Životy Svatých

 Ctihodný Mojžíš Uherský, Pečerský (♰ 1043)

památka 26. července / 8. srpna

Svatý Mojžíš, vedl svůj duchovní zápas v XI. století. Svým původem, byl z Uher a spolu se svým bratrem mučedníkem Jiřím¹, sloužil na dvoře bohabojného knížete mučedníka Borise (♰ 1015), kterému byl velmi oddán. Mojžíš, byl pak také jediný z knížecí družiny, který po vraždě knížete Borise přežil. Nové útočiště našel v Kyjevě, v domě Predislavy, sestry knížete Jaroslava. Když tam Mojžíš přebýval, svůj veškerý čas věnoval modlitbě.

Poté, co veliký kníže Jaroslav (Jaroslav I. Moudrý - Ярослав Мудрий) porazil Svatopluka (Svatopluk Vladimirovič - Святополк Окаянний), tak Svatopluk uprchl do Polska a brzy se odtud vrátil s novou armádou. Knížete Jaroslava poté vyhnal a obsadil Kyjev. Mojžíš se tehdy ocitl mezi zajatci polského krále Boleslava (Boleslav I. Chrabrý - Bolesław I Chrobry) a byl odvezen do Polska.

Tam si jedna bohatá a urozená vdova, všimla síly a spanilosti svatého, vykoupila ho za tři tisíce zlatých a nabídla mu: „Podrobíš-li se mi, učiním tě velkým v celé naší zemi, budeš vládnout mně i celému mému bohatství“. Blažený pochopil její nečisté přání a odpověděl: „Kdo si vzal ženu, podrobil se ji a zachoval přitom zákon? Adam se podřídil své ženě a byl vyhnán z ráje. Samson předčil všechny v síle, poté, však byl ženou zrazen a vydán cizincům. Šalamoun postihl hloubku moudrosti, podřídil se však ženě a poklonil se modlám. Herodes získal mnohá vítězství, stal se, ale otrokem své manželky a zabil Jana Křtitele. Jak se mohu já, který jsem svobodný, stát otrokem ženy!“ Žena odpověděla: „Budeš - li mým manželem, jen mně nech, abych se pokochala tvou krásou.“ Blažený ji však řekl: „Nechci tvou moc, ani tvé bohatství. Pro mě je nadevše lepší duchovní čistota a stejně tak tělesná. Nepromarním práci pěti let, kdy mě Pán učinil důstojným, abych trpěl v těchto okovech. Takováto muka jsem si nezasloužil, proto mám naději a doufám, že se skrze ně, zbavím věčných muk.“

Vdova se ho snažila svést mnohými úskoky, ale Mojžíš jako nový Josef (Gen 29, 1-20), všem pokušením odolal, zpřísnil půst a umrtvoval své tělo. Žena tento jeho odpor považovala za ponížení a nařídila, aby byl uvržen do vězení a vyhladověn až ke smrti. Pán však vnesl soucitnou myšlenku jednomu ze služebníků, aby mu tajně přinášel jídlo. Přátelé svatého, se jej snažili přesvědčit, aby přijal návrh té ženy a oženil se s ní. Říkali mu, že pohrdat manželstvím není správné a že starozákonní patriarchové, dokonce i Josef, měli manželky, nežení se jenom mniši. Svatý na to odpověděl, že jejich rady jsou horší než přemlouvání hada v ráji, protože on, se rozhodl zachovat tělesnou čistotu, aby mohl sebe, zcela oddat lásce k Pánu.

Když se pak tato jeho slova donesla k té ženě, nařídila, aby ho posadili na koně a ukázali mu všechny její statky, přičemž těm co na těch statcích a polích pracovali, řekli, že on je jejich nový majitel a její manžel. Svatý pocítil lítost nad těmito směšnými pokusy vdovy a přesvědčoval ji, že ho nic nedonutí zříci se nepomíjejících blaženství.

Poté, co tajně přijal mnišský postřih od athoského mnicha, který touto zemí projížděl, znovu předstoupil před svou paní v mnišském oblečení. Rozzuřená vdova, když to uviděla, nařídila, aby byl mučen. Jeho tělo, bylo trháno kovovými kleštěmi, až byla zem pokryta krví mučedníka. Katovi, který ho chtěl zachránit před tím nejkrutějším mučením, ctihodný řekl: „Bratře, nemohu se vzdát svých mnišských slibů. Ani mučení, ani oheň, ani meč mě nemohou zbavit lásky k Bohu a k andělské podobě mnišského způsobu života“.

Celá tato záležitost, se dostala až ke králi Boleslavovi, který se pokusil přesvědčit Mojžíše, aby od vdovy přijal její nabídku. Poté však, co byl i on, jako král Mojžíšem odmítnut, Boleslav dovolil té ženě, aby si s ním dělala, co chce. To vše z obavy, že by jeho příklad mohli následovat i další sluhové, a to tak, že by odmítli poslouchat své pány. Ta žena pak nařídila, aby byl ctihodný vykastrován a každého dalšího dne, aby mu bylo uštědřeno sto ran bičem. Svatý však vše vydržel, statečně snášel bití i kruté zacházení po mnoho dní.

Jak pak svatý předpověděl, Boží spravedlnost se nakonec naplnila. Boleslava, který započal pronásledovat i další mnichy, nečekaně postihla nemoc a zemřel. Povstání a nepokoje, potom začaly v celém království, vzbouřenci zabíjeli biskupy i své pány a během těchto událostí, byla zabita i paní, u které byl ctihodný Mojžíš.

Po šesti letech těžkých zkoušek a soužení, při nichž rozkvetly jeho ctnosti, skrze, které se připodobnil ke spravedlivým, Jobovi Mnohostrádajícímu a Josefu Spanilému, získal Mojžíš svobodu a mohl se vrátit do Kyjeva.

Tam vstoupil do bratrstva Pečerské lávry² a pod duchovním vedením ctihodného Antonia³, v monastýru strávil okolo deseti let v tichu a modlitbě. Dosáhnul vysokého stupně duchovní dokonalosti a byl naplněn Boží blahodatí. V monastýru se Bohem proslavil tím, že měl moc nad tělesnými vášněmi a ostatní mniši se na něj často obraceli, aby jim pomohl bojovat s takovými to pokušeními.

Zesnul 26. července, roku 1043. Svaté ostatky ctihodného Mojžíše, se dnes nachází v Blízkých peščerách (jeskyních)⁴ Kyjevo-pečerské Lávry. Během minulých staletí se mnoho křesťanů prostřednictvím jeho modliteb odvrátilo od světských zhoubných rozkoší a tělesných pokušení.

Tropar hlas 4.

Vidouce trudy a duchovní boj s vášněmi, pro tvoji čistotu svatý, kdo nad nimi neužasne?  Hlad, vězení a rány jsi přijímal, nenechal ses zotročit vášněmi lešské ženy*, ale jako král, vášně jsi ovládal, nyní i tehdy, jsi byl proslaven od Vševidoucího lidská srdce, od Něhož jsi přijal blahodať všem v pokušeních pomáhat, pomáhej i nám, kteří ctíme památku tvojí, Mojžíši ctihodný.

Modlitba

Podivuhodný a bohonosný, otče Mojžíši, veliký služebníku Kristův, a mocný divotvůrce. K tobě v pokoře přicházíme a tebe prosíme: dej nám, abychom byli účastníky tvojí lásky k Bohu a k bližnímu, pomoz nám konat vůli Hospodinovu, v čistotě srdce a pokoře, Hospodinova přikázání správně činit. Shlédni v dobrotě na každou duši těch, kteří tě věrně uctívají, milosti a pomoci tvoji očekávající. Blahý služebníku Boží, vyslyš nás modlící se k tobě, nepřehlédni nás, kterým je zapotřebí tvého zastání. Velebíme tě, otče Mojžíši, opěvujeme tě, čistoty svícne, oslavujíce milostivého Boha, ve svaté bezpočáteční Trojici oslavovaného Otce i Syna i Svatého Ducha, nyní i vždycky až na věky věkův. Amen.

*Lechové – takto byli nazýváni Poláci

______________

¹ Svatý mučedník Jiří – Georgij Uherský (♰ 1015). Byl původem z Uher. Společně se svými bratry, ctihodným Mojžíšem Uherským (♰ 1043) a Efrémem Novotoržským (♰ 1053), opustil svou domovinu. Když přišel na Kyjevskou Rus, vstoupil do služeb svatému bohabojnému knížeti mučedníku Borisovi. Jiří jako věrný knížecí sluha, zemřel společně se svatým Borisem, roku 1015 na řece Alta, když se snažil svým vlastním tělem ochránit svého pána. Vrazi mu pak uřízli hlavu, aby mu mohli vzít zlatou hřivnu, kterou nosil na krku. Jeho bratr, ctihodný Efrém, následně našel bratrovu hlavu a vzal ji sebou do Novgorodské země. V roce 1038, založil mužský monastýr svatých knížat Borise a Gleba blízko Novgorodského Torgu, kde se stal představeným. Když roku 1053 zesnul, byla čestná hlava mučedníka Jiřího, pohřbena spolu se ctihodným Efrémem.

² Kyjevo-pečerská Lávra (Monastýr Zesnutí Přesvaté Bohorodice). Jeden z prvních monastýrů podle data založení na Kyjevské Rusi. Byl založen ctihodným Antonijem Pečerským a jeho učedníkem Theodosijem Pečerským okolo roku 1051 za vlády svatého knížete Jaroslava Moudrého. 

³ Ctihodný Antonij Pečerský (♰ 1073). Zakladatel mnišství na Kyjevské Rusi. V mládí přijal mnišství na Svaté Hoře Athos, poté se z Božího vnuknutí, vrátil na svou domovinu. Tam za vlády svatého knížete Jaroslava Moudrého, založil společně se svým učedníkem ctihodným Theodosijem Pečerským kolem roku 1051 Kyjevo-pečerskou Lávru - Monastýr Zesnutí Přesvaté Bohorodice, jeden z prvních monastýrů na Kyjevské Rusi. Proslavil svým asketickým a Bohu milým modlitebním životem, kdy byl také štědře obdařen darem duchovního vedení a stal se tak učitelem a rádcem v duchovním životě mnoha svatým a ctihodným. V roce 1057, pak ctihodný Antonij pro větší modlitební samotu z Kyjevo-pečerské Lávry odešel a usídlil se na novém místě, kde vykopal nové jeskyně. Na tomto místě se nyní nacházejí tzv. Blízké jeskyně - Blízké peščery neboli Antoniovy jeskyně. Ctihodný Antonij zesnul 7. / 20. května, kolem roku 1073, na devadesátém roku svého života.

⁴ Blízké peščery (jeskyně) neboli Antoniovy jeskyně. Tyto jeskyně, představují komplex podzemních jeskyní v Kyjevo-Pečerské lávře, kde se schraňují svaté ostatky pečerských asketů. Založeny byly okolo roku 1057, kdy ctihodný Antonij Kyjevo-Pečerský odešel pro větší modlitební samotu z monastýru a usídlil se na novém pahorku, kde vykopal nové podzemní prostory. Na tomto místě se nyní nacházejí tzv. Blízké jeskyně.