЊОКАРЛОВАЧКИ (str. 225 – 226)