Životy Svatých

sobota 3. ledna 2026

Ctihodný nový mučedník Efrém Novozjevený, divotvůrce (♰ 1426)

památka v den zesnutí 5. / 18. května a 21. prosince / 3. ledna, v den nalezení jeho svatých ostatků, v roce 1950

Do 3. ledna roku 1950, o svatém Efrémovi, nebylo nic známo. V tento den, zjevil ctihodný mnich Efrém lidem místo svého pohřbení, v bývalém monastýru Zvěstování Přesvaté Bohorodice na hoře Amomon u města Nea Makri v kraji Attika. Tehdy igumenie Makaria (Desipri), která monastýr započala znovuobnovovat, nalezla 3. ledna 1950 blahovonné části ostatků neznámého mnicha. V pochybnostech, se igumenie vroucně modlila k Bohu, aby ji Pán odhalil, komu tyto ostatky patřily. Po nějaké době se jí, stejně tak i dalším sestrám z monastýru, a i dalším lidem, několikrát ve snu zjevil Efrém a vyprávěl o svém životě a mučednické smrti. Slova o ctihodném se zcela shodovala.

Svatý Efrém, se stal mnichem ve čtrnácti letech v tomto monastýru, který byl tehdy ve svém rozkvětu. Po dvaceti sedmi letech modlitby půstu a odříkání, byl tento monastýr přepaden Turky, kteří zabili všechny mnichy a monastýr zničili.

Svatý Efrém tehdy zabit ani zraněn nebyl, protože v té době byl mimo monastýr. Když se do monastýru vrátil, pohřbil své zavražděné bratry, a i nadále tam žil v půstu a modlitbě. O rok později, se Turci na stejné místo vrátili a Efréma zajali. Krutě ho mučili, chtěli se dozvědět o pokladech v monastýru a také chtěli, aby se on, zřekl Krista.

Od 14. září 1425 až do 5. května 1426, byl ctihodný Efrém, vystaven mnoha mučením. Svými mučiteli, byl pověšen na morušovníku hlavou dolů. Nohy a hlava, mu byly přibity ke stromu a jeho tělo bylo páleno. Nakonec ho mučitelé ubili ke smrti. Strom, na kterém ctihodný přijal mučednickou smrt, se dochoval až do dnešních dnů a nachází se v kapli monastýru.

Od okamžiku svého prvního zjevení, svatý Efrém, neustále ukazoval a dokazoval, že přebývá v Bohu, prostřednictvím velkého počtu svých zjevení a uzdravení. Jako vyhublý asketa, pronášel slova: „Jmenuji se Efrém.“ Jindy, se zjevoval v kněžském rouchu.

Ctihodný Efrém některé uzdravuje z nevyléčitelných nemocí, jiným posiluje jejich ochablou víru, osvobozuje od nebezpečí či požáru, nebo utěšuje zarmoucené a truchlící, poukazujíc přitom na to, jaké utrpení on sám snášel z lásky ke Kristu.

V roce 1982, svatý Efrém stanul před jedním věřícím společně se ctihodným novým mučedníkem Rafaelem Mytilénským (♰ 1463), který se také zjevil věřícím, při podobných okolnostech.

Takto chtěl Bůh zjevně prorocky ukázat, že stejně jako kdysi, tak i dnes, se raduje ze svých svatých a skrze ně, vylévá své milosrdenství k posílení Církve a k útěše věřících.

Od té doby, co se ctihodný Efrém zjevil ctihodné igumenii Makarii, monastýrským sestrám a dalším věřícím, je monastýr v Nea Makri, nazýván monastýrem ctihodného mučedníka Efréma, nově zjevného, divotvůrce. Stal se poutním místem mnoha věřících. Na přímluvu ctihodného, bylo učiněno mnoho zázraků, které přispěly k růstu jeho úcty v Řecku. V archívu monastýru, se schraňují dopisy vyprávějící o zázračné pomoci svatého. Do roku 1999 bylo shromážděno 124 takových svědectví.

V roce 1998 byl svatý Efrém připočten do zástupu svatých, synodem Řecké Pravoslavné Církve. Následně, se Řecká Pravoslavná Církev, opakovaně obracela na Konstantinopolský Patriarchát s podněty k zapsání tohoto ctihodného nového mučedníka, do zástupu svatých. Posvátný synod Konstantinopolského patriarchátu, takto učinil 2. března 2011. Službu, zasvěcenou tomuto světci, pak napsal a sestavil ctihodný Gerasimos Mikrojannanitis (♰ 1991).

Památka svatého, se slaví dvakrát ročně, v den jeho zesnutí 5. / 18. května a 21. prosince / 3. ledna a v den nalezení jeho svatých ostatků, v roce 1950.