Životy Svatých

 Svatý mučedník, archidiákon Euplius Katánský (♰ 304)

památka 11. / 24. srpna

Mučedník a archidiákon Euplius strádal pro Krista okolo roku 304, za císařů Diokleciána (284-305) a Maximiana (305-311). Jako archidiákon, sloužil v sicilském městě Katánie (Catania). Svatý Euplius, měl vždy s sebou evangelium a neustále kázal pohanům o Kristu.

Jednoho dne, když četl a vysvětloval evangelium před shromážděným lidem, byl zatčen a předveden vládci města Kalvisianovi. Svatý Euplius přiznal, že je křesťan a odsuzoval modly.

Přede všemi vyznal: „Jsem křesťan a zemřu pro jméno Kristovo!“ Kalvisianus proto nařídil, aby tento opovážlivec, který se odvážil pronést takováto slova, byl okamžitě předveden k soudu.

Když tam byl Euplius předveden, měl v rukou evangelium. Bylo mu vytknuto, že u sebe má knihy, které jsou zakázány.

„Kde jsi vzal ty knihy? Doma?“ zeptal se Kalvisianus. Euplius odpověděl: „Nemám domov, ani dům, můj Pán to ví.“ Kalvisianus, jej pak požádal, aby přečetl úryvky z knihy. Euplius četl: „Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neboť jejich jest království nebeské (Mat 5,10), dále pak přečetl: „A kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem (Luk 14,27).“ „Co to znamená?" zeptal se ho soudce. „Toto je zákon Pána, Boha mého, jak mi byl dán“. Kalvisianus, se jej zeptal „Kým ti byl dán“? Euplius mu odpověděl: „Ježíšem Kristem, Synem Boha živého“. Kalvisianus, tato jeho přiznání považoval za dostatečná a vydal Euplia na mučení.

O nějaký čas později, v předvečer srpnových id (12. srpna 304), byl svatý Euplius znovu předveden před soud. Kalvisianus se ho zeptal: „Stále uchováváš ty spisy, které císař zakázal a které jsi měl vydat úřadům?“ Euplius odpověděl: „Jsem křesťan, nemohu je vydat. Raději zemřu, než abych je vydal. V nich je obsažen život věčný. Než, abych o ně přišel, jsem připraven rozloučit se s pozemským životem.“ Kalvisianus se ho znovu zeptal: „Kde jsou ty spisy?“ „U mě“ odpověděl svatý a gesty pak ukázal, že knihy nemá, ale zná je nazpaměť.

Poté mučedníka pověsili a znovu mučili, aby ho donutili souhlasit s obětí bohům. Během svých mučení Euplius děkoval Kristu za to, že stal hodným toho, aby pro Něj mohl trpět. Potom řekl: „Dlouho jsem toužil po tomto mučení. Dělejte, co chcete, mučte mě třeba i více, jsem křesťan!“ Nakonec bylo nařízeno mučení zastavit a svatý byl vyzván, aby obětoval bohům. Euplius, ale odpověděl: „Ctím Otce, Syna a Svatého Ducha, - Svatou Trojici a není boha kromě Ní. Nechť se rozpadnou modly, které nestvořily ani nebe, ani zemi. Jsem křesťan!“

Když od něj bylo naposledy požadováno, aby přinesl oběť, chce-li si zachránit život, svatý odpověděl: „Ano, přinesu oběť, avšak jako oběť, přinesu sám sebe Kristu. Nemám více, co mohu obětovat. Vaše úsilí je zbytečné a marné. Jsem křesťan!“

Vládce nařídil znovu zesílit mučení. Když pak mučedníka opustily jeho síly a málem ztratil už i hlas, jeho rty dál šeptaly slova vděčnosti Kristu. Poté Kalvisianus vyslovil větu, kterou sekretář zapsal na tabulky: „Protože křesťan Euplius pohrdá císařskými nařízeními, rouhá se bohům a odmítá se napravit, nařizuji, aby mu byla useknuta hlava mečem“.

Evangelium, které u něj bylo nalezeno při jeho zatčení, mu bylo pověšeno na krk a hlasatel, který šel před ním, křičel: „Euplius je křesťan, nepřítel bohů a císařů!“ Svatý, naplněný radostí, zrychlil krok a spěchal, aby přijal mučednickou korunu, neustále přitom opakoval: „Sláva Kristu Pánu!“. Když dorazil na místo popravy, poklekl a dlouho se modlil a děkoval Bohu. Potom sklonil svou hlavu a ta mu byla následně setnuta mečem. Později, jeho tělo vzali křesťané, pomazali vonnými oleji a s úctou pohřbili.

______

 

Vyprávění o mučednictví svatého archidiákona Elpia, bylo sestaveno podle Skutků mučedníků – Acta martyrum, které byly napsány přímými svědky těchto mučení.