Životy Svatých

neděle 29. ledna 2017

Ctihodný Theofil Kyjevský, blažený, pro Krista jurodivý (1783-1853)

památka 28. října / 10. listopadu

Narodil se v rodině kněze, v městečku Machnovka, Kyjevské gubernie. Pokřtěn byl jako Tomáš, hodnověrné záznamy o jeho životě píší, že jako dítě odmítal mateřské mléko, a tak aby vůbec přežil, krmila ho matka rozvařenou řepou a mrkví, které nikdy neodmítal. Když bylo chlapci sedm let, stal sirotkem a byl odkázán na pomoc příbuzných, kteří jej nakonec přivedli do Kyjevsko – Bratrského monastýru Zjevení Páně, kde se začal učit v monastýrské škole. Po smrti strýce, který mu pomáhal penězi, Tomáš učení zanechal a stal se ponomarem, nejdříve v Čigirině, potom v Obuchove. V roce 1812, se vrátil do Kyjevsko – Bratrského monastýru, kde se stal poslušníkem. V prosinci 1821, byl Tomáš postřižen na mnicha se jménem Theodorit, v září 1822, byl rukopoložen na jerodiákona a v lednu 1827 byl rukopoložen na jeromonacha. V prosinci roku 1834, přijímá velkou schimu se jménem Theofil. Po přijetí velké schimy, na sebe bere podvih bláznovství pro Krista, jurodivý pro Krista. Jeho život vypráví o daru proroctví a konání zázraků. Pro radu a požehnání k blaženému Theofilovi, se obracelo mnoho věřících. Je známo, že Theofil postavil kříže na místech budoucího Joninského monastýru a Poustevny Proměnění Páně. Předpověděl založení ženského monastýru Záštity Přesvaté Bohorodice na Hlubočice, který byl postaven až 36 let po jeho smrti, velkokněžnou Alexandrou Petrovnou. Blažený jezdil na vozíku, který byl tažen býčkem, který sám znal cestu z Kyjevo – Pečerské Lávry do Kitajevské poustevny, tam i zpět.

V souladu s jeho sepsaným životem, se několikráte setkal s carem Mikulášem I. Pavlovičem, kterému odmítl dát požehnání, předpověděl mu, že bude muset projít skrze mnohá trní, také pak předpověděl neúspěšnou Krymskou válku i zesnutí cara.

Roku 1853, v den sv. vel. Muč. Paraskevy, 28. října/ 10. listopadu, kterou otec Theofil velmi ctil, zesnul. O své smrti, ještě rok před ní předpověděl: Já myslím, že podám prosbu ke Králi Nebeskému, prosbu za to, abych přezimoval ještě tuto zimu na zemi, neboť Paraskeva nechce v zimě pro mne rýt hrob. Před svojí smrtí připravil vše potřebné k pohřbení, ve své kelii zapálil lampády, vše provoněl kadidlem a poslušníkovy nařídil, aby šel udeřit do zvonu.

V roce 1993, spolu se ctihodnými Dositejem, Parthenijem a Alexijem a také Paisijem, jurodivým pro Krista, byl Theofil svatořečen v zástupu místně ctěných svatých.

Památka byla ustanovena na den svatořečení 27. / 14. července a v den zesnutí ctihodného 28. / 10. listopadu. V roce 2000, byl svatořečen v zástupu svatých Ruskou Pravoslavnou Církví v Zahraničí. Ostatky svatého, které se nacházely ve Svato Trojickém chrámu, na teritoriu Kitájevské poustevny, byly vyzdvihnuty a 24.února 2009, byly přeneseny do monastýrského chrámu Dvanácti apoštolů.

3. února 2016, Archijerejský sněm Ruské Pravoslavné Církve, dal své požehnání k celocírkevní úctě ke ctihodnému Theofilu Kyjevskému, jurodivému pro Krista a jeho jméno bylo zapsáno do církevního kalendáře pravoslavné církve.