Ostatky ctihodného Theofila Kyjevského |
neděle 29. ledna 2017
Ctihodný
Theofil Kyjevský, blažený, pro Krista jurodivý (1783-1853)
památka 28. října / 10. listopadu
Narodil
se v rodině kněze, v městečku Machnovka, Kyjevské gubernie. Pokřtěn byl
jako Tomáš, hodnověrné záznamy o jeho životě píší, že jako dítě odmítal mateřské
mléko, a tak aby vůbec přežil, krmila ho matka rozvařenou řepou a mrkví, které
nikdy neodmítal. Když bylo chlapci sedm let, stal sirotkem a byl odkázán na
pomoc příbuzných, kteří jej nakonec přivedli do Kyjevsko – Bratrského monastýru
Zjevení Páně, kde se začal učit v monastýrské škole. Po smrti strýce,
který mu pomáhal penězi, Tomáš učení zanechal a stal se ponomarem, nejdříve v Čigirině,
potom v Obuchove. V roce 1812, se vrátil do Kyjevsko – Bratrského
monastýru, kde se stal poslušníkem. V prosinci 1821, byl Tomáš postřižen
na mnicha se jménem Theodorit, v září 1822, byl rukopoložen na jerodiákona
a v lednu 1827 byl rukopoložen na jeromonacha. V prosinci roku 1834,
přijímá velkou schimu se jménem Theofil. Po přijetí velké schimy, na sebe bere
podvih bláznovství pro Krista, jurodivý pro Krista. Jeho život vypráví o daru
proroctví a konání zázraků. Pro radu a požehnání k blaženému Theofilovi,
se obracelo mnoho věřících. Je známo, že Theofil postavil kříže na místech
budoucího Joninského monastýru a Poustevny Proměnění Páně. Předpověděl založení
ženského monastýru Záštity Přesvaté Bohorodice na Hlubočice, který byl postaven
až 36 let po jeho smrti, velkokněžnou Alexandrou Petrovnou. Blažený jezdil na
vozíku, který byl tažen býčkem, který sám znal cestu z Kyjevo – Pečerské
Lávry do Kitajevské poustevny, tam i zpět.
V souladu
s jeho sepsaným životem, se několikráte setkal s carem Mikulášem I.
Pavlovičem, kterému odmítl dát požehnání, předpověděl mu, že bude muset projít
skrze mnohá trní, také pak předpověděl neúspěšnou Krymskou válku i zesnutí
cara.
Roku
1853, v den sv. vel. Muč. Paraskevy, 28. října/ 10. listopadu, kterou otec
Theofil velmi ctil, zesnul. O své smrti, ještě rok před ní předpověděl: Já myslím, že podám prosbu ke Králi
Nebeskému, prosbu za to, abych přezimoval ještě tuto zimu na zemi, neboť
Paraskeva nechce v zimě pro mne rýt hrob. Před svojí smrtí připravil
vše potřebné k pohřbení, ve své kelii zapálil lampády, vše provoněl
kadidlem a poslušníkovy nařídil, aby šel udeřit do zvonu.
V roce
1993, spolu se ctihodnými Dositejem, Parthenijem a Alexijem a také Paisijem,
jurodivým pro Krista, byl Theofil svatořečen v zástupu místně ctěných
svatých.
Památka
byla ustanovena na den svatořečení 27. / 14. července a v den zesnutí
ctihodného 28. / 10. listopadu. V roce 2000, byl svatořečen v zástupu
svatých Ruskou Pravoslavnou Církví v Zahraničí. Ostatky svatého, které se
nacházely ve Svato Trojickém chrámu, na teritoriu Kitájevské poustevny, byly
vyzdvihnuty a 24.února 2009, byly přeneseny do monastýrského chrámu Dvanácti
apoštolů.
3.
února 2016, Archijerejský sněm Ruské Pravoslavné Církve, dal své požehnání
k celocírkevní úctě ke ctihodnému Theofilu Kyjevskému, jurodivému pro
Krista a jeho jméno bylo zapsáno do církevního kalendáře pravoslavné církve.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Prosím, pište i dál, životy mě živí, malou novorozenou v církvi. Bůh Vám žehnej!
OdpovědětVymazat