Ikona Matky Boží Znamení, Abalakská
památka 27. listopadu / 10. prosince a
20. července / 2. srpna
Tato
divotvorná ikona Přesvaté Bohorodice pochází ze Sibiře, kde je i nejctěnější
ikonou Matky Boží. Tuto ikonu napsal roku 1637 otec Matfej, protodiákon tobolského
katedrálního chrámu.
V
roce 1636 se jedné vdově jménem Marie z tatarské vesnice Abalak na Sibiři (30
km od Tobolska) ve snu zjevila Matka Boží vyobrazená na ikoně, po jejíchž stranách
se nacházeli svt. Mikuláš divotvůrce a ctih. Marii Egyptská.
Ve
snu Bohorodice vdově řekla, aby byl v Abalaku postaven chrám na počest Matky
Boží, její ikony, která se ji takto podivuhodně zjevila, spolu s bočními
prestoly dvěma zjeveným svatým, svt. Mikuláši a ctih. Marii. Marie, jíž se
dostalo tohoto vidění, se však zdráhala někomu o svém snu něco říci. Když se
však toto vidění ve snu opakovalo, dozvěděl se o něm nakonec i archijerej,
který rozhodl o stavbě chrámu.
Ikonu
Matky Boží podle snu vdovy Marie napsal protodiákon Matfej po prosbě rolníka
Jevfímije. Ten byl dlouho nemocný a skrze tobolského jurodivého, blázna pro
Krista Pavla, mu bylo předpovězeno, že se skrze tuto ikonu, která bude v
budoucnu napsána, uzdraví.
A
opravdu, služebník Boží Jevfímij se nakonec opravdu uzdravil, hned poté, když
tuto ikonu přinesl do chrámu k posvěcení. Ikona byla poté ctěna jako
divotvorná.
Památka
této ikony se připomíná v den památky Matky Boží Znamení (27. listopadu /
10. prosince). Arcibiskup sibiřský a tobolský Kornílij (†1678) ustanovil roku
1666 na památku ukončení dlouhotrvajících dešťů po modlitbě před Abalakskou
ikonou Znamení, každoroční letní pouť z Abalaku do Tobolska, kde ikona
přebývala v katedrálním chrámu. Ve městě Tobolsk ikona běžně zůstávala až do
20. července / 2. srpna a tento den se stal druhým dnem památky této ikony.
Původní
ikona z roku 1637 se však nedochovala. Byly však podle jejího vzoru sepsány
její další opisy, které byly ctěny taktéž jako divotvorné. Sama ikona Matky Boží
Abalakská je opisem novgorodské ikony „Znamení“ a je navíc doplněna ikonami
svt. Mikuláše a ctih. Marie Egyptské po obou stranách. Původně byla ikona vestavěna
do dřevěného rámu ikony, na kterém byly zobrazeny svátky Přesvaté Bohorodice. Rozměr
ikony byl 27 x 22, 5 cm, rozměr rámu s ikonami činil 108 x 80 cm.
Jeden
z opisů této divotvorné ikony byl také přinesen k uctění a útěše svatým
carským mučedníkům před jejich mučednickou smrtí, když přebývali ve vyhnanství
v Tobolsku.
Tropar hlas 4.
Dnes
jako slunce nezacházející, světle září Přečistá Tvůj obraz, ve vesnici Abalak,
kde ses na nebi vdově podivuhodně zjevila. I my, sklánějící svá kolena před
tímto obrazem, k Bohorodici pokorně vzýváme: Všemi opěvovaná Vládkyně, pokoj
daruj svému monastýru a duším našim velikou milost.
Modlitba
Přesvatá
Vládkyně, moje Bohorodice, která jsi pravého milosrdenství pramen, záštita,
naděje a útočiště křesťanů! Tobě, Mocné Přímluvkyni a Zastánkyni pokání mého i
spasení mého, já hříšný služebník Tvůj, poroučím duši i tělo mé, skonání mé i
počet mých dní, slova má i myšlenky, skutky mé i snažení.
Ty,
milostivá Matko Boží, mě veď, ochraňuj, zachovej a spasiž mě ode všech
nepřátelských úkladů bez úhony, abych neustále, do posledního svého vzdechu,
Tebe opěvoval: Raduj se, Nevěsto panenská! Raduj se, Svatá, všechny svaté převyšující!
Přesvatá Bohorodice, spasiž mne! Amen!